Pandemie přinesla koronavirový slovník, vznikají nové výrazy a fráze

Plakát v New Yorku.

Jak se svět snaží vypořádat s "novým normálem", který do našich měst, obcí a komunit vnesl koronavirus, řeší společnost otázku, jak mluvit o dopadu, který má virus na náš každodenní život, napsal server The Conversation.

Koronavirus vedl k explozi nových slov a frází - jak v angličtině, tak v dalších jazycích. Tento nový slovník nám pomáhá najít smysl ve změnách, které se najednou staly součástí našich každodenních životů. Prudce stoupla četnost používání už zavedených termínů, jako je "izolace", "pandemie", "karanténa", "uzavření" či "klíčoví zaměstnanci". A rychleji než kdy jindy začaly vznikat nové výrazy odvozené od koronaviru či covidu-19.

Patří mezi ně "covidiot" (člověk ignorující veřejná zdravotní doporučení), "covideo-party" (on-line večírky přes Skype nebo Zoom) nebo "covexit" (strategie uvolňování koronavirových opatření). Samotný koronavirus se dočkal zkratkových přezdívek "korona" nebo "rona", zatímco v londýnském dialektu cockney, který staví na rýmech, se mu začalo říkat "Miley Cyrus".

Další slova se zaměřují na reálné změny našich každodenních životů od "blursday" ("rozostřený den", který nejde odlišit od jiných kvůli časové dezorientaci v době karantény), přes "WFH" ("PZD" - práce z domova) a "karantýmy" (on-line týmy vzniklé během karanténních opatření).

Svébytnou kapitolou jsou metafory, které lidé používají, když mluví o naší reakci na koronavirus - například válečné, jako když Boris Johnson prohlásil: "Tento nepřítel může být smrtící, ale dá se porazit," ale také sportovní příměry, přirovnání k bouřkám, příšerám, přírodním katastrofám a další.

Lingvisté už je začínají analyzovat a pozornost věnují i tomu, jak jsou různé metafory účinné, aby povzbudily veřejnost k dodržování veřejných zdravotních doporučení.

Koronavirová inovace

I když je rozsah lexikálních inovací ve spojení s koronavirem bezprecedentní, samotné tvoření nových slov souvisejících s danou dobou není nijak ojedinělé - stačí se podívat na jiná náročná historická období, kdy se obdobným způsobem projevovala lingvistická tvořivost.

Druhá světová válka nám dala nejen radar (složenina slov "RAdio Detection And Ranging" - rádiové rozpoznávání a zaměřování), ale také "fubar" ("Fucked Up Beyond All Recognition" - zhruba přeloženo jako "rozmašírovaný k nepoznání") nebo "snafu" ("Situation Normal, All Fucked Up" - situace normální, všechno je v háji).

Za války ve Vietnamu se ujal výraz "clusterfuck" (nezvládnutá či dezorganizovaná situace, kdy se pokazí všechno, co se pokazit může) či "fragging" (úmyslné zabití neoblíbeného člena vlastní jednotky; slovo vzniklo zkrácením výrazu "fragmentation grenade" - tříštivý granát).

V případech velkých zdravotních pandemií je obvykle jediným trvalým otiskem v jazyce název nemoci, která vstoupí v obecné užívání - jako se to stalo s virem HIV, který způsobuje nemoc AIDS, se španělskou chřipkou sužující svět v letech 1918-1920, respiračním onemocněním SARS (2002-2004), prasečí chřipkou (2009) a dalšími. Ale koronavirus tento scénář překonal a zdá se, že ovlivňuje naši řeč nad rámec prostého přidání názvu nové choroby do slovníku.

Doba koronavirová

Důvodem může být skutečnost, že během pouhých tří měsíců koronavirus zásadně změnil způsob našeho života. Uzavřel podniky a změnil i způsob, jakým pracujeme. Nová slova tak mohou být utilitární zkratkou, s jejíž pomocí řešíme problémy spojené s koronavirem, anebo jen způsobem, jak situaci trochu odlehčit a zasmát se světu kolem nás.

Nový slovník také lidem pomáhá vyjádřit obavy z největší zdravotní krize, jakou jsme za celé generace zažili. Spojuje lidi kolem společných kulturních výrazů - jako to dokážou například "hlášky z filmů" - a funguje tak jako jakési společenské lepidlo. Vzhledem k absenci běžného společenského kontaktu jsou stejné výrazy, fráze a novotvary důležitou věcí, která pomáhá lidem cítit spojitost s ostatními.

Foto: ČTK , ZUMA/William Volcov

Autor: ČTK



Čtěte dále

Ilustrační foto.

Objev českých vědců pomůže odhalit padělaná léčiva

K odhalení padělků léčiv poslouží objev vědců z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a Ústavu organické chemie a biochemie...

Český fyzik Ondřej Křivánek.

Český fyzik Ondřej Křivánek získal prestižní Kavliho cenu

Fyzik českého původu Ondřej Křivánek se stal jedním z držitelů prestižní vědecké Kavliho ceny za rok 2020. Sedm laureátů...

Amazonie.

Stromy i při oteplení dovedou vázat uhlík, 32 stupňů je kritických

Stromy v tropických lesech dovedou i při oteplení vázat velké množství oxidu uhličitého, teplota však nesmí překročit hranici 32...

Ilustrační foto.

Stavba letiště v Mexiku odhalila desítky koster mamutů

Při stavbě nového letiště v Mexiku objevili archeologové kosterní pozůstatky desítek mamutů. Nálezy budou možná vystaveny v...

Pozůstatky římského vojenského tábora.

Po roce 2000 byl objeven římský tábor, dinosaurus i unikátní meč

Vědci ohlásili nález nejstarší kresby na území Česka, staré 7000 let. Jakými dalšími zajímavými archeologickými objevy se Česká...

Vědec Petr Brož.

Bahno je jenom začátek, uvedl Brož o výzkumu na Marsu

Experiment, který ukázal, že bahno bohaté na vodu teče v simulovaných podmínkách Marsu podobně jako láva na Zemi, je jen počátek.

Kresba v Kateřinské jeskyni.

Nejstarší kresbě v Česku je sedm tisíc let

Vědci posunuli dataci nejstarší kresby v České republice na 7000 let. Je v Hlavním dómu Kateřinské jeskyně v Moravském krasu. Jde...

Ilustrační foto.

V Argentině našli fosilii jednoho z posledních masožravých dinosaurů

Paleontologové z argentinského Muzea přírodních věd v pondělí oznámili, že objevili zhruba 70 milionů let staré pozůstatky...

Archeologové (ilustrační foto).

Archeologové asi objevili pozůstatky sídliště patřící kultuře se šňůrovou keramikou

Archeologové u Domašína na Rychnovsku objevili pozůstatky sídliště, které patří s největší pravděpodobností kultuře se šňůrovou...

Ilustrační foto.

Vědci z Plzně zkoumají systém ovládání počítače mozkem

Vědci ze Západočeské univerzity v Plzni ukončili tříletý projekt zkoumající elektrickou aktivitu mozku. Projekt BASIL, tedy...

Meteory Lyridy.

NASA jako astronomický snímek dne opět použil fotografii z Česka

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) v úterý jako astronomickou fotografii dne zveřejnil snímek českého původu....

Ilustrační foto.

Expert na umělou inteligenci Mikolov posílí výzkum na ČVUT

Expert na umělou inteligenci Tomáš Mikolov, který se zasadil například o vylepšení Google překladače, nově působí na ČVUT. V...

Ilustrační foto.

Stovka týmů po celém světě pracuje na vývoji vakcíny proti covidu-19

Na vývoji vhodných protilátek proti novému koronaviru nyní pracuje po celém světě zhruba stovka týmů, z nichž se asi desítka...

Logo expedice v nášivce na bundě jednoho z výzkumníků Masarykovy univerzity.

Z Antarktidy rovnou do karantény. Návrat vědců se kvůli koronaviru zkomplikoval

Výzkumná expedice z Masarykovy univerzity v Brně se o měsíc později vrátila z Antarktidy do České republiky. Všech devět vědců po...

Ilustrační foto.

Šíření nákazy v letadlech je vysoké, vědci zkoumají, jak to změnit

Pandemie způsobená koronavirem bezprecedentně pozastavila leteckou dopravu a mnoho zaměstnanců tohoto odvětví se ocitlo v...

Ilustrační foto.

Čeští vědci na návrat domů z Antarktidy stále čekají

Datum návratu vědců z letošní expedice Masarykovy univerzity do Antarktidy je kvůli koronavirovým opatřením stále nejisté.

Některé stromy letos nepřežijí.

Aktuální sucho těžce zasáhlo porosty, některé stromy letos nepřežijí

Květen by musel být hodně deštivý, aby výrazně zmírnil dopady sucha na lesní porosty. Lesy na severu Čech suché období těžce...

Vědec Pavel Jelínek z Fyzikálního ústavu AV ČR.

Čeští vědci se podíleli na návrhu nového vodivého polymeru

Nový přístup k vývoji nekovových vodičů využitelný v solární energetice, optických technologiích či nanoelektronice představil...

Zoolog Tomáš Jůnek na archivním snímku.

Čeští vědci chtějí přispět k ochraně pralesa v Kongu

Do mapování výskytu zvířat v konžské divočině se před několika týdny pustil tým českých vědců. Ve spolupráci se Světovým fondem...

Archeolog Václav Kolařík (archivní foto).

V brněnské městské části Královo Pole se našly pozůstatky pravěkého osídlení

Pozůstatky pravěkého osídlení brněnské městské části Královo Pole našli archeologové z brněnské společnosti Archaia při průzkumu...

další zprávy

Titulní strana Standardní písmo Větší písmo

Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi