Prémii Wichterleho získalo 22 talentovaných vědců a vědkyň

23.06. 15:11 | Autor: ČTK

Autoři projektů zaměřených na ochranu biodiverzity, ekonomickou sociologii, mykologii či imunitní systém získali prémii Otto Wichterleho. Akademie věd ČR (AV) letos ocenila 22 talentovaných vědců a vědkyň. Prémii 330 tisíc korun v úterý přebrali od předsedkyně AV Evy Zažímalové v pražské Lannově vile.

Mezi oceněné patří například Gabriela Ambrožová z Biofyzikálního ústavu AV. Vědkyně novinářům řekla, že se dlouhodobě zabývala nespecifickým imunitním systémem, tedy částí, která nezodpovídá za tvorbu protilátek. Nyní sleduje vliv nespecifické imunitní odpovědi na tvorbu fibróz, tedy zmnožení vaziva.

V témže ústavu působí další laureát Petr Stadlbauer. Zkoumá formu DNA zvanou kvadruplexy - čtyřřetězcové formy nukleových kyselin, které se hojně vyskytují téměř v každé buňce. Nesprávná regulace tvorby kvadruplexů může vést ke vzniku vážných chorob, včetně rakoviny. "Doufáme, že náš výzkum povede k tomu, že se najdou například malá molekulární léčiva, která budou schopna vázat se na tyto kvadruplexy. A tím pádem ovlivňovat funkci nukleové kyseliny v buňce - třeba blokovat množení nádorových buněk," popsal vědec.

Roli dopaminu v reakci na stres a v neurodegeneraci zkoumá Andrea Bednářová v Biologickém centru AV v Českých Budějovicích. Výsledky výzkumu, k němuž využívá octomilky, by v budoucnu mohly přispět k vývoji léčby neurodegenerativních nemocí.

Vliv životního prostředí na šíření hub studuje Petr Kohout z Mikrobiologického ústavu. Už dříve upozornil na to, že změna klimatu více působí na houby, které jsou v symbióze s kořeny stromů a rostlin, než houby patogenní. To může mít dopad na zemědělství. Kohout pracuje také na tvorbě databáze globálního rozšíření hub.

Ekonomie trhu práce či chudoby a blahobytu jsou témata Kamily Fialová. Ekonomka, která působí v Sociologickém ústavu, zkoumá problematiku spjatou se zaměstnáváním za nízké mzdy či částečnými úvazky.

Proslulý chemik

Vojenské a sociální dějiny devatenáctého a první poloviny dvacátého století zkoumá Vojtěch Kessler z Historického ústavu. Novinářům řekl, že se zabývá dějinami každodennosti či pomníkovou kulturou. Věnuje se také historii německého etnika v českých zemích.

K ochraně biodiverzity přispívá výzkum, který vede Marta Alicja Kolanowska. Vědkyně z brněnského Ústavu výzkumu globální změny se věnuje mapování druhů, "na kontě" má přes 270 objevů dosud odborně nepopsaných orchidejí. Kolanowska se také zasadila o zřízení ochranné oblasti v kolumbijském pralese a vybudování tamní tropické výzkumné stanice pod hlavičkou Akademie věd.

AV ČR uděluje prémii, rozdělenou na tři roky, vědcům a vědkyním do 35 let, kteří mají špičkové výsledky ve svých oborech. Nese jméno profesora Otto Wichterleho - českého chemika, proslulého především objevy, které vedly ke zdokonalení a rozšíření měkkých kontaktních čoček. Wichterle se po listopadu 1989 stal prezidentem Československé akademie věd. Prémie byly poprvé předány v roce 2002.

Foto: pixabay.com/felixioncool

Autor: ČTK