Největším zabijákem ve vyspělém světě je rakovina

Ilustrační foto.

Nejčastější příčinou úmrtí v bohatých zemích je nyní rakovina, nikoliv srdeční choroby, jak tomu bylo dříve. Pokud bude současný trend pokračovat, může se rakovina v řádu několika desítek let stát největším zabijákem na světě. S odvoláním na studie publikované v lékařském časopisu The Lancet o tom informovala agentura Reuters.

Závěry vědců byly publikovány ve dvou rozsáhlých studiích. Na základě zkoumaných dat uvádějí, že nastala nová a globální "epidemiologická přeměna" mezi různými typy chronických onemocnění.

Přestože na kardiovaskulární onemocnění stále na světě umírá nejvíce lidí středního věku (tato onemocnění jsou v celosvětovém měřítku příčinou úmrtí v asi 40 procentech případů), v bohatých zemích nyní rakovina v porovnání se srdečními chorobami zabíjí dvojnásobek lidí.

V roce 2017 byla rakovina v celosvětovém měřítku druhou nejčastější příčinou úmrtí (rakovina byla příčinou smrti ve 26 procentech případů), uvedl spoluautor studie Gilles Dagenais s tím, že s pokračujícím poklesem počtu úmrtí na kardiovaskulární choroby by se rakovina během několika desítek let mohla stát největším zabijákem na světě.

Z odhadovaných 55 milionů úmrtí na světě v roce 2017, více než 17 milionů lidí zemřelo následkem kardiovaskulárního onemocnění, tedy mimo jiné na selhání srdce, srdeční infarkty či mrtvice. Zhruba 70 procent případů přitom bylo spojeno s vysokým krevním tlakem, vysokým cholesterolem, špatnou stravou či kouřením, tedy s faktory, které lze ovlivňovat správnou životosprávou.

V uplynulých desetiletích ke dramatickému snížení počtu úmrtí na kardiovaskulární choroby přispěly léky na snížení vysokého krevního tlaku a hladiny cholesterolu. Vyšší počet úmrtí na kardiovaskulární choroby v rozvojových zemích tak podle Dagenaise souvisí zejména s tamní nižší kvalitou zdravotnictví. V chudších zemích bylo podle studií méně lidí hospitalizováno a na srdeční choroby bylo předepsáno méně léků.

Vědci analyzovali údaje z Argentiny, Bangladéše, Brazílie, Kanady, Chile, Číny, Kolumbie, Indie, Íránu, Malajsie, Pákistánu, Filipín, Polska, Saúdské Arábie, Jihoafrické republiky, Švédska, Tanzanie, Turecka, Spojených arabských emirátů a Zimbabwe.

Foto: www.pixabay.com/Free-Photos

Autor: ČTK



Čtěte dále

Jedna z budov Akademie věd.

UP se příští týden zapojí do Týdne vědy a techniky i poznání

Výstavami, přednáškami či exkurzemi se po celý příští týden zapojí Univerzita Palackého v Olomouci do Týdne vědy a techniky...

Ilustrační foto.

Roboty používá zhruba čtvrtina průmyslových firem v Česku

Roboty ve výrobě používá 27 procent průmyslových firem v Česku. Dvě pětiny z nich si je pořídily letos, pětina před jedním až...

Ilustrační foto.

Vybraní studenti si zkusli expedici na Mars

Pět vybraných studentů z Česka a Slovenska si v simulaci vyzkoušelo, jaké je to putovat na Mars. Na simulované misi v prostředí...

Ilustrační foto.

Pláž na finském ostrově zaplnily tisíce ledových vajíček

Tisíce ledových vajíček různých velikostí o víkendu zaplnily pláž ve Finsku. Neobvyklou podívanou podle expertů způsobila...

Ilustrační foto.

Kdy politiky nahradí umělá inteligence?

Netušené možnosti využití přisuzují vědci umělé inteligenci, která podle nich v příštích letech ovlivní prakticky veškeré oblasti...

Ilustrační foto.

Vědci objevili zkamenělé kosti lidoopů chodících po dvou

Předchůdci lidoopů a lidí začali chodit ve vzpřímené pozici po dvou o několik milionů let dříve než před šesti miliony let, jak...

Ilustrační foto.

Klimatická krize je už tady! Vědci bijí na poplach

Planeta se kvůli lidskému působení nachází ve stavu klimatické nouze a pokud se státy v nejbližší době neodhodlají k rozhodným...

Ilustrační foto.

Techmania oslavila 11 let od svého otevření

Před 11 lety byly dokončeny rekonstrukce jedné z hal bývalých Škodových závodů a vzniklo centrum, které dětem znalosti nabyté ve...

Ilustrační foto.

Při pojídání pstruhů mohou lidé zkonzumovat i parazita

Při pojídání pstruhů z Argentiny a Chile mohou lidé zkonzumovat i parazita škulovce širokého. Tato tasemnice se doposud...

Ilustrační foto.

Odkud přišel moderní člověk? Vědci znají odpověď

Vědcům se podařilo určit oblast v Africe, kde pravděpodobně žili již před 200 tisíci lety předkové moderního člověka, než začali...

Ilustrační foto.

V Německu dramaticky ubylo pavouků a hmyzu, tvrdí studie

V Německu za posledních deset let dramaticky ubylo pavouků a hmyzu, prokázala nová studie odborníků z Technické univerzity v...

Ilustrační foto.

Růst hladiny oceánů do roku 2050 ohrozí stamiliony lidí

Stoupající hladina oceánů způsobená změnami klimatu do roku 2050 ohrozí po celém světě přes třikrát více lidí, než se doposud...

Unikátní systém horké hvězdy a hnědého trpaslíka.

Čeští astronomové potvrdili objev hnědého trpaslíka

Čeští astronomové sledováním z hvězdárny v Ondřejově nedaleko Prahy potvrdili objev unikátního systému horké hvězdy a hnědého...

Techmanie.

V Techmanii technologie proměnily svět

O víkendu 19. – 20. října měli zájemci možnost v Techmanii navštívit další část cyklu Technologie mění svět, která byla tentokrát...

Ilustrační foto.

Hurikány a zemětřesení. Existuje mezi živly souvislost?

Vědci na Floridě se zabývají možnými souvislostmi mezi dvěma přírodními živly, zemětřesením a hurikánem.

Ilustrační foto.

Švýcarské ledovce se za posledních pět let zmenšily o desetinu

Švýcarské ledovce přišly v posledních pěti letech o deset procent svého objemu, upozornila v úterý švýcarská akademie přírodních...

Bývalý sovětský kosmonaut Alexej Leonov.

Zemřel první člověk, který vystoupil do volného kosmu

Zemřel bývalý sovětský kosmonaut Alexej Leonov, který 18. března 1965 jako první člověk vystoupil do otevřeného kosmu....

Etiopský premiér Abiy Ahmed.

Gréta ostrouhala. Nobelovu cenu dostal někdo jiný

Letošní Nobelovu cenu za mír získal etiopský premiér Abiy Ahmed, který se zasloužil o podpis mírové dohody mezi Etiopií a...

Ilustrační foto.

Středomoří se otepluje rychleji, než je světový průměr

V oblasti Středomoří roste průměrná teplota o 20 procent rychleji, než je světový průměr.

Letošní Nobelovu cenu za chemii získali Američan narozený v Německu John Goodenough.

Nobelova cena za chemii za vývoj lithium-iontových baterií

Letošní Nobelovu cenu za chemii získali Američan narozený v Německu John Goodenough, Brit Stanley Whittingham a Japonec Akira...

další zprávy

Titulní strana Standardní písmo Větší písmo

Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi