Biologové objevili nový způsob, jak prodloužit telomery

29.01. 07:07 | Autor: Radek John

Na koncích našich chromozomů jsou kousky nesmyslného genetického textu. Není v nich zapsána žádná informace. Mají za úkol bránit, aby se chromozom nepojil s některým svým sousedem. Říká se jim telomery. Problém je, že se při každém buněčném dělení zkracují.

Bez telomer se buňka nemůže dělit. Fungují proto jako hodiny, které odpočítávají maximální počet životních cyklů, jimiž může projít. Samozřejmě existuje způsob jak to zvrátit. Když v lidském těle vznikají vajíčka a spermie, zapne se enzym jménem telomeráza, který umí telomery zase prodloužit. Tento enzym je ve většině našich buněk neaktivní. Dá se domýšlet, že k tomu jsou dobré důvody. Buňka se schopností neomezeného dělení by se snadno mohla stát nádorovou. Proto by se hodilo umět telomery prodloužit skokově, aniž bychom buňky učinili nesmrtelnými.

Jakmile by se to podařilo, začalo by zkracování znovu. Skupina výzkumníků v čele s Johnem Ramunasem ze Stanfordovy univerzity tvrdí v časopise FASEB, že se jí to v kultuře s lidskými buňkami podařilo. Vědci do buněk propašovali kousek RNA, ve které byl zapsaný návod na výrobu nejdůležitější součástky telomerázy, její podjednotky označované jako TERT. Ta má na starosti vlastní prodlužování.

RNA vydržela v buňce asi čtyřicet osm hodin, pak ji její chemická mašinérie rozložila. To ale stačilo, aby prodloužila telomery o přibližně deset procent. Kultura svalových buněk mohla po zásahu projít trojnásobkem dělení, než by zvládla bez něj. U kožních buněk to byl dokonce osmadvacetinásobek.

Znamená to, že Ramunas a spol. vymysleli, jak minimálně třikrát prodloužit lidský život, tj. z asi 79 let v České republice na 237? Asi ne. Jakékoliv prodlužování telomer v buňkách žijících lidí, nikoliv jen v laboratorních kulturách na Petriho miskách, zní při současném stavu vědomostí velice nebezpečně. Pořád hrozí, že by takový zákrok odstartoval rakovinu.

V principu by mohlo být možné vymyslet nějaký léčebný postup, který by prodloužil v lidském těle přesně ty telomery, které je třeba prodloužit. Udělat by se to asi muselo o přesně definovaný kus. Taková technologie ale zatím daleko přesahuje lidské znalosti. Nový způsob nastavování životaschopnosti buněk, s nímž Ramunas a jeho spolupracovníci přišli, by se však mohl hodit ve výzkumu. Možná zjednoduší a zlevní pěstování buněk v laboratorních kulturách.

Foto: Hesed Padilla-Nash and Thomas Ried

Autor: Radek John