Pozdní mráz může ovlivnit migraci listnatých stromů

Ilustrační foto.

To, jak se dřeviny v různých zemích světa vyrovnávají s pozdními jarními mrazy, zkoumal mezinárodní tým, jehož součástí jsou i čeští vědci. Výzkumníci odhadli, že stromy v Evropě a Asii budou v budoucnu více poškozeny mrazem než v některých částech Severní Ameriky. Studie může přispět například k lepšímu plánování v lesnictví a krajinářství či odhadům, jak mráz ovlivní přesun listnatých stromů do vyšších nadmořských výšek. Za Akademii věd ČR (AV) o tom v tiskové zprávě informovala Markéta Růžičková.

Vědci zkoumali výskyt pozdních jarních mrazů mezi lety 1959 až 2017. Popsali, že v oblastech, kde jsou běžné, například na východě Severní Ameriky, mají stromy takzvaně pozdě rašící listy. Naopak v Evropě a v Asii stromy rychle reagují na rostoucí teplotu vzduchu a pozdní mrazy jsou pro ně kritické. Podle Toma Fayla z Biologického centra AV studie ukázala na vyšší četnost pozdních mrazů v některých částech světa. Následné poškození tkání přitom ovlivňuje růst i konkurenceschopnost stromů. Vědci odhadli, že u 35 procent evropské a 26 procent asijské populace lesů mírného pásu, ale pouze 10 procent severoamerických, se v budoucnu zvýší poškození stromů mrazem.

"To, že budou rozdíly jsme předpokládali, ale databáze výzkumných ploch severní polokoule umožnila přímo otestovat s daty v terénu, jak to s náchylností dřevin na planetě je," řekl Miroslav Svoboda z katedry ekologie lesa České zemědělské univerzity v Praze.

Dodal, že výsledky ukazují, že podle výzkumu vývoj může jít občas proti tomu, co je očekáváno v důsledku klimatické změny. Svoboda popsal, že vědci předpokládají, že v některých horských polohách například ustoupí smrk a na jeho místo se bude šířit buk. Právě výskyt pozdních mrazů však může zásadně ovlivnit populační dynamiku listnatých dřevin a jejich schopnost migrace do vyšších nadmořských výšek. Jehličnany jsou v tomto ohledu naopak v konkurenční výhodě. Zmapování toho, jak dřeviny na mráz reagují, může pomoci také odborníkům v lesnictví, krajinářství či zemědělství.

Údaje o fenologii listů podle AV pochází z více než 1500 dřevin. Se zkoumáním těch na území Česka pomohly údaje z databáze Invetarizace krajiny CzechTerra na Akademii věd.

Foto: Pixabay/MabelAmber

Autor: ČTK



Čtěte dále

Ilustrační foto.

Na konci století bude na Zemi méně lidí, než se očekávalo

Ve druhé polovině století ubude na světě obyvatel a v roce 2100 by na planetě mělo žít kolem 8,8 miliardy lidí. Uvádí se to ve...

Ilustrační foto.

Čeští vědci sestavili celosvětový atlas rozšíření hub, pracovali na něm tři roky

Desetitisíce vzorků čítá on-line atlas složení houbových společenstev, který vytvořili vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie...

Tělo FIM Bota.

Tým Univerzity Hradec Králové vyvíjí humanoidního robota, tisknou ho na 3D tiskárně

Tým Fakulty informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové (FIM UHK) tvoří humanoidního robota. Jako jediný účastník z ČR se...

Ilustrační foto.

Skoro zapomenutý celuloid stál u zrodu současné "doby plastové"

Dnes skoro zapomenutý celuloid stál před stoletím a půlna začátku dodnes trvající "doby plastové". Hmota, ze které se dnes...

Horní čelist žraloka, ilustrační foto.

Tým vědců objevil vývojově nejstarší zuby u čelistnatých obratlovců

Mezinárodní tým, jehož součástí jsou i čeští vědci, objevil zuby u zkamenělin vývojově nejstarších čelistnatých obratlovců...

Vědci v Singapuru testují převratnou metodu získávání energie.

Vědci v Singapuru testují převratnou metodu získávání energie

Vědci v Singapuru doufají, že se jim podaří zdokonalit novou metodu získávání energie ze stínu, která by jednoho dne mohla...

Ilustrační foto.

Vědecký tým USA a Madagaskaru objevil předchůdce obřích dinosaurů

Dinosauři a pterosauři, jejichž někteří zástupci dorůstali obřích rozměrů, měli skromné začátky. Dokazuje to nově objevená...

Ilustrační foto.

Čeští vědci popsali chromatinové jizvy, lze díky nim sledovat opravy v buňce

Způsob, jak sledovat místa, kde byla poškozena a následně opravena molekula DNA, popsali vědci z Ústavu molekulární genetiky...

Ilustrační foto.

Vědci z Akademie věd popsali, proč v savčím vajíčku nefungují mikroRNA

Vědci z Akademie věd ČR objasnili, proč krátké řetězce ribonukleové kyseliny, takzvané mikroRNA, v savčích vajíčkách nefungují. V...

Ilustrační foto.

Jak zabránit při koronaviru rozvoji cytokinové bouře?

Vědci z 1. lékařské fakulty a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zkoumají, jak u pacientů s vážným průběhem covidu-19...

Největší český teleskop.

Největší český teleskop má za sebou rozsáhlou modernizaci

Největší český teleskop s dvoumetrovým zrcadlem, Perkův dalekohled v Ondřejově u Prahy, má za sebou rozsáhlou modernizaci. Díky...

Ilustrační foto.

Alpské ledovce tají, od přelomu tisíciletí ztratily šestinu ledu

Přibližně šestina ledu už od přelomu milénia zmizela z alpských ledovců v důsledku klimatických změn. Podle agentury DPA to...

Ilustrační foto.

Český nanosatelit je ve vesmíru tři roky, systémy jsou plně funkční

Český nanosatelit VZLUSAT-1 je na oběžné dráze Země už tři roky. Životnost satelitu, který je výsledkem společného projektu...

Ilustrační foto.

Prémii Wichterleho získalo 22 talentovaných vědců a vědkyň

Autoři projektů zaměřených na ochranu biodiverzity, ekonomickou sociologii, mykologii či imunitní systém získali prémii Otto...

Ilustrační foto.

Vědci: Psi hledají cestu k cíli zřejmě s využitím magnetismu Země

Psi hledají cestu k cíli zřejmě s využitím zemského magnetického pole, ukázal výzkum vědců z České zemědělské univerzity (ČZU)....

Archeologové univerzity v Plzni se v létě stanou průvodci.

Archeologické léto udělá ze studentů Západočeské univerzity průvodce

Archeologové Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni se v červenci a srpnu stanou průvodci. Katedra archeologie se...

Ilustrační foto.

Vědci popsali u myší vliv stáří na průběh mozkové mrtvice

Čeští vědci zřejmě přispěli k výzkumu vlivu stáří na průběh mozkové mrtvice. Popsali skupiny genů, na něž má mrtvice u starších...

Ilustrační foto.

Ledvina je prvním transplantovaným orgánem člověka

Nejstarší záznamy o transplantacích orgánů pocházejí již z dávného starověku, kdy například čínský lékař Pien Čchiao "vyměnil...

Vlk obecný.

Kříženci psů a vlků se objevují napříč Evropou

Kříženci psů a vlků se objevují napříč Evropou včetně Česka. Evropské státy nedostatečně předcházejí riziku křížení, vyplývá z...

Karel Valoch.

Uznávaného archeologa připomíná deska v jeskyni Kůlna

Světově uznávaného archeologa Karla Valocha nově připomíná deska instalovaná v jeskyni Kůlna v Moravském krasu.

další zprávy

Titulní strana Standardní písmo Větší písmo

Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi