Tání ledových příkrovů v Grónsku a na Antarktidě odpovídá nejhoršímu možnému scénáři Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) ohledně zvyšování hladiny oceánů. Vyplývá to z nové studie publikované v magazínu Nature Climate Change, podle níž ledovce z Grónska a Antarktidy zvedly hladinu oceánů od roku 1992 o takřka 1,8 centimetru.
"Ačkoliv jsme předpokládali, že ledovcové příkrovy budou v reakci na oteplování oceánů a atmosféry přicházet o čím dál větší množství ledu, tak nakonec tají mnohem rychleji, než jsme si mohli představit," upozorňuje Tom Slater ze Střediska pro polární pozorování a modelování na Univerzitě v Leedsu, jenž je hlavním autorem studie. "Tání překonává klimatické modely, které používáme, a hrozí, že nebudeme připraveni na rizika spojená s rostoucí hladinou oceánů," dodal.
Studie srovnává poslední výsledky satelitního monitorování ledových příkrovů a projekce klimatických modelů. "Satelitní pozorování nám neříkají pouze to, kolik ledu se ztratilo, ale pomáhají nám také identifikovat a pochopit, které části Antarktidy a Grónska o led přicházejí. A během jakého procesu se tak děje," podotkl Slater.
Vědci začali systematicky monitorovat tání pevninských ledových příkrovů na počátku 90. let minulého století. Od roku 1992 do roku 2017 přišly Grónsko a Antarktida dohromady o 6,4 bilionu tun ledu, což zvedlo hladinu oceánů o téměř 1,8 centimetru.
Poslední měření ukazují, že hladina světových oceánů se zvyšuje o čtyři milimetry ročně. Pokud bude toto tempo pokračovat, zvýší se hladina oceánů do konce století o dalších 17 centimetrů, upozorňuje s odkazem na studii Evropská kosmická agentura (ESA). Nastala-li by tato varianta, dalších 16 milionů lidí žijících na pobřežích by ohrožovaly pravidelné povodně.
"Voda nestoupá jen kvůli Antarktidě a Grónsku. V nedávných letech začaly tát nebo zcela zmizely tisíce menších ledovců. Viděli jsme to například u ledovce Ok na Islandu, jenž byl prohlášen 'mrtvým' v roce 2014. To znamená, že tání ledovců se nyní stalo hlavním přispěvatelem k rostoucí hladině oceánů," podotkla Ruth Mottramová z Dánského meteorologického ústavu, jenž se na studii podílel.
Na vývoji nového hybridního světelného systému na bázi grafenu budou spolupracovat vědci z Akademie věd ČR.
Zástupci Učené společnosti ČR žádají vládu, aby upustila od pokračování vývoje české vakcíny. Projekt je podle nich naivní a...
Kvůli pandemii se fungování Akademie věd ČR (AV) přesunulo z velké části do on-line prostředí. Výzvou byl například vývoj systému...
Probiotický kmen Lactobacillus bulgaricus zná díky bulharskému jogurtu celý svět. Místní vědci nyní objevili jeho silnější...
Paleontologové v Argentině odkryli pozůstatky gigantického dinosaura. Z několika objevených kostí soudí, že se mohlo jednat o...
Nejvýkonnější superpočítač v Česku, jehož instalace začala v Národním superpočítačovém centru IT4Innovations při VŠB-Technické...
Lidé, kteří prodělali nemoc covid-19, budou vůči ní s vysokou pravděpodobností imunní nejméně pět měsíců.
Emise oxidu uhličitého se letos sníží o zhruba sedm procent. Odhaduje to studie mezinárodní skupiny vědců Global Carbon Project,...
Čtveřice studentů brněnské techniky vymyslela aplikaci, která dokáže třeba podle filmového vkusu poznat, jaký podcast by se...
Přednášky o planetě Mars, superhmotných černých dírách či družicích přinese festival kosmických aktivit Czech Space Week. Program...
Koronavirus uchycený na bankovkách, displejích telefonů nebo nerezové oceli může zůstat infekční až 28 dní. Podle australských...
Desítky českých vědců, včetně děkanů všech přírodovědeckých fakult v Česku, kritizují pondělní rozhodnutí vlády o zahájení...
Letošní Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získali Američané Harvey Alter a Charles Rice a Brit Michael Houghton za objev...
Moderní člověk Homo sapiens dosáhl nejzápadnějšího cípu Evropy před 41 až 38 tisíci lety, tedy přibližně o pět tisíc let dříve,...
Česká nanodružice VZLUSAT-2, která bude součástí rakety vyslané do vesmíru, je hotová. Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ)...
Zřejmě nejmodernější výcviková stáj v Česku začala sloužit studentům Střední odborné školy a Středního odborného učiliště v...
Čeští vědci úspěšně dokončili první fázi vývoje vakcíny proti novému typu koronaviru. Prototyp testovaný na hlodavcích je...
Ve věku 101 let v noci na čtvrtek zemřel uznávaný astronom Luboš Perek, který se před lety mimo jiné zasloužil o vybudování...
Rozdíly v aktivitě lidí mohou pomoci při diagnostice bipolární poruchy a prevenci jejích opětovných projevů. Ukázala to nová...