Ptakopysk je v Austrálii téměř ohroženým druhem, ničí ho sucho

Ptakopysk podivný.

Kvůli suchu panují obavy, že by v Austrálii mohl vyhynout ptakopysk podivný. Uvedla to agentura AFP s odkazem na novou studii místních vědců. Původní výskytiště ptakopyska podivného, který obývá vodní toky Austrálie a Papuy-Nové Guineje, se již zmenšilo o 40 procent.

Příčinami zmenšování populace ptakopyska jsou podle vědců z Univerzity Nového Jižního Walesu (UNSW) sucho, nedostatek vody, lidské zásahy do přirozeného teritoria, znečištění nebo výstavba hrází, které narušují místa výskytu tohoto jedinečného savce, jenž klade vejce.

Badatelé odhadují, že pokud tyto hrozby budou trvat i nadále, poklesne populace ptakopyska v příštích 50 letech o 47 až 66 procent. Je podle nich možné, že situaci ještě zhorší klimatická změna. V takovém případě by se výskyt exotického živočicha do roku 2070 mohl snížit až o 73 procent.

Mezinárodní svaz pro ochranu přírody (IUCN) v současnosti považuje ptakopyska za "téměř ohrožený" druh. Badatelé se však domnívají, že pokles stavu vodních toků způsobený nedostatkem srážek a vlnami veder vyhlídky tohoto obojživelníka zhoršuje.

"Tato nebezpečí vystavují ptakopyska riziku místního vyhynutí, neboť tito savci v určitých regionech nejsou schopni opětovného usídlení," vysvětluje hlavní autor výzkumu Gilad Bino.

Austrálie se navíc v poslední době potýká s velkými lesními požáry. Jejich rozsah se sice již podařilo snížit, stále však převyšuje rozlohu Portugalska.

Stupeň ohrožení

Badatelé vyzvali k urychlenému vypracování celonárodní studie, která by analyzovala stupeň ohrožení tohoto savce. Cílem tohoto výzkumu by bylo vyhodnotit, zda je třeba ptakopyska považovat za zranitelný druh a přijmout případně ochranná opatření, která by minimalizovala riziko vyhynutí.

Podle závěrů současné studie se celková populace živočicha, kterou badatelé odhadují na 200 tisíc jedinců, od doby kolonizace kontinentu Evropany před dvěma staletími snížila o 50 procent.

Ptakopysk je plachý noční živočich, který se živí vegetací, hmyzem a malými korýši. Vyznačuje se hustou kožešinou a tlamou podobnou kachnímu zobáku. Samci ptakopyska mají na zadních nohách jedovaté ostruhy. Jed není pro člověka smrtelný, ale způsobuje silnou bolest a otoky, které můžou trvat i několik měsíců.

Foto: ČTK/ZUMA/Gerard Lacz

Autor: ČTK



Čtěte dále

VŠCHT v Praze.

Čeští vědci se podíleli na objevu nového řízení mikrorobotů

Nový a levnější způsob řízení pohybu mikrorobotů napájených a ovládaných světlem objevil česko-nizozemský tým. Roboti o velikosti...

Ilustrační foto.

K Zemi se přiblíží potencionálně nebezpečný asteroid

K Zemi se 6. června přiblíží planetka (asteroid) řazená do kategorie potenciálně nebezpečných těles. Na webu o tom informovala...

Ilustrační foto.

Objev českých vědců pomůže odhalit padělaná léčiva

K odhalení padělků léčiv poslouží objev vědců z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a Ústavu organické chemie a biochemie...

Český fyzik Ondřej Křivánek.

Český fyzik Ondřej Křivánek získal prestižní Kavliho cenu

Fyzik českého původu Ondřej Křivánek se stal jedním z držitelů prestižní vědecké Kavliho ceny za rok 2020. Sedm laureátů...

Amazonie.

Stromy i při oteplení dovedou vázat uhlík, 32 stupňů je kritických

Stromy v tropických lesech dovedou i při oteplení vázat velké množství oxidu uhličitého, teplota však nesmí překročit hranici 32...

Ilustrační foto.

Stavba letiště v Mexiku odhalila desítky koster mamutů

Při stavbě nového letiště v Mexiku objevili archeologové kosterní pozůstatky desítek mamutů. Nálezy budou možná vystaveny v...

Pozůstatky římského vojenského tábora.

Po roce 2000 byl objeven římský tábor, dinosaurus i unikátní meč

Vědci ohlásili nález nejstarší kresby na území Česka, staré 7000 let. Jakými dalšími zajímavými archeologickými objevy se Česká...

Vědec Petr Brož.

Bahno je jenom začátek, uvedl Brož o výzkumu na Marsu

Experiment, který ukázal, že bahno bohaté na vodu teče v simulovaných podmínkách Marsu podobně jako láva na Zemi, je jen počátek.

Kresba v Kateřinské jeskyni.

Nejstarší kresbě v Česku je sedm tisíc let

Vědci posunuli dataci nejstarší kresby v České republice na 7000 let. Je v Hlavním dómu Kateřinské jeskyně v Moravském krasu. Jde...

Plakát v New Yorku.

Pandemie přinesla koronavirový slovník, vznikají nové výrazy a fráze

Jak se svět snaží vypořádat s "novým normálem", který do našich měst, obcí a komunit vnesl koronavirus, řeší společnost otázku,...

Ilustrační foto.

V Argentině našli fosilii jednoho z posledních masožravých dinosaurů

Paleontologové z argentinského Muzea přírodních věd v pondělí oznámili, že objevili zhruba 70 milionů let staré pozůstatky...

Archeologové (ilustrační foto).

Archeologové asi objevili pozůstatky sídliště patřící kultuře se šňůrovou keramikou

Archeologové u Domašína na Rychnovsku objevili pozůstatky sídliště, které patří s největší pravděpodobností kultuře se šňůrovou...

Ilustrační foto.

Vědci z Plzně zkoumají systém ovládání počítače mozkem

Vědci ze Západočeské univerzity v Plzni ukončili tříletý projekt zkoumající elektrickou aktivitu mozku. Projekt BASIL, tedy...

Meteory Lyridy.

NASA jako astronomický snímek dne opět použil fotografii z Česka

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) v úterý jako astronomickou fotografii dne zveřejnil snímek českého původu....

Ilustrační foto.

Expert na umělou inteligenci Mikolov posílí výzkum na ČVUT

Expert na umělou inteligenci Tomáš Mikolov, který se zasadil například o vylepšení Google překladače, nově působí na ČVUT. V...

Ilustrační foto.

Stovka týmů po celém světě pracuje na vývoji vakcíny proti covidu-19

Na vývoji vhodných protilátek proti novému koronaviru nyní pracuje po celém světě zhruba stovka týmů, z nichž se asi desítka...

Logo expedice v nášivce na bundě jednoho z výzkumníků Masarykovy univerzity.

Z Antarktidy rovnou do karantény. Návrat vědců se kvůli koronaviru zkomplikoval

Výzkumná expedice z Masarykovy univerzity v Brně se o měsíc později vrátila z Antarktidy do České republiky. Všech devět vědců po...

Ilustrační foto.

Šíření nákazy v letadlech je vysoké, vědci zkoumají, jak to změnit

Pandemie způsobená koronavirem bezprecedentně pozastavila leteckou dopravu a mnoho zaměstnanců tohoto odvětví se ocitlo v...

Ilustrační foto.

Čeští vědci na návrat domů z Antarktidy stále čekají

Datum návratu vědců z letošní expedice Masarykovy univerzity do Antarktidy je kvůli koronavirovým opatřením stále nejisté.

Některé stromy letos nepřežijí.

Aktuální sucho těžce zasáhlo porosty, některé stromy letos nepřežijí

Květen by musel být hodně deštivý, aby výrazně zmírnil dopady sucha na lesní porosty. Lesy na severu Čech suché období těžce...

další zprávy

Titulní strana Standardní písmo Větší písmo

Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi