Střední školu nedokončil, poté svým vynálezem změnil letectví

Konstruktér Frank Whittle.

Proudový motor, který se zrodil mezi světovými válkami, znamenal pro civilní i vojenské letectví významný technologický skok. Jeho cesta z prototypové dílny k praktickému využití ale nebyla jednoduchá. Například ve Velké Británii uplynulo od patentu na motor, který konstruktér Frank Whittle podal 16. ledna 1930, ke vzletu proudového letadla více než deset let. Vůbec první tryskáč tak i kvůli počátečnímu nezájmu britských úřadů postavili v Německu.

K přehlížení Whittleova nápadu přispělo i to, že postrádal formální technické vzdělání, po krachu otcovy malé strojírny totiž musel odejít ze střední školy. Techniku ovšem neopustil, otci pomáhal v jeho nové malé dílně a kromě toho trávil skoro všechen volný čas v knihovně, kde ho zajímaly hlavně knížky o strojírenství, turbínách a létání (a také astronomii). A když mu bylo 15 let, vyrazil Frank Whittle odhodlaně za svým cílem stát se pilotem Královského letectva (RAF).

V lednu 1923 se jen 152 centimetrů vysoký chlapec přihlásil k odvodu, přes výborné výsledky v testu ale letectvo kvůli slabé tělesné konstituci hocha odmítli. Uspěl až napodruhé, o půl roku později, oficiálně o pár centimetrů vyšší a hlavně pod upraveným jménem (RAF v té době totiž odmítala opakované žádosti). Místo do pilotní školy ale zamířil Whittle do kurzu pro mechaniky, kterých se v té době na rozdíl od pilotů letectvu nedostávalo. K létání se dostal až v roce 1927.

Ukázal se být talentovaným, i když někdy nedisciplinovaným pilotem, stal se z něj také oblíbený instruktor a začátkem 30. let do Frank Whittle dotáhl až do zkušebního střediska námořního letectva. Ve té době už měl za sebou první práce zabývající se proudovým motorem aj pilotní trénink zakončil v roce 1928 prací, v níž předestřel možnost využití tlaku plynů k pohonu letadel. Princip akce a reakce mohl podle něj zajistit letadlům mnohem větší rychlost i dostup, než jakýkoli pístový motor.

Whittleova práce však zapadla, na čemž se výrazně podepsal konstruktér Alan Griffith. Ten o několik let dříve sám publikoval článek o možnosti využití turbín v letectví a platil tak za uznávanou autoritu v oboru. Griffithův verdikt nad Whittleovým nápadem (založený ovšem hlavně na početní chybě) byl nemilosrdný: je to neefektivní a navíc neproveditelné. Whittle přesto víru v budoucnost proudového motoru neztratil a v půlce ledna 1930 si jej nechal patentovat.

V jeho nákresu už tehdy nechyběla žádná ze základních části, které se v modifikované podobě využívají dodnes, tedy kompresor, spalovací komora, turbína a výstupní tryska. V roce 1936 založil Whittle (mimochodem až do roku 1948 důstojník RAF) s několika společníky firmu Power Jets a na vývoji proudového motoru začal pracovat na vlastní pěst. V té době se o projekt konečně začala zajímat i oficiální místa, ale snaha přimět erár k financování nákladného výzkumu zabrala ještě několik let.

Nový agregát se poprvé rozběhl v polovině dubna 1937, trvalo však další řadu měsíců intenzívního vývoje, než bylo možné o reálném využití motoru vůbec uvažovat. Váhavý přístup úřadů vedl k tomu, že se Británie stala až druhou zemí, která letoun s proudovým motorem vyslala do vzduchu. Premiéru koncem srpna 1939 obstaral německý Heinkel He 178, poháněný jednotkou konstruktéra Hanse Joachima Pabsta von Ohaina, který na problematice pracoval paralelně s Whittlem.

První britský proudový stroj, bachratý experimentální Gloster E.28/39, se od země odlepil až 15. května 1941. A zatímco Němci zařadili již v červnu 1943 do služby první proudové bojové letouny Messerschmitt Me 262, ve Velké Británii v té době teprve létaly první prototypy Glosteru Meteor, který se ve výzbroji RAF objevil teprve v červenci 1944. Ani to ale nic nezměnilo na skutečnosti, že Whittle byl nakonec doma oslavován jako hrdina a roku 1948 jej král Jiří VI. povýšil do rytířského stavu.

Foto: ČTK , Neznámý

Autor: ČTK



Čtěte dále

Ilustrační foto.

Lidské tělo se průběžně ochlazuje, zjistili vědci

Běžná teplota lidského těla klesá. Už to není v průměru 37 stupňů Celsia, jak zjistila věda v devatenáctém století, ale podle...

Airbus A380.

Největší dopravní letadlo Airbus A380 nevznikalo vůbec lehce

Největším letadlem světa pro přepravu cestujících je obří letoun Airbus A380, který byl poprvé představen 18. ledna 2005 v...

Výřez z celooblohového snímku bolidu pořízený automatickou digitální bolidovou kamerou na stanici ČHMÚ v Kocelovicích.

Počátkem roku byl v Česku viditelný mimořádně jasný bolid

V České republice byl počátkem roku k vidění meteorit, který byl v určité fázi letu stokrát jasnější než Měsíc v úplňku. Takto...

Samice nosorožce tuponosého severní formy neboli nosorožce bílého.

Vědci vytvořili třetí embryo nosorožce bílého severního

Mezinárodní vědecký tým včetně odborníků ze Zoo Dvůr Králové nad Labem loni v prosinci vytvořil třetí životaschopné embryo...

Ilustrační foto.

Vědci našli nejstarší hmotu na Zemi. Ukrývala se v meteoritu

Vědci našli v meteoritu z Austrálie nejstarší hmotu na Zemi. Některé částice jsou staré až 7,5 miliardy let, takže převyšují...

Polostínové zatmění Měsíce v Česku v září 2016.

Lidé v Česku spatří polostínové zatmění Měsíce

Z území Česka v pátek lidé spatří polostínové zatmění Měsíce. Jev, který jindy pouhýma očima nelze pozorovat, bude viditelný,...

Ilustrační foto.

Téměř tři sta želv uhynulo kvůli přemnožení mikrořas

Téměř tři sta mrtvých želv, které vyplavilo koncem loňského prosince moře na pláže mexického státu Oaxaca, uhynulo po otravě...

Ilustrační foto.

Technologie v roce 2020 a 2050: Zachrání lidstvo, anebo nás zničí?

V časech kalamitních dopadů klimatické krize by umělá inteligence mohla být tím, co rozhodne mezi příznivou budoucností, nebo...

Ilustrační foto.

Teleskop NASA objevil exoplanetu v obyvatelné zóně

Teleskop TESS americké vesmírné agentury NASA objevil relativně blízko Sluneční soustavy planetu velikostí podobnou Zemi, která...

Ilustrační foto.

Společnost SpaceX vynesla do kosmu další sérii družic Starlink

Raketa Falcon 9 americké společnosti SpaceX v úterý úspěšně vynesla na oběžnou dráhu dalších šedesát družic chystané sítě...

Ilustrační foto.

Český vědec vymyslel novou metodu měření alkoholu

Český biochemik Jan Halámek a jeho tým výzkumníků, působící na univerzitě v Albany na východě Spojených států, vymysleli novou...

Student Mendelevovy univerzity aplikuje postřik na strom se jmelím.

Vědci vyhlásili válku jmelí

Jde sice o tradiční vánoční ozdobu, jmelí bílé je však také parazit, který likviduje hostitelské stromy. Vědci z Mendelovy...

Ilustrační foto.

Lednová obloha nabídne Kvadrantidy i polostínové zatmění Měsíce

Lednová obloha nabídne dva pozoruhodné astronomické jevy. V noci na sobotu vyvrcholí pravidelný meteorický roj Kvadrantidy. Z...

Ilustrační foto.

Kosmonauti na ISS mohou oslavovat Nový rok hned patnáctkrát

Kosmonauti na Mezinárodní vesmírné stanici mají šanci oslavit příchod nového roku 2020 hned patnáctkrát, protože právě tolikrát...

Ilustrační foto.

Blízká hvězda Betelgeuse hasne, vědci nevylučují explozi

Hvězda Betelgeuse v souhvězdí Orionu, která kdysi patřila k devíti nejjasnějším hvězdám zemské oblohy, od října rychle ztrácí na...

Ilustrační foto.

Lemuři v ohrožení! Dvěma druhům hrozí vyhynutí

Nejméně dvěma druhům madagaskarských lemurů hrozí podle odborníků vyhynutí, důvodem je odlesňování jejich přirozeného prostředí a...

Z Mysu Canaveral odstartovala k ISS loď společnosti Boeing Starliner.

Zkušební let lodi Boeing má problémy, k ISS nemíří a vrátí se

Z floridského Mysu Canaveral dnes krátce po poledni SEČ odstartovala k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) nová americká kosmická...

Techmania omezí provoz na 6 dní v týdnu.

Techmania omezí provoz na 6 dní v týdnu

Techmania Science Center získala na svoji činnost v roce 2020 podporu z veřejných rozpočtů nižší než v minulých letech, a proto...

V neděli nastane astronomická zima (ilustrační foto).

Blíží se slunovrat, v neděli nastane astronomická zima

V neděli přesně v 5.19 vstoupí Slunce do znamení Kozoroha, nastane zimní slunovrat a začne astronomická zima. Noc bude na severní...

Ilustrační foto.

Klimatické změny mají vliv na těla ptáků

Ornitolog Dave Willard po 40 let sbíral mrtvolky ptáků, kteří zahynuli při nárazu do mrakodrapů v Chicagu, a také osobně změřil...

další zprávy

Titulní strana Standardní písmo Větší písmo

Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi