Technologie v roce 2020 a 2050: Zachrání lidstvo, anebo nás zničí?

Ilustrační foto.

V časech kalamitních dopadů klimatické krize by umělá inteligence mohla být tím, co rozhodne mezi příznivou budoucností, nebo dystopií. The Guardian předpovídal, jak bude vypadat svět technologií v roce 2050. Další náznak toho, co přinese budoucnost, ukázal veletrh CES 2020, který probíhá v Las Vegas. 

Největší technologický veletrh spotřební a výpočetní techniky, který až do pátku 9. ledna probíhá ve státě Nevada v USA, CES 2020, představil, kam se ubírá budoucnost konzumních a spotřebitelských výrobků. Objevil se zde bezpečnostní dron, který dokáže hlídat velké pozemky a natočit na kameru případné narušitele.

Jednou z nejzvláštnějších vymožeností na trhu byl Homhompet, malá sušička, která usuší vaše domácí mazlíčky, když se namočí. Segway ukázal nový model vozidla, S-Pod, jenž nápadně připomíná bezútěšnou budoucnost lidstva v animovaném filmu Wall-E. Firma Impossible Foods prezentovala nemasové produkty, které mají imitovat chuť hovězího nebo vepřového.

Představila se zde i možná budoucnost zábavního průmyslu, další konkurent Netflixu, nová streamovací společnost Quibi. Ta bude fungovat pouze na telefonních zařízeních a chystá se letos uvést až 175 nových pořadů od Stevena Spielberga, BBC a dalších.

Jak bude svět vypadat za třicet let?

Magazín The Guardian se však na budoucnost technologií podíval ještě z větší perspektivy. Alex Hern hovořil s odborníky na umělou inteligenci a geoinženýrství a nabídl čtenářům vizi světa za třicet let. 

Futurismus je složitá věc: pokud máte pravdu, zdá se banální; pokud se mýlíte, vypadáte jako Thomas Watson, zakladatel IBM, který v roce 1943 prohlásil: "Na světě je místo asi pro pět počítačů."

Jestliže článek Guardianu, který v roce 2004, tedy tři roky před startem iPhonu, psal o budoucnosti v roce 2020 a nezvládl předpovědět smartphone, jak bychom si dnes mohli vést lépe, ačkoli se umíme dívat desetkrát dál? Svět v roce 2050 bude nepředstavitelně jiný v mnoha směrech, i když na tom, že lidé budou stále mít dvě ruce, dvě nohy, a pokud se dlouhou dobu neumyjí, budou zapáchat, se nic nezmění..

Některé předpovědi mohou být jednoduché. Stačí sledovat, kam míří současné trendy. V roce 2050 bude přechod k elektromobilům téměř dokončen, jak ve vyspělých zemích, tak i těch rozvojových, jako je Čína, které začínají upřednostňovat kvalitu ovzduší před levnou mechanizací.

Klimatické změny v popředí

Zaměříme-li se na trendy, je potřeba zmínit klima. Bez ohledu na to, co konkrétního se změní, vyvstává otázka, jak na krizi budou reagovat lidé.

Jedna možnost je plán A: co se týká emisí, lidstvo časem dosáhne úrovně nula. Podle tohoto scénáře budeme žít ve světě, kde v každodenní konzumaci bude maso nahrazeno rostlinnými proteiny, kde elektřinou napájené sítě hromadné dopravy budou sahat do předměstí i za ně a kde se namísto létání za byznysem budou konat pouhé videokonference.

Pokud plán A selže, přistoupí se k plánu B. To je svět, ve kterém obří dávky oxidu siřičitého posílané do stratosféry změní barvu nebes na mléčně bílou, a celá generace tak nikdy nespatří čistě modrou oblohu - to proto, aby se odvrátilo více slunečních paprsků a oddálil skleníkový efekt. V tomto světě také přijdou na řadu gigantické rostliny, jejichž jediný účel je extrahování oxidu uhličitého ze vzduchu, který budou pumpovat do podzemí do vytěžených ropných úložišť. Celá města budou opuštěna a jejich občané přemístěni, aby se vyhnuli těm nejhorším následkům, kterým nelze zabránit.

Při úvahách o osudu lidstva není plán B - tedy geoinženýrství - ani optimistický, ani pesimistický, říká Holly Jean Bucková, autorka knihy After Geoengineering (Po geoinženýrství). "Nejhorší by bylo, kdybychom nezvládli uskutečnit plán A ani plán B. Myslím si, že během příští dekády geoinženýrství rozhodně vyzkoušíme. Teď se o něm moc nemluví. Nemáme dostatek informací a potřebovali bychom dvacet nebo třicet let na vývoj. Rok 2050 bude zásadním bodem: klimatická krize bude v té době opravdu zjevná."

Pro Buckovou nicméně záležitosti, na kterých skutečně záleží, nejsou nutně technologické. "Jestli před sebou máme příznivou budoucnost, nebo dystopii, závisí na sociálních postojích a sociálních změnách. (...) Právě teď žijeme v éře rychlých řešení. Společnost byla zvyklá pracovat s dlouhodobými plány: lidé poctivě budovali infrastruktury a mysleli trochu dopředu. V současnosti už takhle nefungujeme, problémy zacelujeme rychlými krátkodobými řešeními. Potřebujeme proměnit své hodnotové žebříčky, aby mohlo znovu nastoupit rozvážné rozhodování."

Spása z rukou umělé inteligence?

Je tady další možnost: že nás technologie opravdu dokáže zachránit. John Maeda, generální ředitel z digitálního poradenství Publicis Sapient, o roce 2050 říká: "Výpočetní technika přesáhne myšlenkovou sílu všech žijících mozků na světě. Počítače také obsáhnou myšlení všech mrtvých mozků na Zemi - a my potřebujeme, aby pracovaly společně, pro naše vlastní přežití. Takže předpovídám, že se dočkáme dlouhodobé spolupráce mezi lidskou rasou a výpočetní technikou budoucnosti."

Termín, který je znám jako technologická singularita, označuje situaci, kdy dojdeme k bodu, kdy schopnosti počítačů přesáhnou schopnosti těch, kdo je stvořili, a technologický vývoj tak akceleruje závratnou rychlostí.

"Pokud budete hovořit s výzkumníky o tom, kdy nastane čas kompletní umělé inteligence - stroj, který dokáže cokoli -, říkají, že je to asi padesát na padesát - jestli před rokem 2050, nebo po něm," tvrdí Tim Chivers, autor knihy o umělé inteligenci The AI Does Not Hate You.

"Také si myslí, že AGI (umělá kompletní inteligence, pozn. red.) může být obrovsky transformativní - mnoho odborníků v roce 2015 podepsalo otevřený dopis, v němž předpokládají, že je díky ní možné 'vyhladit chudobu a nemoci'." Podle průzkumu z roku 2013 je však také zhruba 15- až 20procentní šance "velmi špatného výstupu", což by znamenalo, že všichni zemřou.

Nejspíš nemá smysl lpět na té padesátiprocentní pravděpodobnosti, že se takto vyspělá umělá inteligence opravdu vyvine. Pokud se to totiž podaří, je každá předpověď zbytečná a náš příběh - a možná lidstvo, jak ho známe -, bude zapomenut. Budeme-li předpokládat, že jakési transcendentální brilantní umělé mysli nebudou mezi námi, aby nás zachránily či zabily, a budeme žít podle této vyhlídky, co je pak nejhorší, co se může stát - že stavíme lepší svět nazmar?

Foto: ČTK/AP/Zhang suoqing // ČTK/DPA/Lou Avers

Autor: - red -



Čtěte dále

VŠCHT v Praze.

Čeští vědci se podíleli na objevu nového řízení mikrorobotů

Nový a levnější způsob řízení pohybu mikrorobotů napájených a ovládaných světlem objevil česko-nizozemský tým. Roboti o velikosti...

Ilustrační foto.

K Zemi se přiblíží potencionálně nebezpečný asteroid

K Zemi se 6. června přiblíží planetka (asteroid) řazená do kategorie potenciálně nebezpečných těles. Na webu o tom informovala...

Ilustrační foto.

Objev českých vědců pomůže odhalit padělaná léčiva

K odhalení padělků léčiv poslouží objev vědců z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a Ústavu organické chemie a biochemie...

Český fyzik Ondřej Křivánek.

Český fyzik Ondřej Křivánek získal prestižní Kavliho cenu

Fyzik českého původu Ondřej Křivánek se stal jedním z držitelů prestižní vědecké Kavliho ceny za rok 2020. Sedm laureátů...

Amazonie.

Stromy i při oteplení dovedou vázat uhlík, 32 stupňů je kritických

Stromy v tropických lesech dovedou i při oteplení vázat velké množství oxidu uhličitého, teplota však nesmí překročit hranici 32...

Ilustrační foto.

Stavba letiště v Mexiku odhalila desítky koster mamutů

Při stavbě nového letiště v Mexiku objevili archeologové kosterní pozůstatky desítek mamutů. Nálezy budou možná vystaveny v...

Pozůstatky římského vojenského tábora.

Po roce 2000 byl objeven římský tábor, dinosaurus i unikátní meč

Vědci ohlásili nález nejstarší kresby na území Česka, staré 7000 let. Jakými dalšími zajímavými archeologickými objevy se Česká...

Vědec Petr Brož.

Bahno je jenom začátek, uvedl Brož o výzkumu na Marsu

Experiment, který ukázal, že bahno bohaté na vodu teče v simulovaných podmínkách Marsu podobně jako láva na Zemi, je jen počátek.

Kresba v Kateřinské jeskyni.

Nejstarší kresbě v Česku je sedm tisíc let

Vědci posunuli dataci nejstarší kresby v České republice na 7000 let. Je v Hlavním dómu Kateřinské jeskyně v Moravském krasu. Jde...

Plakát v New Yorku.

Pandemie přinesla koronavirový slovník, vznikají nové výrazy a fráze

Jak se svět snaží vypořádat s "novým normálem", který do našich měst, obcí a komunit vnesl koronavirus, řeší společnost otázku,...

Ilustrační foto.

V Argentině našli fosilii jednoho z posledních masožravých dinosaurů

Paleontologové z argentinského Muzea přírodních věd v pondělí oznámili, že objevili zhruba 70 milionů let staré pozůstatky...

Archeologové (ilustrační foto).

Archeologové asi objevili pozůstatky sídliště patřící kultuře se šňůrovou keramikou

Archeologové u Domašína na Rychnovsku objevili pozůstatky sídliště, které patří s největší pravděpodobností kultuře se šňůrovou...

Ilustrační foto.

Vědci z Plzně zkoumají systém ovládání počítače mozkem

Vědci ze Západočeské univerzity v Plzni ukončili tříletý projekt zkoumající elektrickou aktivitu mozku. Projekt BASIL, tedy...

Meteory Lyridy.

NASA jako astronomický snímek dne opět použil fotografii z Česka

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) v úterý jako astronomickou fotografii dne zveřejnil snímek českého původu....

Ilustrační foto.

Expert na umělou inteligenci Mikolov posílí výzkum na ČVUT

Expert na umělou inteligenci Tomáš Mikolov, který se zasadil například o vylepšení Google překladače, nově působí na ČVUT. V...

Ilustrační foto.

Stovka týmů po celém světě pracuje na vývoji vakcíny proti covidu-19

Na vývoji vhodných protilátek proti novému koronaviru nyní pracuje po celém světě zhruba stovka týmů, z nichž se asi desítka...

Logo expedice v nášivce na bundě jednoho z výzkumníků Masarykovy univerzity.

Z Antarktidy rovnou do karantény. Návrat vědců se kvůli koronaviru zkomplikoval

Výzkumná expedice z Masarykovy univerzity v Brně se o měsíc později vrátila z Antarktidy do České republiky. Všech devět vědců po...

Ilustrační foto.

Šíření nákazy v letadlech je vysoké, vědci zkoumají, jak to změnit

Pandemie způsobená koronavirem bezprecedentně pozastavila leteckou dopravu a mnoho zaměstnanců tohoto odvětví se ocitlo v...

Ilustrační foto.

Čeští vědci na návrat domů z Antarktidy stále čekají

Datum návratu vědců z letošní expedice Masarykovy univerzity do Antarktidy je kvůli koronavirovým opatřením stále nejisté.

Některé stromy letos nepřežijí.

Aktuální sucho těžce zasáhlo porosty, některé stromy letos nepřežijí

Květen by musel být hodně deštivý, aby výrazně zmírnil dopady sucha na lesní porosty. Lesy na severu Čech suché období těžce...

další zprávy

Titulní strana Standardní písmo Větší písmo

Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi