Ledvina je prvním transplantovaným orgánem člověka

Ilustrační foto.

Nejstarší záznamy o transplantacích orgánů pocházejí již z dávného starověku, kdy například čínský lékař Pien Čchiao "vyměnil dvěma mužům srdce". První věrohodná a úspěšná lidská transplantace na světě se ale uskutečnila až v roce 1905 v Olomouci, kde oční chirurg Eduard Zirm transplantoval lidskou rohovku.

Jedním z nejstarších transplantologů byl indický lékař Sušruta, který kolem roku 500 před naším letopočtem kožními štěpy vylepšoval obličej lidem, jimž byl za trest uříznut nos. V západní medicíně jako první detailně popsal chirurgii zmrzačených částí pomocí transplantace Gaspar Tagliacozzi (1547-1599) z Boloně, který vylepšil metodu plastické operace nosu používanou tehdy v Itálii (paže se speciálním úchytem připevnila k nosu po dobu, než se kůže "sama transplantovala").

Průkopníkem v transplantologii byl i Francouz Alexis Carrel (1873-1944), otec cévní chirurgie, který provedl řadu úspěšných transplantací tkání i orgánů na psech. Podle některých zdrojů provedl první lidskou transplantaci ledviny ruský lékař Sergej Voronov v roce 1936, pacientka ale po dvou dnech zemřela.

Ledvina se stala prvním transplantovaným orgánem u člověka, neboť její odebrání a implantování je relativně snadné a v případě neúspěchu byla od čtyřicátých let 20. století k dispozici dialýza.

Světový primát v úspěšné transplantaci lidského orgánu, řadou pramenů neuznávaný, si 17. června 1950 připsal Američan Richard Lawler, který transplantoval ledvinu Ruth Tuckerové. Lawler Tuckerové voperoval ledvinu mrtvé ženy za pouhých 45 minut a po měsíci byla pacientka propuštěna do domácího ošetřování. V dubnu 1951 se ale musela do nemocnice vrátit, protože její ledvina produkovala stále méně moči. Při nové operaci Lawler objevil mrtvou tkáň, která znamenala odmítnutí implantátu organismem. Přesto první pacientka s transplantovanou ledvinou žila dalších pět let.

Jako první úspěšná transplantace ledviny bývá často uváděna až ta, kterou provedli v prosinci 1954 bostonští specialisté pod vedením Josepha Murraye, jenž v roce 1990 dostal za průkopnické činy na tomto poli Nobelovu cenu. Aby eliminovali riziko odmítnutí implantátu, uskutečnili v Bostonu transplantaci mezi jednovaječnými dvojčaty, a příjemce tak žil dalších osm let. První transplantaci ledviny mezi geneticky odlišnými jedinci provedl Murray v lednu 1959 a v roce 1962 také on uskutečnil první transplantaci ledviny od mrtvého dárce. Počátkem šedesátých let už měl k dispozici i první imunosupresivum, tedy lék, který pomáhá zabránit odmítnutí transplantovaného orgánu.

Dnes už rutina

První transplantace ledviny v Československu byla provedena 23. listopadu 1961 ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové, pacientka ale zemřela po 16 dnech na infekci. První úspěšná transplantace ledviny, po které žil pacient s transplantovaným orgánem tři roky, se v Československu uskutečnila v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) 21. března 1966.

V současné době jsou transplantace ledvin již relativně a s nadsázkou řečeno rutinní záležitostí. Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) se provede ve světě ročně kolem 70 tisíc transplantací ledvin a zhruba 46 procent těchto orgánů pochází od žijících dárců. V České republice je uskutečněno zhruba 400 až 500 takových operativních výkonů za rok a s transplantovanou ledvinou žije v ČR přes 5000 pacientů.

Zřejmě nejdéle žijícím příjemcem ledviny od nepříbuzného dárce byl Američan Bill Thompson, který dostal ledvinu v roce 1966 jako patnáctiletý a zemřel až v květnu 2008 na rakovinu. Když ledvinu dostal, byla jeho šance dožít se dospělosti asi 20 procent, dnes byl měl naději zhruba 95procentní.

Díky pokroku medicíny mohou v současnosti lékaři provést transplantace mezi dárcem a příjemcem, které by ještě před deseti lety nebyly možné. Dokážou například odstranit protilátky proti krevní skupině, takže žijící dárce a příjemce nemusí mít stejnou krevní skupinu. Stejně tak umějí lékaři eliminovat protilátky třeba proti znakům na bílých krvinkách.

Foto: pixabay.com/sasint

Autor: ČTK



Čtěte dále

Ilustrační foto.

Na konci století bude na Zemi méně lidí, než se očekávalo

Ve druhé polovině století ubude na světě obyvatel a v roce 2100 by na planetě mělo žít kolem 8,8 miliardy lidí. Uvádí se to ve...

Ilustrační foto.

Čeští vědci sestavili celosvětový atlas rozšíření hub, pracovali na něm tři roky

Desetitisíce vzorků čítá on-line atlas složení houbových společenstev, který vytvořili vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie...

Tělo FIM Bota.

Tým Univerzity Hradec Králové vyvíjí humanoidního robota, tisknou ho na 3D tiskárně

Tým Fakulty informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové (FIM UHK) tvoří humanoidního robota. Jako jediný účastník z ČR se...

Ilustrační foto.

Skoro zapomenutý celuloid stál u zrodu současné "doby plastové"

Dnes skoro zapomenutý celuloid stál před stoletím a půlna začátku dodnes trvající "doby plastové". Hmota, ze které se dnes...

Horní čelist žraloka, ilustrační foto.

Tým vědců objevil vývojově nejstarší zuby u čelistnatých obratlovců

Mezinárodní tým, jehož součástí jsou i čeští vědci, objevil zuby u zkamenělin vývojově nejstarších čelistnatých obratlovců...

Vědci v Singapuru testují převratnou metodu získávání energie.

Vědci v Singapuru testují převratnou metodu získávání energie

Vědci v Singapuru doufají, že se jim podaří zdokonalit novou metodu získávání energie ze stínu, která by jednoho dne mohla...

Ilustrační foto.

Vědecký tým USA a Madagaskaru objevil předchůdce obřích dinosaurů

Dinosauři a pterosauři, jejichž někteří zástupci dorůstali obřích rozměrů, měli skromné začátky. Dokazuje to nově objevená...

Ilustrační foto.

Čeští vědci popsali chromatinové jizvy, lze díky nim sledovat opravy v buňce

Způsob, jak sledovat místa, kde byla poškozena a následně opravena molekula DNA, popsali vědci z Ústavu molekulární genetiky...

Ilustrační foto.

Vědci z Akademie věd popsali, proč v savčím vajíčku nefungují mikroRNA

Vědci z Akademie věd ČR objasnili, proč krátké řetězce ribonukleové kyseliny, takzvané mikroRNA, v savčích vajíčkách nefungují. V...

Ilustrační foto.

Jak zabránit při koronaviru rozvoji cytokinové bouře?

Vědci z 1. lékařské fakulty a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zkoumají, jak u pacientů s vážným průběhem covidu-19...

Největší český teleskop.

Největší český teleskop má za sebou rozsáhlou modernizaci

Největší český teleskop s dvoumetrovým zrcadlem, Perkův dalekohled v Ondřejově u Prahy, má za sebou rozsáhlou modernizaci. Díky...

Ilustrační foto.

Alpské ledovce tají, od přelomu tisíciletí ztratily šestinu ledu

Přibližně šestina ledu už od přelomu milénia zmizela z alpských ledovců v důsledku klimatických změn. Podle agentury DPA to...

Ilustrační foto.

Český nanosatelit je ve vesmíru tři roky, systémy jsou plně funkční

Český nanosatelit VZLUSAT-1 je na oběžné dráze Země už tři roky. Životnost satelitu, který je výsledkem společného projektu...

Ilustrační foto.

Prémii Wichterleho získalo 22 talentovaných vědců a vědkyň

Autoři projektů zaměřených na ochranu biodiverzity, ekonomickou sociologii, mykologii či imunitní systém získali prémii Otto...

Ilustrační foto.

Vědci: Psi hledají cestu k cíli zřejmě s využitím magnetismu Země

Psi hledají cestu k cíli zřejmě s využitím zemského magnetického pole, ukázal výzkum vědců z České zemědělské univerzity (ČZU)....

Archeologové univerzity v Plzni se v létě stanou průvodci.

Archeologické léto udělá ze studentů Západočeské univerzity průvodce

Archeologové Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni se v červenci a srpnu stanou průvodci. Katedra archeologie se...

Ilustrační foto.

Vědci popsali u myší vliv stáří na průběh mozkové mrtvice

Čeští vědci zřejmě přispěli k výzkumu vlivu stáří na průběh mozkové mrtvice. Popsali skupiny genů, na něž má mrtvice u starších...

Vlk obecný.

Kříženci psů a vlků se objevují napříč Evropou

Kříženci psů a vlků se objevují napříč Evropou včetně Česka. Evropské státy nedostatečně předcházejí riziku křížení, vyplývá z...

Karel Valoch.

Uznávaného archeologa připomíná deska v jeskyni Kůlna

Světově uznávaného archeologa Karla Valocha nově připomíná deska instalovaná v jeskyni Kůlna v Moravském krasu.

Ilustrační foto.

Hnůj na polích pomáhá ptactvu, poskytuje jim potravu i útočiště

Kupky hnoje na polích významně zlepšují život ptáků, včetně těch ohrožených. Výzkum vědců z Ústavu biologie obratlovců Akademie...

další zprávy

Titulní strana Standardní písmo Větší písmo

Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi