Sypat jed Stutox II na holá pole bez vegetace? Nebezpečné

Ilustrační foto.

Rozsypávat v boji proti přemnoženým hrabošům jed Stutox II na holá pole bez vegetace je nebezpečné. V rozhovoru to řekl vedoucí katedry ekologie a životního prostředí přírodovědecké fakulty UP Olomouc Emil Tkadlec. Hrozí, že se uhynulými hraboši otráví další živočichové. Při otravě Stutoxem II hyne 70 procent hrabošů týž den. Nikdo ale nezkoumal, jak dlouho se mršinami mohou otrávit další zvířata.

"Granule by se neměly vůbec sypat na povrch tak, jak to bylo povoleno. Dřív se ten přípravek používal sice na povrch, kde se rozmetal, ale do porostu," zdůraznil Tkadlec.

Plošné rozhazování jedu Stutox II po polích nedávno povolil ÚKZÚZ, ale ministerstvo zemědělství po vlně kritiky platnost povolení pozastavilo. Kritici opatření namítali, že jedem se otráví kromě hrabošů i další býložravci nebo živočichové, co otrávené hraboše sežerou.

Uhynulí čápi

Český svaz ochránců přírody ve čtvrtek informoval, že našel na Opavsku dva uhynulé čápy bílé, u nichž testy potvrdily otravu toxickým fosfidem zinku, který je součástí Stutoxu II. Podle ministra životního prostředí by to byl první případ sekundární otravy.

"Čáp, když přijde na pole, tak bude asi lovit víc, ale když přijde k poli, kde není žádná vegetace, to je asi to nejhorší," podotkl Tkadlec.

Stutox II zůstává na poli asi tři dny. "Kvůli vlhkosti se granule rozpadají, takže zmizí," řekl Tkadlec. "Rozpadnou se na prášek, který už není atraktivní, takže riziko primárních otrav i necílových druhů trvá zhruba tři dny," řekl přírodovědec.

Jed se začne rozkládat, jakmile se dostane do žaludku zvířete. Hraboši, kteří granulí sežerou víc, pojdou třeba už po dvou hodinách. Sedm z deseti otrávených hrabošů uhyne první den po otravě. Většinou v noře, nicméně někteří zůstanou na povrchu. A když na něm není žádný porost, může je sežrat jiný živočich.

Jed zůstává

Jed zůstává uhynulým hrabošům v žaludku, v ostatních tkáních se rozloží. Draví ptáci, kteří ulovenou kořist trhají a žaludek a střeva většinou vyhazují a nežerou, se tedy otrávit nemusí. Naopak třeba čápům, kteří polykají hraboše celé, otrava hrozí. "Samozřejmě, čáp je může pozřít, to se může stát. A protože je polykají vcelku, tak k otravě může dojít," řekl Tkadlec.

Podotkl, že zemědělci by měli mít možnost se proti přemnoženým hrabošům bránit. Je ale nezbytné po použití kontrolovat pozemky a čápy, kteří se houfují před letem do Afriky, ale třeba i volavky plašit, aby na taková pole nelétali. "Je to jenom na tři dny, zhruba, je v silách člověka ta stáda (čápů) zaplašit," podotkl. "Je třeba zabezpečit nějaký takový režim, a pak ta rizika budou minimální," dodal.

Tkadlec poukázal i na to, že fosfid zinku je jednoduchá látka, která se rozloží, takže nezatěžuje životní prostředí a že Stutox II zůstává nejbezpečnějším jedem na hlodavce. "Všechny ostatní jsou horší. A protože je starý, testoval se na mnoha místech a konstatování bylo vždy takové, že rizika existují, ale jsou přiměřená," podotkl Tkadlec.

Foto: ČTK/Šálek Václav

Autor: ČTK



Čtěte dále

Šéfka Akademie věd Eva Zažímalová je teprve druhou ženou v čele instituce

Šéfka Akademie věd je teprve druhou ženou v čele instituce

Odbornice na biologii rostlin Eva Zažímalová, která 18. února oslaví 65. narozeniny, je od března 2017 předsedkyní Akademie věd...

Ilustrační foto.

Dinosauři mohli být teplokrevní, domnívají se vědci

Otázka, zda dinosauři byli studenokrevní jako jejich příbuzní plazi, či spíše teplokrevní jako ptáci, je již mnoho let předmětem...

K ISS odstartovala nákladní loď Cygnus se zásobami.

K ISS odstartovala nákladní loď Cygnus se zásobami

K Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) odstartovala v sobotu po několika odkladech nákladní loď Cygnus. Plavidlo společnosti...

Lebka neandrtálce.

Vědci našli důkazy o existence pravěkého druhu člověka

Vědci objevili důkazy svědčící o existenci dosud neznámého druhu pravěkého člověka, který žil v Africe před zhruba půl milionem...

Ilustrační foto.

Nádor tlustého střeva: nová metoda ho dokáže poznat z krve pacienta

Patentovanou metodu, která umožní z krve pacienta rozpoznat nádory tlustého střeva a konečníku, vyvinuli brněnští vědci. Pro...

Ilustrační foto.

Čeští vědci vyvinuli slepici odolnou vůči nevyléčitelné nemoci

Vědci z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd a společnosti Biopharm vytvořili geneticky upravené slepice odolné vůči viru...

Ilustrační foto.

Vědci ve Zlíně vyvíjejí ekologicky šetrné plastové misky

Vědci z Centra polymerních systémů Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně vyvíjejí plastové potravinové misky vyráběné z ekologicky...

K výzkumu Slunce odlétá evropská sonda.

K výzkumu Slunce odlétá evropská sonda, kterou vyvíjeli i Češi

Na několikaletý výzkum Slunce se vydává sonda Evropské kosmické agentury (ESA) Solar Orbiter, na jejímž vývoji a výrobě se...

Ilustrační foto.

Vědci z Brna chtějí využít larvy k přeměně mláta na krmnou moučku

Brněnští vědci využívají larvy hmyzu k tomu, aby odpadní mláto z výroby vína nebo piva proměnili na krmnou směs pro zvířata...

Ilustrační foto.

Kráter po meteoritu, jenž vyhubil dinosaury, obydlely sinice

Před zhruba 66 miliony let do oblasti dnešního Mexického zálivu dopadl meteorit, který po sobě zanechal 180 kilometrů široký...

Perspektivy zatmění Měsíce.

Astronomické foto dne v NASA: snímek Měsíce, na němž se podíleli i Češi

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír ve středu jako astronomickou fotografii dne zveřejnil Měsíc zobrazený ze sedmi míst...

Části studny uložené v konzervačním roztoku na Fakultě restaurování v Litomyšli.

Dřevěná studna nalezená u Pardubic je nejstarší na světě

Dřevěná studna, kterou archeologové našli při záchranném výzkumu pod budoucí dálnicí D35 u Ostrova v Pardubickém kraji, je...

Ilustrační foto.

Počasí ve světě se změní. Jakým způsobem se to projeví v Evropě?

Změny klimatu do roku 2050 nejvíce ovlivní thajský Bangkok, vietnamské Ho Či Minovo Město či nizozemskou metropoli Amsterodam....

Ilustrační foto.

Britští vědci hledají dobrovolníky. Chtějí uskutečnit výzkum o slimácích

Britští výzkumníci hledají dobrovolníky ochotné po dobu jednoho roku vědecky pozorovat život slimáků na vlastní zahradě. Vědci z...

Pohled na sopku Vesuv z italských Pompejí.

Dávná erupce Vesuvu proměnila mozek oběti ve sklo, zjistili vědci

Silný výbuch italské sopky Vesuv v roce 79 našeho letopočtu přeměnil mozkovou tkáň jedné z obětí ve sklo, zjistili vědci. Muže...

Ilustrační foto.

Vědci zjistili, proč ze stresu šedivějí vlasy

Legenda praví, že Marii Antoinettě zbělaly vlasy přes noc, než byla popravena gilotinou za francouzské revoluce v roce 1793....

Požáry v Austrálii.

Požáry v Austrálii ohrožují vzácné živočichy

Vzácní živočichové v Austrálii, kteří se vyskytují jen na specifických místech, bojují o přežití kvůli rozsáhlým požárům. Ty...

Ilustrační fotografie.

Čeští vědci poznají skutečný věk člověka podle obsahu střev

Skutečné stáří člověka ovlivňuje zásadně stav jeho střev. Během života se v nich podíl přátelských bakterií, které ovlivňují naše...

Ptakopysk podivný.

Ptakopysk je v Austrálii téměř ohroženým druhem, ničí ho sucho

Kvůli suchu panují obavy, že by v Austrálii mohl vyhynout ptakopysk podivný. Uvedla to agentura AFP s odkazem na novou studii...

Most přes Öresund.

Most přes Öresund potřebuje natřít, potrvá to třináct let

Most přes Öresund, který spojuje Dánsko se Švédskem, se poprvé od dokončení v roce 2000 dočká nového nátěru. Na téměř...

další zprávy

Titulní strana Standardní písmo Větší písmo

Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi