Otevření vatikánských archivů přiblíží holocaust i českou historii

Otevření vatikánských archivů z doby papeže Pia XII.

Nynější otevření vatikánských archivů z doby papeže Pia XII. (1939-1958) bude zajímavé nejen z hlediska holokaustu, ale například i vzhledem k tomu, jak se tento papež stavěl k událostem v poválečném Československu, míní historik Jaroslav Šebek. I on se do Vatikánu k bádání v těchto archiváliích na jaře chystá, zvědavý je mimo jiné na dokumenty týkající se poválečného odsunu německého obyvatelstva z Československa či papežových reakcí na utváření socialistického bloku v čele s Moskvou, řekl v rozhovoru.

"Mě budou ve vatikánských archivech hodně zajímat vztahy Československa s Vatikánem po roce 1945, protože to je málo probádané téma, a také to, jak reagoval papež Pius XII. na odsun německého obyvatelstva," uvedl Šebek, který se specializuje na dějiny 20. století. Podle něj Pius XII. už v srpnu 1945 vyzýval k tomu, aby se při odsunu neuplatňoval princip kolektivní viny.

Podle Šebka byli prvními kritiky Pia XII. sovětští komunisté, kteří ho vnímali jako svého ideologického protivníka, takže o něm šířili negativní informace hned po válce. "První, kdo ho velmi negativně zobrazil v umělecké tvorbě, byl německý dramatik Rolf Hochhuth ve hře Náměstek v roce 1963, tedy až pět let po smrti papeže, jehož obvinil, že podlézal nacistům a neudělal nic pro záchranu Židů," řekl český historik.

Právě v 60. letech už byla publikována malá část dokumentů z nyní otvíraného archivu, která dokládala, že Pius XII. pomáhal tajnou diplomacií Židům i odpůrcům nacismu a fašismu. A zatímco někteří tohoto papeže kritizovali, jiní hovoří o tom, že jeho diplomatická metoda zachránila životy. Problém je podle Šebka i v tom, že tento papež odmítal veřejná vystoupení a sázel hlavně na metody tajné diplomacie.

Otevření těchto archivu může změnit pohled kritiků. "Myslím, že sám Vatikán počítá s tím, že negativní pohled na tohoto papeže by se mohl poněkud rehabilitovat a že se tím i odblokuje proces jeho beatifikace," uvedl Šebek jeden z možných důvodu, proč byly archivy zpřístupněny dříve než za obvyklých 70 let po smrti hlavy katolické církve. I když také archivy jeho předchůdce Pia XI. byly odtajněny o pár let dříve. "Je vidět, že Vatikán se nebojí historického bádání," míní Šebek.

Podle něj se Pius XII. stavěl kriticky k nacismu už ve 30. letech, kdy byl ještě jako Eugenio Pacelli státním sekretářem Vatikánu (de facto předseda vlády). "V té době také velmi tvrdě zkritizoval Velkou Británii a Francii za mnichovskou dohodu, za to, jak velmi snadno tyto země ustoupily Hitlerovi," uvedl Šebek.

V reakci na antisemitismus

Zajímavé budou pro historiky informace nejen o papeži Piovi XII., ale i o některých představitelích katolické církve, například o rakouském biskupovi Aloisi Hudalovi, který pomáhal po válce řadě nacistů, včetně Josefa Mengeleho či Adolfa Eichmanna, k útěku před spravedlností.

Vliv na rozhodnutí papeže Františka otevřít nyní tyto archivy měl podle Šebka i papežův dlouholetý přítel, argentinský rabín Abraham Skorka, který se stejně jako nynější papež, vlastním jménem Jorge Mario Bergoglio, narodil v Buenos Aires.

Na otevření archivu tlačily zejména židovské organizace, a to i kvůli stále žijícím lidem, kteří přežili holokaust. "Zpřístupnění právě teď je důležité i proto, že jsme svědky nárůstu antisemitismu v Evropě," míní Šebek.

Registrace ke studiu zhruba 1,3 milionu archiválií, z nichž texty z let 1939 až 1948 jsou už kompletně zdigitalizovány, dostalo zatím na 150 badatelů. "Myslím, že povolení dostane i novinář, ale vždy je nutné doporučení od vědecké instituce nebo od církevního hodnostáře, nejlépe od toho nejvyššího v dané zemi," vysvětlil pravidla Šebek, který se do vatikánských archivů znovu chystá jako badatel Historického ústavu Akademie věd ČR.

Foto: ČTK , ABACA/Vandeville Eric/ABACA

Autor: ČTK



Čtěte dále

Ilustrační foto.

Šíření koronaviru může souviset se znečištěným ovzduším

Šíření koronaviru, kterým se po celém světě nakazilo více než 600 000 lidí, může souviset se znečištěním ovzduší. Vyplývá to ze...

Ilustrační foto.

Na Mars v létě odletí s vozítkem NASA jména téměř 11 milionu lidí

Pokud nynější pandemie způsobená koronavirem SARS-CoV-2 nezaviní odklad, zamíří letos v létě na Mars o něco víc lidí, než má...

Ilustrační foto.

Vědci pomohou vyvíjet respirátory pro děti

Antropologové z Masarykovy univerzity (MU) pomohou vývojářům nové ochranné polomasky z Českého institutu informatiky.

Archeologové při rekonstrukci pardubického zámku objevili mohutnou zeď z opuky, která tu ve 14. století tvořila obytně obrannou hranolovou věž, takzvaný donjon. Jde o pozůstatky původního hradu před pozdějšími přestavbami.

Archeologové objevili pozůstatky původního hradu v Pardubicích

Archeologové při rekonstrukci pardubického zámku objevili mohutnou zeď z opuky, která tu ve 14. století tvořila obytně obrannou...

Ilustrační foto.

Australští vědci objevili zkamenělého prapředka dnešního člověka

Vědci v australské buši objevili zkamenělinu prapředka většiny živých tvorů včetně člověka. Stvoření podobné červovi bylo menší...

Ilustrační foto.

Koronavirus zasadil ránu plánům NASA vrátit se na Měsíc

Šíření nového typu koronaviru zasadilo tvrdou ránu plánům amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír vrátit se do roku 2024...

Ledovec v Grónsku.

Loni v Grónsku odtálo rekordních 600 miliard tun ledu

Za loňského mimořádně teplého léta roztálo v Grónsku rekordních 600 miliard tun ledu. To je dost na to, aby se globální hladina...

Ilustrační foto.

Koronavirus není z laboratoře, dokázali vědci

Analýza genonů SARS-CoV-2 a příbuzných koronavirů, provedená mezinárodním týmem vědců nepřinesla důkazy o tom, že by byl virus...

Ilustrační foto.

Předchůdce dnešní drůbeže? Vědci nalezli zkamenělinu ptáka

Vědci nalezli zkamenělinu ptáka, jež by mohla nabídnout nový pohled na ranou evoluci současných ptáků; o dotyčném tvorovi se...

Gilead Sciences.

Remdesivir: "nejslibnější kandidát" v boji proti novému koronaviru

Na vývoji vakcíny či antivirotik proti rychle se šířícímu koronaviru pracují desítky vědeckých týmů po celém světě. Kromě...

Maska od firmy Respilon.

Firma z Brna vymyslela masky na záchyt a záhubu koronaviru

Firma Respilon z Brna vymyslela masky s nanovláknem a oxidem mědi, které jsou schopné zachytit veškeré viry a zahubit je....

Ilustrační foto.

Vědci objevili nejmenší druh dinosaura, zachoval se v jantaru

Vědci objevili nejmenší dosud známý druh dinosaura. Lebka 99 milionů let starého druhu, jehož zástupci byli menší než kolibříci,...

Ilustrační foto.

Mamutí žaludky pomáhají vědcům odhalit přírodu doby ledové

Za časů mamutů a srstnatých nosorožců vypadala krajina severní Sibiře podobně jako dnes. Nasvědčuje tomu výzkum žaludků zmrzlých...

Planeta Země.

Miliony Brazilců věří, že je Země placatá

"Mou jedinou jistotou je to, že zemřu a že je Země placatá," prohlašuje Ricardo ve své restauraci v Sao Paulu se stolky a židlemi...

Miniaturní žabka z rodu afroskokanů.

Čeští vědci objevili dva nové druhy žab, hrozí jim vyhynutí

Dva nové druhy žab popsal tým vědců v čele s Václavem Gvoždíkem z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR. Miniaturní žabky z...

Výkopové práce v Obřím dole.

V Obřím dole v Krkonoších bylo jezero, jeskyňáři našli důkaz

V Obřím dole v Krkonoších byl před více než 10 tisíci lety menší ledovec, který napájel ledovcové jezero. Existenci zaniklého...

Ilustrační foto.

Astronomové zaznamenali zatím největší explozi ve vesmíru

Astronomové objevili známky dosud největší zaznamenané exploze od počátků vesmíru. Nastala ve shluku galaxií Ophiuchus přibližně...

Nová mikroskopická laboratoř v Ústavu molekulární genetiky Akademie věd.

Mikroskopická laboratoř umožňuje pozorovat nejtitěrnější detaily

Pozorování nejjemnějších detailů vnitřního uspořádání buněk, bakterií a virů umožňuje nová mikroskopická laboratoř, která byla...

Banka rostlinných semen na Špicberkách.

Česko poslalo do banky rostlinných semen na Špicberkách 95 vzorků

Mezi desetitisíci novými vzorky, které byly v úterý uloženy do největší světové banky rostlinných semen na arktických...

Objev v břeclavském zámku.

Břeclavský zámek odhalil tisíc let staré, zřejmě rituálně pohřbené kosterní pozůstatky

Archeologové objevili v základech břeclavského zámku kosterní pozůstatky tří lidí. Jsou staré asi tisíc let, řekl ve středu David...

další zprávy

Titulní strana Standardní písmo Větší písmo

Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi