Kvůli pandemii se fungování Akademie věd ČR (AV) přesunulo z velké části do on-line prostředí. Výzvou byl například vývoj systému pro tajnou volbu na Akademickém sněmu, řekla předsedkyně Eva Zažímalová. Zklamalo ji, že střednědobý návrh rozpočtu na vědu a výzkum nepočítá s navýšením peněz na rozvoj AV a vysokých škol. Dopad pandemie přitom ukazuje, jak je kvalitní vědecká základna v zemi potřebná, dodala.
Zažímalová upozornila, že ačkoliv se mnohé aktivity přesunuly do distanční formy, v běžném provozu musela pokračovat například některá experimentální pracoviště. "Například nemůžete nevyměnit médium v buněčných kulturách. Navíc jsou tu i některé velmi drahé přístroje, kterou jsou kontinuálně v provozu a musí na ně být dohled," podotkla.
"Pokud je v týmu větší počet lidí v karanténě, tak je zas třeba udělat opatření, aby člověk neztratil výsledky dlouholeté práce. Odvození kvalitní buněčné kultury může trvat i několik let, než se stabilizuje, udržujete ji třeba 20 let, takže nikdo nechce riskovat, že to přijde vniveč," dodala vědkyně, která je odbornicí na experimentální botaniku. Příslušné kroky tak podle ní byly zpočátku "logistický oříšek", pomohly však i zkušenosti z dob, kdy některé ústavy AV zasáhla povodeň.
Zažímalová také řekla, že na listopadovém Akademického sněmu v on-line podobě se podařilo vyvinout systém tajného hlasování pro volbu kandidátky na předsedkyni - podruhé jí byla zvolena právě Zažímalová. Předsedkyně, která další funkční období začne v březnu, řekla, že program připravil jeden z informaticky zaměřených ústavů AV a odzkoušen pro účely Sněmu byl na poslední chvíli. Pro březnový Sněm a rozsáhlejší volby do Akademické rady ho však už není možné využít a instituce objednala komerční aplikaci.
Za velké zklamání označila to, že Rada pro výzkum, vývoj a inovace v návrhu rozpočtu na vědu pro roky 2022 a 2023 nepočítá s navýšením tzv. institucionálních peněz na rozvoj výzkumných institucí o čtyři procenta, o kterém zástupci AV, vysokých škol a vlády uzavřeli předloni memorandum.
"Znamená to reálný pokles vzhledem k inflaci. A to nemluvím ani o rostoucí ceně různých přístrojů, které se ve velké části dovážejí ze zahraničí, kde je ta inflace ještě vyšší," zdůraznila. "Myslím si, že jestli se má naše země nadále, a pokud možno lépe vyrovnávat se situací, která teď nastala, ale může to být i živelná katastrofa typu povodní, tak potřebuje vědecké zázemí," doplnila.
Klíčovou roli odborníků a kapacit laboratoří podle ní prokázala i situace z jara, kdy byl nedostatek testovacích kapacit a AV a vysoké školy nabídly své laboratoře i zaměstnance. Zažímalová také připomněla, že vědci z AV později začali vyvíjet diagnostické testy na covid-19 i jiné patogeny a pustili se do dalších projektů na pomoc v boji proti pandemii.
"Tady je vidět, že když má země dostatečně kapacitní vědeckou základnu, může daleko rychleji reagovat na nové věci. Protože ony nejsou nové z principu, ale v detailech a na to se může navázat," konstatovala. "To by měla vláda vzít v úvahu a být vůči institucionálnímu financování Akademie věd a vysokých škol štědřejší," uzavřela.
Umělou inteligenci loni v zemích Evropské unie využívalo sedm procent firem, které mají alespoň deset zaměstnanců. Uvedl to dnes...
Mezinárodní vědecký tým, jehož členy byli i zástupci českobudějovického biologického centra a brněnského Výzkumného ústavu...
Tým vědců s českým vedením provedl experimenty, které potvrdily, že těžká voda lidem chutná sladce. Podle odborníků byl ohledně...
Novou protinádorovou látku vyvinul vědecký tým z Česka. Látka nazvaná mitoDFO využívá toho, že nádorové buňky potřebují více...
Olomoučtí vědci společně se zahraničními kolegy vyvinuli ultramalé a vysoce účinné solární pece. Využít se dají například pro...
K prioritám pro následující roky patří nárůst rozpočtu Akademie věd ČR (AV) i přenos poznatků výzkumů do praxe. Některé ústavy AV...
Počet nových případů covidu-19 by měl podle vědců z iniciativy Sníh klesnout zhruba na 1400 denně, tedy 100 na 100 tisíc obyvatel.
Vakcína, jejíž úlohou je zastavit celosvětovou pandemii, se dostala na trh v rekordně krátkém čase. Dá se však tento efektivní...
Na filtračním materiálu, který lze sterilizovat elektrickým proudem, se zakládá koncept čističky vzduchu vyvíjené na ČVUT.
Ztráta čichu patří mezi nejznámější příznaky nemoci covid-19, podle mezinárodní studie vydané tento měsíc je ale také předzvěstí...
O šíření koronaviru aerosolem i vhodných ochranných prostředcích, pojednává dokument, který z německého originálu přeložili čeští...
Nošení dvou zdravotnických roušek nezvyšuje výraznějším způsobem ochranu před šířením virů v porovnání se správně nasazenou...
Na vývoji nového hybridního světelného systému na bázi grafenu budou spolupracovat vědci z Akademie věd ČR.
Zástupci Učené společnosti ČR žádají vládu, aby upustila od pokračování vývoje české vakcíny. Projekt je podle nich naivní a...
Probiotický kmen Lactobacillus bulgaricus zná díky bulharskému jogurtu celý svět. Místní vědci nyní objevili jeho silnější...
Paleontologové v Argentině odkryli pozůstatky gigantického dinosaura. Z několika objevených kostí soudí, že se mohlo jednat o...
Nejvýkonnější superpočítač v Česku, jehož instalace začala v Národním superpočítačovém centru IT4Innovations při VŠB-Technické...
Lidé, kteří prodělali nemoc covid-19, budou vůči ní s vysokou pravděpodobností imunní nejméně pět měsíců.
Emise oxidu uhličitého se letos sníží o zhruba sedm procent. Odhaduje to studie mezinárodní skupiny vědců Global Carbon Project,...