Počet nových případů covidu-19 by měl podle vědců z iniciativy Sníh klesnout zhruba na 1400 denně, tedy 100 na 100 tisíc obyvatel. Potom je podle jejích členů možné začít zmírňovat protiepidemická opatření, napsali v pondělí v tiskové zprávě. V další fázi by měl pokles směřovat až ke 700 případů denně, asi 50 na 100 tisíc obyvatel. Iniciativu Sníh tvoří čeští vědci působící v ČR a v zahraničí, jsou součástí mezinárodní iniciativy pojmenované po zakladateli epidemiologie, britském lékaři Johnu Snowovi, který žil v 19. století.
"Pokud by začalo docházet k rozvolňování při vyšších hodnotách nových nákaz, dojde s velkou pravděpodobností ke vzedmutí nové vlny, neboť míra proočkovanosti i získané imunity není dostatečná, aby zabránila dalšímu šíření viru v populaci," napsali vědci v tiskové zprávě.
Varují před předčasným zmírňováním opatření, jako se to stalo v loňském roce. Mohlo by podle nich způsobit další vlnu nových případů, tisíce úmrtí a další zahlcení nemocnic. Zohlednit je podle nich potřeba to, že se v ČR dominantně šíří takzvaná britská mutace koronaviru, která je nakažlivější a má závažnější průběh nemoci než virus, který se šířil v podzimní vlně.
Podle studie v časopise British Medical Journal má britská mutace smrtnost, tedy pravděpodobnost úmrtí při nakažení, o 64 procent vyšší než původní varianta koronaviru. "Snížení incidence pod 100 nových případů na 100 tisíc obyvatel za sedm dní nám umožní efektivně testovat a trasovat, včetně jihoafrické a brazilské varianty. Tyto varianty vykazují nižší sensitivitu k ochrannému účinku vakcín a mohou způsobit vlnu reinfekcí u pacientů, kteří již nemocí covid-19 prošli," uvedl k tomu imunolog Zdeněk Hel.
Díky snížení počtu případů bude podle vědců možné zanechat podstatně mírnější opatření do léta, kdy převáží pozitivní efekt očkování a teplejší počasí. Díky menšímu počtu nových případů se také uleví přetíženému zdravotnictví. Podmínkou je ale podle nich zvýšení kapacit k testování, zejména laboratorně vyhodnocovanými PCR testy, a posílení trasování a kontrol dodržování izolace a karantény.
"Česko patří od poloviny prosince 2020 mezi země s nejvyšším počtem osob s potvrzeným onemocněním covid na obyvatele a od března 2021 rovněž mezi země světa s nejvyšším počtem úmrtí v souvislosti s covidem v přepočtu na obyvatele," připomněla sociální demografka Dagmar Dzúrová.
Denní počty úmrtí jsou podle ní srovnatelné s osmkrát lidnatějším Německem a denní míra úmrtnosti je třikrát vyšší než průměr evropských zemí. "V současné době se sice nacházíme těsně za vrcholem čtvrté vlny, denní počty úmrtí jsou ale enormně vysoké a nemocnice zcela přetížené," uvedla.
Pomalé zlepšování situace je podle ní způsobeno několika důvody. Upozornila na dominantní šíření britské mutace, která je nakažlivější, a také na fungování průmyslu s testováním, které je podle ní nedostatečné, a neefektivní trasování případů ze strany krajských hygienických stanic. Na straně obyvatel pak podle ní hraje roli nedůsledné dodržování sociální distance. "Rychlejší zlepšení epidemické situace lze očekávat až od masivního proočkování," dodala Dzúrová.
Iniciativa Sníh, jejímiž členy či podporovateli jsou desítky českých vědců, si dala za cíl vyvracet omyly a dezinformace, ukazovat příklady dobré praxe nebo připravovat vědecké podklady ke strategiím. Někteří její členové jsou také součástí Mezioborové skupiny pro epidemické situace, kterou vede člen vládní rady pro zdravotní rizika epidemiolog Petr Smejkal.
Umělou inteligenci loni v zemích Evropské unie využívalo sedm procent firem, které mají alespoň deset zaměstnanců. Uvedl to dnes...
Mezinárodní vědecký tým, jehož členy byli i zástupci českobudějovického biologického centra a brněnského Výzkumného ústavu...
Tým vědců s českým vedením provedl experimenty, které potvrdily, že těžká voda lidem chutná sladce. Podle odborníků byl ohledně...
Novou protinádorovou látku vyvinul vědecký tým z Česka. Látka nazvaná mitoDFO využívá toho, že nádorové buňky potřebují více...
Olomoučtí vědci společně se zahraničními kolegy vyvinuli ultramalé a vysoce účinné solární pece. Využít se dají například pro...
K prioritám pro následující roky patří nárůst rozpočtu Akademie věd ČR (AV) i přenos poznatků výzkumů do praxe. Některé ústavy AV...
Vakcína, jejíž úlohou je zastavit celosvětovou pandemii, se dostala na trh v rekordně krátkém čase. Dá se však tento efektivní...
Na filtračním materiálu, který lze sterilizovat elektrickým proudem, se zakládá koncept čističky vzduchu vyvíjené na ČVUT.
Ztráta čichu patří mezi nejznámější příznaky nemoci covid-19, podle mezinárodní studie vydané tento měsíc je ale také předzvěstí...
O šíření koronaviru aerosolem i vhodných ochranných prostředcích, pojednává dokument, který z německého originálu přeložili čeští...
Nošení dvou zdravotnických roušek nezvyšuje výraznějším způsobem ochranu před šířením virů v porovnání se správně nasazenou...
Na vývoji nového hybridního světelného systému na bázi grafenu budou spolupracovat vědci z Akademie věd ČR.
Zástupci Učené společnosti ČR žádají vládu, aby upustila od pokračování vývoje české vakcíny. Projekt je podle nich naivní a...
Kvůli pandemii se fungování Akademie věd ČR (AV) přesunulo z velké části do on-line prostředí. Výzvou byl například vývoj systému...
Probiotický kmen Lactobacillus bulgaricus zná díky bulharskému jogurtu celý svět. Místní vědci nyní objevili jeho silnější...
Paleontologové v Argentině odkryli pozůstatky gigantického dinosaura. Z několika objevených kostí soudí, že se mohlo jednat o...
Nejvýkonnější superpočítač v Česku, jehož instalace začala v Národním superpočítačovém centru IT4Innovations při VŠB-Technické...
Lidé, kteří prodělali nemoc covid-19, budou vůči ní s vysokou pravděpodobností imunní nejméně pět měsíců.
Emise oxidu uhličitého se letos sníží o zhruba sedm procent. Odhaduje to studie mezinárodní skupiny vědců Global Carbon Project,...