Vědci objevili 320 milionů let starého roztoče

22.05. 06:00 | Autor: ČTK

Prokletí roztoči! Kdo by nespílal těmto maličkým bestiím odpovědným za alergie, kožní choroby, či dokonce vážné nemoci, jako je lymská borelióza? Z asi padesáti tisíc známých druhů nás opravdu obtěžuje jen menšina. Ale jejich špatná pověst je provází nadále. Jeden zástupce této velké rodiny nicméně učinil vědce šťastnými. Mezinárodní tým z Francie, Ruska a Číny nalezl na zkamenělině hmyzu starého 320 milionů let roztoče z řádu pavoukovců. Tímto objevem se posunuje hranice stáří těchto živočichů o zhruba dvě stě milionů let, napsal francouzský deník Le Monde.

Především se však ukazuje, že jde o nejstarší symbiotický vztah mezi roztočem a jiným organismem. Doposud byla taková pozorování prováděna na vzorcích uchovaných v jantaru a starých "pouze" 85 milionů let.

Vědci nedaleko lokality Sia-Ne-Chan v severní Číně nalezli překvapivě zachované stopy vyhynulého rovnokřídlého hmyzu, jakéhosi druhu kobylky či cvrčka. Paleontolog Olivier Béthoux na něm objevil podezřelou černou tečku. "S binokulární lupou bylo vidět nožky," říká Ninon Robinová z Národního muzea přírodních dějin a hlavní autorka článku zveřejněného v časopisu Current Biology, který o objevu pojednává.

Za pomoci elektronického mikroskopu, tomografie a 3D zobrazení bylo vidět všechno, jemný exoskelet, malé kleštičky na konci nožiček, a dokonce vagina roztoče, uvádí Ninon Robinová.

Vědci tak mohli dospět k závěru, že šlo o symbiózu mezi dvěma živočichy. Vyloučili možnost, že by se roztoč usídlil na mrtvolce hmyzu. "Zachovalost rovnokřídlého hmyzu naznačuje, že živočich byl krátce po smrti zasypán," vysvětluje Ninon Robinová. Pozice roztoče sevřeného mezi křídly vylučuje, že by byl mrchožrout.

Co tedy roztoč na těle hmyzu dělal? Neměl háčky, jimiž se paraziti přichytávají ke své kořisti, ani žádný sací orgán. Vědci dospěli k závěru, že šlo o forézii, tedy kladnou interakci dvou organismů, z nichž jeden využívá druhého k přenosu na jiné místo a k ochraně.

Symbióza v sobě skrývá velkou rozmanitost vztahů. Kulík nilský se chrání před svými nepřáteli v ústech krokodýla a výměnou za to mu čistí zuby. Stejně tak ryba klaun nachází útočiště v mořské sasance a láká pro ni kořist. Zde jde spíše o komenzálismus, kdy jeden organismus má užitek z druhého.

Také člověk má své komenzály: jsou to některé bakterie v našich střevech, ale i holubi, kteří se živí našimi zbytky. V přírodě nalézáme takové případy téměř všude, jak v živočišné, tak v rostlinné říši. Novým důkazem toho jsou i tito pradávní roztoči.

Foto: ČTK , DPA/Patrick Pleul

Autor: ČTK