Plasty - nebezpečí, které není vidět

Ilustrační foto.

Každoročně lidé vyhodí do moří miliony tun plastů, ale jen malá část z nich je vidět. Kam mizí zbytek? Mezinárodní tým vědců se nyní snaží vyřešit záhadu neviditelných plastů, píše agentura AFP.

Záběry lahví a plastových sáčků unášených proudy uprostřed oceánů nebo pláže pokryté odpadem vyvolaly v posledních letech kampaně proti zvyku odhazovat odpadky do moře. Toto viditelné znečištění je však jen špičkou ledovce. Vědci tedy vynakládají nebývalé úsilí k tomu, aby tento "neviditelný" odpad nalezli.

V oceánech každoročně skončí čtyři až 12 milionů tun plastů, ale vědci soudí, že na povrchu vod je jen 250 tisíc tun. A 99 procent ze všeho, co lidé za desítky let do moří odhodili, není k nalezení.

Hustota plastů se mění působením eroze, slunce a činností bakterií, plasty jsou vystaveny mořským proudům, a jakmile jsou staženy do hloubky, je mnohem těžší je vystopovat.

"Je obtížné zjistit, kde jsou, protože tu působí mnoho procesů. I plasty na povrchu vod mohou klesat a pak zase vystoupit na hladinu," říká Alethea Mountfordová z Newcastleské univerzity.

Vědkyně používá počítačový model mořských proudů pro plasty tří různých hustot, aby lokalizovala místa, kde se shromažďují plastové fragmenty poté, co se potopily.

Model ukazuje hromadění plastů v různých hloubkách Středozemního moře, Indického oceánu a ve vodách u jihovýchodní Asie.

Vědci soudí, že velká část plastů končí na mořském dně. Nedávná studie ostatně umožnila nalézt mikroplasty v útrobách malých korýšů žijících v hloubce 11 kilometrů v Mariánském příkopu.

Výpočty Alethey Mountfordové jsou předběžné, ale její výsledky by mohly pomoci zjistit místa, kde je třeba především zkoumat, a také lépe poznat dopad tohoto znečištění na ekosystémy. Vědkyně se inspirovala prací oceánografa Erica van Sebilleho z Utrechtské univerzity.

"Víme o existenci ´plujících skládek´, a proto se na ně soustřeďujeme. Plasty na povrchu moří mají nejspíše největší vliv, protože organismy žijí především směrem k hladině," říká van Sebille.

"Jestliže však chcete problém zkoumat v celém rozsahu, je třeba jít do hloubky," dodává.

Jeho poslední výzkum se týká toho, že znečištění plasty je dnes tak velké, že sledování plastových fragmentů může poskytnout důležité informace o tom, jak fungují mořské proudy.

Van Sebille soudí, že se velká většina plastového odpadu odhozeného do moře vrací nakonec na pobřeží. To však ještě musí být potvrzeno důkladnějšími simulacemi. Tak by se dal vysvětlit rozdíl mezi objemem plastů vstupujících do oceánů a mezi tím, co dnes můžeme reálně pozorovat.

"Plasty nesené řekou k moři zůstávají jistou dobu u pobřeží a mohou skončit znovu na zemi. To by se mohlo týkat významné části odpadu," uvádí.

Podle vědce by čištění pobřežních oblastí mohlo zabránit tomu, aby moře plasty odneslo.

Série studií o plastovém odpadu byla prezentována na dubnovém zasedání Evropské unie geologických věd ve Vídni. Jedna z nich vysvětlovala znečištění ledovce Forni v italských Alpách.

Italští experti nalezli 28 až 74 kousků plastového odpadu na jeden kilogram analyzovaného materiálu. Z toho plyne, že ledovec obsahuje 131 až 162 milionů kousků plastů.

"Mikroplasty dnes nacházíme počínaje oceánskými příkopy a konče ledovci," konstatoval Roberto Sergio Azzoni z Milánské univerzity.

Foto: ČTK , Subhash Sharma

Autor: ČTK



Čtěte dále

Ilustrační foto.

Hurikány a zemětřesení. Existuje mezi živly souvislost?

Vědci na Floridě se zabývají možnými souvislostmi mezi dvěma přírodními živly, zemětřesením a hurikánem.

Ilustrační foto.

Švýcarské ledovce se za posledních pět let zmenšily o desetinu

Švýcarské ledovce přišly v posledních pěti letech o deset procent svého objemu, upozornila v úterý švýcarská akademie přírodních...

Bývalý sovětský kosmonaut Alexej Leonov.

Zemřel první člověk, který vystoupil do volného kosmu

Zemřel bývalý sovětský kosmonaut Alexej Leonov, který 18. března 1965 jako první člověk vystoupil do otevřeného kosmu....

Etiopský premiér Abiy Ahmed.

Gréta ostrouhala. Nobelovu cenu dostal někdo jiný

Letošní Nobelovu cenu za mír získal etiopský premiér Abiy Ahmed, který se zasloužil o podpis mírové dohody mezi Etiopií a...

Ilustrační foto.

Středomoří se otepluje rychleji, než je světový průměr

V oblasti Středomoří roste průměrná teplota o 20 procent rychleji, než je světový průměr.

Letošní Nobelovu cenu za chemii získali Američan narozený v Německu John Goodenough.

Nobelova cena za chemii za vývoj lithium-iontových baterií

Letošní Nobelovu cenu za chemii získali Američan narozený v Německu John Goodenough, Brit Stanley Whittingham a Japonec Akira...

Nobelova cena (medaile).

Ve Stockholmu bude vyhlášena Nobelova cena za chemii

Vyhlašování Nobelových cen bude ve středu pokračovat ve Stockholmu oznámením držitele či držitelů letošního ocenění za chemii....

Astrofyzik Michel Mayor.

Nobelova cena za fyziku byla udělena za výzkum evoluce vesmíru

Letošní Nobelovu cenu za fyziku získali Američan kanadského původu James Peebles a Švýcaři Michel Mayor a Didier Queloz za svůj...

Pyramidy v Gíze.

Egyptští dělníci náhodou objevili 2200 let starý chrám

Egypští dělníci nedaleko města Sohág náhodou objevili 2200 let starý chrám pocházející z doby, kdy v Egyptě vládl rod...

Ilustrační foto.

Vesmírná mise: astronauti opravují vně vesmírné stanice

Dvojice amerických astronautů v neděli na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) vystoupila do volného kosmického prostoru, aby...

Ilustrační foto.

Vědci díky experimentu s králíky osvětlili původ ženského orgasmu

Ženský orgasmus je nejspíš pozůstatkem evolučně překonaného mechanismu, který u savců při sexuálním vyvrcholení spouštěl ovulaci,...

Ilustrační foto.

V Antarktidě se odtrhla kra. Je velká jako tři Prahy

V Antarktidě se minulý týden utrhla obří ledová kra o rozloze 1636 kilometrů čtverečních, což je zhruba trojnásobek území českého...

První jaderná ponorka byla do služby zařazena před 65 lety.

První jaderná ponorka byla do služby zařazena před 65 lety

Před 65 lety, 30. září 1954, byla poprvé v historii zařazena do služby jaderná ponorka. Jednalo se o americké plavidlo s názvem...

Elon Musk.

Musk ukázal loď Starship, s níž mají lidé létat na Měsíc a Mars

Soukromá americká společnost SpaceX Elona Muska v sobotu ukázala vesmírnou loď navrženou pro dopravu lidí a nákladu na Měsíc,...

Ilustrační foto.

Japonská nákladní loď Kónotori 8 přistála na ISS

Japonská nákladní vesmírná loď Kónotori 8 (HTV8) s více než pěti tunami zásob, přístrojů a zařízení pro vědecké experimenty...

Ilustrační foto.

Začíná Noc vědců. Veřejnost může zdarma navštívit až sto míst

Brány vědeckých institucí a vysokých škol se v pátek večer otevřou veřejnosti. Letošní ročník Noci vědců se koná na více než 100...

Zemřel kosmonaut Sigmund Jähn.

Německo truchlí. Zemřel kosmonaut Sigmund Jähn

Ve věku 82 let o víkendu zemřel první německý kosmonaut Sigmund Jähn. Informovalo o tom Německé středisko pro letectví a...

Američané plánují další cestu na Měsíc (vpravo) a později také na Mars.

Austrálie investuje do NASA. Pomůže v cestě na Mars

Austrálie investuje 101 milionů amerických dolarů na podporu snahy amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) vrátit...

Ilustrační foto.

Poslední den dinosaurů: ochladilo se a přežili jen savci

Vědci mají záznam nejhoršího dne v historii Země - rozhodně nejhoršího za posledních 66 milionů let - ve formě 130 metrů dlouhého...

Začala největší polární expedice, loď s vědci vyplula z Norska.

Začala největší polární expedice, loď s vědci vyplula z Norska

Z norského přístavu Tromsö vyplul v pátek německý ledoborec Polarstern (Polárka) s dosud největší polární vědeckou expedicí....

další zprávy

Titulní strana Standardní písmo Větší písmo

Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi