Pacientům, kterým musí být kvůli chronickým zánětům nebo riziku rakoviny odebrána slinivka, mohou pomoci jejich vlastní buňky, takzvané Langerhansovy ostrůvky. Lékaři jim je z vyoperovaného orgánu odeberou, upraví a vrátí do jater. Lidé, kteří by měli bez slinivky silnou cukrovku, pak mohou být i úplně bez potíží nebo mít cukrovku slabou. Na středeční tiskové konferenci to uvedli zástupci Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM).
Transplantace ostrůvků je vhodná u lidí, kteří zatím nemají diabetes a lékaři jim budou muset kvůli zánětu nebo nádoru odstranit slinivku břišní. Tento orgán kromě výroby trávicích šťáv produkuje inzulin a glukagon, tedy hormony zodpovědné za udržování hladiny cukru v krvi. Vrácení Langerhansových ostrůvků může vzniku diabetu po odstranění slinivky zabránit.
"Langerhansovy ostrůvky získáváme z pacientovy vlastní slinivky pomocí složitých laboratorních metod. Při nich se slinivka očistí a velmi laicky řečeno rozmixuje. Ze získané směsi tkáně se posléze centrifugou oddělí právě ostrůvky. Celý proces trvá čtyři až osm hodin," řekl přednosta Kliniky diabetologie IKEM Peter Girman. Výsledek se podá infuzí jaterní žílou do jater, kde se ostrůvky usadí a nahradí endokrinní funkci slinivky.
Podobné operace nejsou časté, protože vhodných pacientů není mnoho. V Evropě se jim věnuje podle ředitele IKEM Michala Stiborka pět zdravotnických zařízení. "Případy jsou poměrně raritní, jednotky za rok. Pro žádnou z malých zemí by teď nemělo smysl ho vyvíjet každá zvlášť," řekl ředitel Stiborek.
V IKEM bylo v posledních letech takto léčeno pět až deset lidí ročně, poslední pacient byl operován na Slovensku, do IKEM byla letecky přepravena jeho vyjmutá slinivka a zpět do Univerzitní nemocnice v Martině letěly ještě ten samý den jeho upravené Langerhansovy ostrůvky, které lékaři vrátili do těla pacientovi.
U 30 procent pacientů po tomto zákroku se objeví lehká forma cukrovky, kterou lze kompenzovat léky či podáváním inzulinu, u třetiny není potřeba vůbec. V ostatních případech se podle Girmana zákrok nemusí podařit, ze slinivky se například nepodaří získat dostatečné množství funkčních Langerhansových ostrůvků.
Devětadvacetiletý muž trpěl opakovanými záněty slinivky, které ho ohrožovaly na životě. Kvůli genetické mutaci u něj navíc hrozilo riziko vzniku rakoviny slinivky. "Poslední rok a půl byl nejhorší v mém životě. V nemocnici jsem v součtu strávil pět měsíců, měl jsem nesnesitelné bolesti a záchvaty každý měsíc," řekl pacient. Nemohl přijímat běžnou stravu, musel přísně hlídat její složení a výrazně hubl. I krátce po zákroku už může znovu jíst pevnou stravu a cukrovka se mu zlepšuje. "Dokážu sníst jídlo bez strachu z dalšího záchvatu," dodal. Za největší devízu ale považuje fakt, že už mu nehrozí rakovina slinivky, která patří mezi nejhůře léčitelné druhy rakoviny. V Česku jí onemocní v posledních letech asi 2500 lidí za rok, 2200 až 2300 ročně zemře.
Podobnými potížemi trpěl od dětství i dvaatřicetiletý muž, kterého lékaři z IKEM operovali před pěti lety. Jeho stav se podle něj zlepšil po měsíci až dvou. I bez slinivky má jen velmi lehký diabetes. "Dietním režimem, kdy jím hodně zeleniny a masa, a pohybem se dá lehká cukrovka velmi dobře kompenzovat," uvedl. Pacientovi ze Slovenska doporučil sport, který jeho stav hodně zlepšil.
Langerhansovy ostrůvky IKEM transplantuje od roku 2005, deset let předtím se na to připravoval. "První jsme získávali ze slinivky od zemřelého dárce a samotná první transplantace proběhla velmi dobře," uvedl vedoucí Laboratoře Langerhansových ostrůvků František Saudek. Pokud se ostrůvky transplantují od zemřelého dárce, musí pacient podstupovat léčbu omezující jeho imunitní reakci na nové buňky.
Lidé budou mít jednou mobilní telefon integrovaný do těla, myslí si vynálezce tohoto přístroje Martin Cooper. Mobilní telefon...
Využít převratný vědecký postup, s jeho pomocí vyvinout nové materiály pro získávání "zelené" energie nebo snižování emisí oxidu...
Odborníci v úterý pomocí CT skeneru zkoumali gotickou sochu Madony z Havraně ze sbírky Národní galerie Praha. Informovala o tom...
Výzkum mezidruhových kříženců přispěje k efektivnějšímu šlechtění odolnějších a výnosnějších zemědělských plodin. Odborníci z...
U lidí, kteří pocházejí z Orknejí, objevili britští vědci mutaci genu, který zvyšuje riziko rakoviny prsu a vaječníků. Jedna ze...
Vysoká hladina kofeinu v krvi může snižovat množství tělesného tuku a riziko cukrovky 2. typu. Naznačuje to výzkum, o němž...
Vědci budou v novém projektu hledat rovnováhu mezi vlky a lidmi v krajině, chtějí více porozumět interakcím lidí a vlků, a...
Japonským vědcům se podařilo v laboratoři odchovat zdravá myší mláďata, která mají geneticky dva biologické otce a žádnou...
DNA, tedy deoxyribonukleová kyselina, byla objevena sice už v roce 1869, její konkrétní podobu a účel ale známe až od roku 1953 a...
Vědci z Mendelovy univerzity společně se studentských týmem YSpace z VUT v Brně pracují na misi, jejímž cílem je vyslat na...
Ve světě se potvrdil pátý případ úplného vyléčení člověka s HIV. Kvůli ochraně jeho identity o něm lékaři hovoří jen jako o...
Hojná produkce spermií podle vědců zapříčiňuje, že se samci vlaštovek dožívají nižšího věku, uvedla v pondělí Akademie věd ČR (AV...
Čeští vědci se podíleli na objevu univerzálních protilátek proti koronaviru, které fungují na všechny jeho varianty. Chystá se...
Olomoučtí vědci vyvinuli speciální biosenzor, který okamžitě dokáže ve vodě či v mléčných výrobcích odhalit i velmi malé zbytky...
Webovou aplikaci, která na základě matematického modelu předpoví produkci odpadů v dalších letech, vytvořili pro ministerstvo...
Stanovit terapeutické možnosti probiotik u osob vystavených extrémnímu povětrnostním podmínkám a stresu. To je jeden z hlavních...
Vědci z Kolumbijské univerzity v USA zjistili, že pětiminutová chůze každou půlhodinu je nejlepším lékem proti následkům sedavého...
Evropská sonda Juice je připravena na svou osmiletou cestu k Jupiteru. U největší planety Sluneční soustavy se mimo jiné pokusí...
Návštěvy parků a dalších městských zelených ploch či komunitní zahradničení mohou u lidí žijících ve městech snížit potřebu...
Vědci z Univerzity Karlovy v Praze budou v projektu RECETAS zjišťovat, zda mohou společné aktivity v přírodě seniorům zlepšit...