Kráter po meteoritu, jenž vyhubil dinosaury, obydlely sinice

Ilustrační foto.

Před zhruba 66 miliony let do oblasti dnešního Mexického zálivu dopadl meteorit, který po sobě zanechal 180 kilometrů široký kráter. V důsledku srážky na Zemi vyhynulo 75 procent živých druhů včetně dinosaurů, vědci však zjistili, že už krátce po katastrofě v kráteru prospívaly sinice. Usazeniny z doby jednoho z největších ekologických přelomů na Zemi by tak vědcům mohly pomoci odhadnout, jak budou organismy reagovat třeba při změně klimatu, píše deník The New York Times (NYT).

Zhruba desetikilometrová planetka tehdy do povrchu Země narazila 24krát vyšší rychlostí, než má vystřelený náboj. Následná tlaková vlna srovnala se zemí pralesy Severní a Jižní Ameriky a na jiných místech vyvolala nepředstavitelně rozsáhlé lesní požáry. Při dopadu se do atmosféry uvolnilo tolik prachu, že se narušil proces fotosyntézy.

V místě nárazu nemohlo přežít nic, přesto se v něm bezprostředně po dopadu meteoritu objevily sinice. Řeč je o několika letech - což se v geologickém měřítku rovná mrknutí oka, připomíná NYT.

V roce 2016 vědci ze srdce Chicxulubského kráteru vyvrtali 838 metrů dlouhý sloupec hornin, takzvané vrtné jádro. Stopy po mikroorganismech v něm zkoumal tým geochemičky Bettiny Schaeferové z Curtinovy univerzity v australském Perthu, kterému se podařilo v kráteru doložit přítomnost sinic.

Dohledat tyto bakterie nebylo jednoduché, protože podobné mikroorganismy musí geologové určit na základě prázdných míst či molekul, které po nich zůstanou v sedimentech. Sinice například produkují tuky, které se mohou v usazeninách zachovat stovky milionů let.

Tuky sinic Schaeferová s kolegy nalezla mezi vrstvami zkamenělých rostlin, které do kráteru spláchla vlna tsunami vyvolaná nárazem meteoritu a vrstvou iridia. Ta se vytvořila až poté, kdy se atmosféra vyčistila od vyvrženého prachu. Znamená to tedy, že sinice prospívaly už v době, kdy oblaky ještě plně neprošel sluneční svit.

Přežití sinic v takto nehostinném prostředí může pomoci porozumět tomu, jak se život umí přizpůsobit i případným katastrofám v globálním měřítku. Takový výzkum by tak mohl mít význam také pro současnou klimatickou změnu, kdy se po celém světě zvyšují teploty, tenčí se zásoby kyslíku a vody světových oceánů jsou stále kyselejší, píší NYT s odkazem na studii zveřejněnou v odborném časopise Geology.

Foto: ČTK/imago stock&people/Rolf Zoellner via www.imago-images.de

Autor: ČTK



Čtěte dále

Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity.

Ostravamonas - nový rod řas se jmenuje po Ostravě

Jméno po Ostravě nese nový rod řas, který objevila mladá litevská vědkyně Dovilė Barcytė z katedry biologie a ekologie...

Ilustrační foto.

Rusové zkusí pěstovat dýně a meloun v Arktidě

Ruští vědci z ústavu nesoucího jméno slavného ruského biologa Nikolaje Vavilova zkouší pěstování dýní a melounů na polární...

Ilustrační foto.

K ISS zamíří tříčlenná posádka, přísně izolovaná kvůli koronaviru

Bez obvyklých rituálů, včetně rozloučení s blízkými a briefingu s novináři, kvůli obavám z nákazy koronavirem ve čtvrtek z...

Ilustrační foto.

V noci na středu bude na obloze k vidění nejjasnější úplněk roku

V noci z úterý na středu bude nejjasnější úplněk roku, tzv. superúplněk. Úkaz se na obloze objeví letos podruhé, další nastane v...

Ilustrační foto.

Koronavirus sníží emise leteckého průmyslu o 38 procent

Emise oxidu uhličitého z letecké dopravy by letos mohly klesnout o více než třetinu. Epidemie onemocnění způsobeného novým...

Atlantický les.

Brazilský prales odhalil novou čeleď brouků, na objevu se podíleli i čeští vědci

Mezinárodní tým entomologů zastoupený i olomouckou přírodovědeckou fakultou objevil v brazilském Atlantickém lese dosud neznámou...

Řecko.

Emise CO2 kvůli koronaviru klesají

Emise kysličníku uhličitého mohou klesnout nejvíce od druhé světové války, neboť současná pandemie koronaviru v podstatě vyřadila...

Ilustrační foto.

Šíření koronaviru může souviset se znečištěným ovzduším

Šíření koronaviru, kterým se po celém světě nakazilo více než 600 000 lidí, může souviset se znečištěním ovzduší. Vyplývá to ze...

Ilustrační foto.

Na Mars v létě odletí s vozítkem NASA jména téměř 11 milionu lidí

Pokud nynější pandemie způsobená koronavirem SARS-CoV-2 nezaviní odklad, zamíří letos v létě na Mars o něco víc lidí, než má...

Ilustrační foto.

Vědci pomohou vyvíjet respirátory pro děti

Antropologové z Masarykovy univerzity (MU) pomohou vývojářům nové ochranné polomasky z Českého institutu informatiky.

Archeologové při rekonstrukci pardubického zámku objevili mohutnou zeď z opuky, která tu ve 14. století tvořila obytně obrannou hranolovou věž, takzvaný donjon. Jde o pozůstatky původního hradu před pozdějšími přestavbami.

Archeologové objevili pozůstatky původního hradu v Pardubicích

Archeologové při rekonstrukci pardubického zámku objevili mohutnou zeď z opuky, která tu ve 14. století tvořila obytně obrannou...

Ilustrační foto.

Australští vědci objevili zkamenělého prapředka dnešního člověka

Vědci v australské buši objevili zkamenělinu prapředka většiny živých tvorů včetně člověka. Stvoření podobné červovi bylo menší...

Ilustrační foto.

Koronavirus zasadil ránu plánům NASA vrátit se na Měsíc

Šíření nového typu koronaviru zasadilo tvrdou ránu plánům amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír vrátit se do roku 2024...

Ledovec v Grónsku.

Loni v Grónsku odtálo rekordních 600 miliard tun ledu

Za loňského mimořádně teplého léta roztálo v Grónsku rekordních 600 miliard tun ledu. To je dost na to, aby se globální hladina...

Ilustrační foto.

Koronavirus není z laboratoře, dokázali vědci

Analýza genonů SARS-CoV-2 a příbuzných koronavirů, provedená mezinárodním týmem vědců nepřinesla důkazy o tom, že by byl virus...

Ilustrační foto.

Předchůdce dnešní drůbeže? Vědci nalezli zkamenělinu ptáka

Vědci nalezli zkamenělinu ptáka, jež by mohla nabídnout nový pohled na ranou evoluci současných ptáků; o dotyčném tvorovi se...

Gilead Sciences.

Remdesivir: "nejslibnější kandidát" v boji proti novému koronaviru

Na vývoji vakcíny či antivirotik proti rychle se šířícímu koronaviru pracují desítky vědeckých týmů po celém světě. Kromě...

Maska od firmy Respilon.

Firma z Brna vymyslela masky na záchyt a záhubu koronaviru

Firma Respilon z Brna vymyslela masky s nanovláknem a oxidem mědi, které jsou schopné zachytit veškeré viry a zahubit je....

Ilustrační foto.

Vědci objevili nejmenší druh dinosaura, zachoval se v jantaru

Vědci objevili nejmenší dosud známý druh dinosaura. Lebka 99 milionů let starého druhu, jehož zástupci byli menší než kolibříci,...

Ilustrační foto.

Mamutí žaludky pomáhají vědcům odhalit přírodu doby ledové

Za časů mamutů a srstnatých nosorožců vypadala krajina severní Sibiře podobně jako dnes. Nasvědčuje tomu výzkum žaludků zmrzlých...

další zprávy

Titulní strana Standardní písmo Větší písmo

Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi