Poslední den dinosaurů: ochladilo se a přežili jen savci

Ilustrační foto.

Vědci mají záznam nejhoršího dne v historii Země - rozhodně nejhoršího za posledních 66 milionů let - ve formě 130 metrů dlouhého sloupce hornin, který vyvrtali z podloží Mexického zálivu. Jde o sedimenty, které se nahromadily, když na planetu dopadl obrovský meteorit. Ten, o kterém se vědci domnívají, že zapříčinil konec éry plazů a počátek éry savců, napsal zpravodajský server BBC.

Hodnotné svědectví získal tým vedený vědci z amerických a britských univerzit, který v roce 2016 strávil několik týdnů vrtáním do pozůstatků kráteru vytvořeného při nárazu. V současnosti se 200 kilometrů široký kráter nachází u Yucatánského poloostrova v Mexiku, přičemž nejlépe se zachovaly jeho části v moři nedaleko pobřeží u přístavu Chicxulub.

Přes 100 metrů dlouhá část ze získaného sloupce hornin, nazývaného vrtné jádro, dokládá první den období, které geologové označují jako kenozoikum a další přezdívají éra savců. Zkoumaný úsek je změtí roztříštěných hornin, vědci ale díky jejich uspořádání mohou příběh tohoto dne převyprávět.

V první části jádra, která je dlouhá 20 metrů, převládají úlomky skla. Jsou to horniny roztavené vysokým tlakem a teplotami vzniklými při nárazu meteoritu, které se v prvních vteřinách až minutách po dopadu rozlily po nově utvořeném kráteru. Sklo ve vrtném jádru pak vystřídají úlomky roztavených hornin; jde o výsledek explozí způsobených vodou, která horninu rychle zchladila.

Oblast dopadu tehdy pokrývalo mělké moře, jež při nárazu ustoupilo, ale brzy se zase vlilo zpět a při kontaktu se žhavou horninou spustilo prudkou reakci. K podobnému jevu dochází, když láva z vulkánu vteče do moře.

Tato fáze trvala od prvních minut až hodinu. Voda se ale do kráteru stále vlévala, dokud ho celý nenaplnila, což dokládá 80 až 90 metrů dlouhá sekce vrtného jádra skládající se z naplavenin.

Následovala vlna tsunami. Všechny sedimenty v poslední části získaného vzorku jsou vychýlené na stejnou stranu a jejich uspořádání naznačuje, že je způsobila ohromná síla. Vědci uvádějí, že dopad meteoritu vyvolal vlnobití, která zasáhla pobřeží vzdálená stovky kilometrů od kráteru. Vlny se nejdříve pohybovaly od místa nárazu, pak se ale voda vrátila a přinesla další naplaveniny, které vědci našli v horní části vrtného jádra.

Chybějící síra

"Stále jsme v prvním dni," uvedl profesor Sean Gulick z Texaské university v Austinu. "Tsunami se pohybují stejně rychle jako tryskové letadlo, 24 hodin je dostatek času na to, aby se vlny odplavily a zase odrazily zpátky," uvedl Gulick.

Vědecký tým ale ve vrtném jádru nenašel síru. Její nepřítomnost je překvapila, protože meteorit narazil do mořského dna, které je z třetiny až poloviny tvořeno minerály obsahujícími tento prvek - například sádrovcem. Síra se musela dostat do ovzduší, což podporuje rozšířenou teorii o příčinách zkázy dinosaurů. Pokud by se tak velké množství síry vypařilo do atmosféry, dramaticky by ochladilo zemi, a zhoršilo tak životní podmínky pro velké množství rostlin i živočichů.

"Spustili jsme globální klimatický model, při kterém jsme do atmosféry vypustili pouze 100 gigatun síry, což Zemi ochladilo o 25 stupňů na 15 let - na většině planety byly teploty pod bodem mrazu," uvádí Gulick. "Umírněný odhad přitom předpokládá, že se do atmosféry tehdy dostalo 325 gigatun síry. To je řádově o mnoho víc, než byste získali z jakýchkoliv sopek. Výbuchy typu Anak Krakatoa také mohou ochladit klima na několik let."

Savci tuto katastrofu přestáli, dinosauři nikoliv. Profesor Gulick a jeho tým svá zjištění publikovali v odborném časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS).

Foto: pixabay.com/DariuszSankowski

Autor: ČTK



Čtěte dále

Ilustrační foto.

Kdy bude meteorický roj Geminidy nejviditelnější?

V noci ze soboty na neděli v Česku nastanou nejlepší podmínky pro pozorování každoročního meteorického roje Geminidy. Podívanou...

Mlhovina v souhvězdí Kéfea.

Český astrofotograf vyfotil mlhovinu vzdálenou 650 světelných let

Český astrofotograf Jan Veleba zachytil mlhovinu v souhvězdí Kéfea, které je 650 světelných let daleko. Souhvězdí bylo dlouhou...

Ilustrační foto.

Vědci jsou schopni pomoci DNA zjistit délku života vyhynulých druhů

Australští vědci propočítali průměrnou délku života vyhynulých druhů včetně předchůdců moderních lidí na základě analýzy části...

Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci.

Olomoucká přírodověda má nový spektrometr

Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého pořídila pro své vědce špičkový hmotnostní spektrometr za dvacet milionů korun....

Ilustrační foto.

Grónské ledovce tají sedmkrát rychleji než v 90. letech, hrozí záplavy

Grónské ledovce tají v současné době sedmkrát rychleji než v 90. letech. Tvrdí to tým vědců, kteří porovnávali satelitní...

Ilustrační foto.

Unijní agentura pro kosmický program bude sídlit v Česku

V Česku bude od roku 2021 sídlit nová Agentura EU pro Kosmický program (EUSPA). Vznikne rozšířením organizace GSA, která v Praze...

Logo NASA.

NASA při tlakovém testu záměrně zničila nádrž rakety SLS

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) záměrně při tlakové zkoušce zničil obří nádrž připravované rakety SLS, se...

Ilustrační foto.

Loď Dragon dorazila na ISS. Přivezla červy, myši a empatického robota

Vesmírná loď Dragon společnosti SpaceX dopravila na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) skoro tři tuny zásob. S předstihem...

Zabavené nosorožčí rohy.

Vědci vytvořili falešný nosorožčí roh. Ochránci přírody nejsou nadšení

V roce 2018 bylo v celé Africe upytlačeno kvůli rohům 892 nosorožců, což představuje pokles oproti 1349 nosorožcům zabitým v roce...

Ilustrační foto.

Dlouhodobý pobyt v Antarktidě škodí mozku, tvrdí vědci

Dlouhodobý pobyt v extrémním prostředí Antarktidy pravděpodobně škodí mozku. V aktuálním vydání odborného časopisu The New...

Španělský král Filip VI. otevírá klimatickou konferenci OSN v Madridu.

Poslední desetiletí bude zřejmě nejteplejší v historii měření

Poslední desetiletí bude téměř s jistotou tím nejteplejším v historii měření. Uvedla to Světová meteorologická organizace ve své...

Ilustrační foto.

Příliš sněhu v Arktidě ohrožuje ekosystém

V roce 2018 v Arktidě sněžilo dosud nevídaným způsobem. V důsledku zemřela řada živočichů a sníh někde také zahubil původní...

Ilustrační foto.

Elektromobily už nejsou sci-fi, jejich počet roste

Před několika lety ještě sci-fi, dnes realita. Ekologické automobily na elektrický pohon vídáme v běžném provozu již pravidelně a...

Brněnský zábavní vědecký park science centrum Vida!.

Vida! k pátému výročí existence připravila narozeninový víkend

Brněnský zábavní vědecký park science centrum Vida! letos slaví páté narozeniny, za dobu své existence přivítalo přes milion...

Japonská kosmická sonda Hajabusa.

Japonská sonda odlétá od asteroidu Ryugu, vrací se na Zemi

Japonská sonda Hajabusa 2 po roce a půl odlétá od asteroidu Ryugu a vrací se zpět na Zemi, kam do konce roku 2020 dopraví...

Jedna z budov Akademie věd.

UP se příští týden zapojí do Týdne vědy a techniky i poznání

Výstavami, přednáškami či exkurzemi se po celý příští týden zapojí Univerzita Palackého v Olomouci do Týdne vědy a techniky...

Ilustrační foto.

Roboty používá zhruba čtvrtina průmyslových firem v Česku

Roboty ve výrobě používá 27 procent průmyslových firem v Česku. Dvě pětiny z nich si je pořídily letos, pětina před jedním až...

Ilustrační foto.

Vybraní studenti si zkusili expedici na Mars

Pět vybraných studentů z Česka a Slovenska si v simulaci vyzkoušelo, jaké je to putovat na Mars. Na simulované misi v prostředí...

Ilustrační foto.

Pláž na finském ostrově zaplnily tisíce ledových vajíček

Tisíce ledových vajíček různých velikostí o víkendu zaplnily pláž ve Finsku. Neobvyklou podívanou podle expertů způsobila...

Ilustrační foto.

Kdy politiky nahradí umělá inteligence?

Netušené možnosti využití přisuzují vědci umělé inteligenci, která podle nich v příštích letech ovlivní prakticky veškeré oblasti...

další zprávy

Titulní strana Standardní písmo Větší písmo

Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi