Před sedmdesáti lety rybáři vylovili první latimérii

23.12. 08:00 | Autor: ČTK

Jako živoucí fosilie působil úlovek, který vytáhli rybáři u břehů Jihoafrické republiky 23. prosince 1938. V síti jim uvízla latimérie podivná. Vědci si do té doby mysleli, že lalokoploutvé ryby, které znali pouze z fosilií, vyhynuly v době dinosaurů. Nález tak vyvolal senzaci.

Lalokoploutvé ryby žily před 410 až 65 miliony lety a byly považovány za vyhynulou skupinu z dob, kdy se ryby začaly vydávat z vody na souš. Na základě několika desítek dalších kusů ulovených v 60. a 80. letech uplynulého století a filmových záběrů z konce tisíciletí, zachycujících celou skupinu ryb v přirozeném prostředí u Komorských ostrovů, vědci zjistili, že se latimérie za desítky milionů let prakticky nezměnily.

Tato dravá fosilní ryba žije v hloubce pod 120 metrů a orientuje se vytvářením slabého elektrického pole. Dorůstá délky kolem dvou metrů a váhy několika set kilogramů a zřejmě neklade jikry, ale rodí již živá mláďata. Lalokoploutví zahrnují předchůdce obojživelníků i většiny ryb.

Biologové už mají k dispozici i filmové záběry latimérie z jejího přirozeného prostředí.

Podivný úlovek

Kapitán rybářské lodi Hendrik Goosen během své kariéry vytáhl z moře ledacos, ale nad stvořením, které v jeho sítích uvízlo v prosinci 1938 poblíž ústí řeky Chalumna, zůstával rozum stát. Výrazně modrá ryba měla namísto ocasu jakýsi trojitý lalok a z jejího těla trčely párové končetiny, které mohly být zrovna tak ploutvemi, jako krátkýma nohama s plovací blánou.

Do roku 1938 znali biologové lalokoploutvé ryby pouze z fosilií. Goosen se rozhodl nechat identifikaci přibližně metr a půl dlouhého živočicha na vědcích z nedalekého městečka East London. Zaměstnankyně tamějšího muzea Marjorie Courtenayová-Latimerová však ve vědeckých publikacích listovala marně. Zařadit rybu prostě nedokázala. Pořídila alespoň její náčrtek, a protože hrozilo, že se tvor v teple rozloží dřív, než jej budou moci prozkoumat specialisté, nechala jej vycpat.

Právě v takovém stavu se ryba zanedlouho dostala do rukou biologa z Rhodesovy univerzity Jamese Smitha, kterému slečna Latimerová své kresby poslala. Když Smith nález uviděl, bylo to, jako by se mu v laboratoři zjevil dinosaurus. Zvíře, které před ním leželo, mělo být podle přesvědčení vědců už asi sedm desítek milionů let vyhynulé. Smith tento "pozdrav z pravěku" popsal a zařadil. Rovněž mu dal latinské jméno, odrážející v sobě místo nálezu i osobu, jež se o objev zasloužila - Latimeria chalumnae.

Hon za dalšími exempláři

Z první latimérie podivné, jak zní český název, se však k lítosti biologů nedochovaly vnitřnosti. Proto se ihned začalo pátrat po dalším exempláři, na jehož dopadení byla vypsána odměna sto liber.

Děvčátko pozoruje latimérii v londýnském Přírodovědném muzeu. Jihoafričtí rybáři však své sítě rozhazovali marně. Druhý kus byl uloven až po dlouhých čtrnácti letech u Komorských ostrovů. Při této příležitosti vyšlo najevo, že pro tamní domorodce není tato dravá ryba ničím neznámým. Většina dalších nálezů, jichž bylo více než dvě stě, byla učiněna právě v této části Indického oceánu mezi Madagaskarem a pobřežím Mosambiku. Historický objev u břehů Jihoafrické republiky tak byl zřejmě jen dílem náhody.

Získání dalších exemplářů mělo pro vědce obrovský význam, přestože všechny nedlouho po vylovení pošly. Pitva prokázala, že svalnaté párové ploutve latimérií jsou jakýmsi mezistupněm mezi ploutvemi dnešních ryb a končetinami suchozemských živočichů. Při porovnání ulovených latimérií s otisky jejich prapředků bylo také zřejmé, že přes uplynulé desítky milionů let se evoluce této ryby téměř nedotkla.

Aby překvapení nebylo málo, objevila se latimérie v roce 1997 na místě, kde by ji nikdo nečekal, u břehů Indonésie. Latimérie celebeská, latinsky Latimeria menadoensis, se od svých afrických příbuzných na první pohled liší červeným zbarvením těla se zlatými skvrnkami. Definitivní potvrzení, že jde o samostatný druh, však vědcům přinesly až testy DNA.

Protože latimérie žijí ve velkých hloubkách, zůstává řada věcí z jejich života stále obestřena tajemstvím. Velmi malá populace, čítající zřejmě jen několik set jedinců, vedla k zařazení těchto ryb na seznam kriticky ohrožených živočichů.

Foto: profimedia.cz

Autor: ČTK