Vědci zjistili, že kosmické počasí může zapříčinit například výpadky navigací na Zemi. Pomalé kmitání takzvaného slunečního větru se podle nich šíří právě až ke 100 tisíc kilometrů vzdálené Zemi, kde ovlivňuje její geomagnetické pole. Na mezinárodním výzkumu, který publikoval i časopis Nature Physics, se podílel také Jan Souček z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR (AV), uvedla v úterý AV v tiskové zprávě.
Sluneční vítr je proud řídkého plazmatu, který míří na siločáry zemského pole a mění je na takzvanou magnetosféru. Jelikož proudí větší rychlostí, než je rychlost zvukových vln v plazmatu, vytváří se před zemskou magnetosférou rázová vlna. Podle AV vznikají obdobné rázové vlny i před nadzvukovými letadly v atmosféře. Kvůli této vlně se nadzvukové plazma zpomaluje na podzvukovou rychlost a zároveň se ohřívá, načež proudí dál do magnetosféry.
"Rázová vlna je také doprovázena skokovou změnou elektromagnetického pole, které odráží část nabitých částic slunečního větru, jež potom proudí podle siločar meziplanetárního magnetického pole zpátky proti proudu slunečního větru a vyvolávají v plazmatu takzvané nestability," řekl Souček.
Podle něj vedou takové nestability k rozvlnění plazmatu, což vyvolává kmitání s periodou přibližně 30 vteřin. Prostřednictvím numerických simulací a dat z umělých družic vědci zjistili, že tato kmitání narušují čelo rázové vlny. Daná porucha působí i na globální geomagnetické pole, kde vyvolává pulzace zvané Pc3, které ovlivňují dynamiku radiačních pásů v okolí Země.
"V těchto radiačních pásech jsou geomagnetickým polem zachycené vysokoenergetické elektrony a protony, které kmitají mezi severním a jižním magnetickým pólem. Pc3 pulzace můžou ovlivňovat jejich množství a způsobovat jejich únik z radiačních pásů," uvedl Souček.
Tyto procesy, které jsou součástí takzvaného kosmického počasí, pak skrze geomagnetické bouře a poruchy způsobují mimo jiné polární zář, ale také poruchy umělých družic, výpadky navigačních systémů a jiné anomálie v elektronických systémech, podotkli vědci.
Podle AV zapříčinila silná sluneční bouře selhání telegrafů v Severní Americe a v Evropě v roce 1859. Telegrafní systémy poškodila také polární záře z roku 1882. Ve 20. letech 20. století zase geomagnetická bouře poničila elektronická zařízení na celé Zemi.
Výzkum vedla Lucile Turcová z Helsinské univerzity, Souček pomohl analyzovat družicová data a interpretovat výsledky. Vědecký tým pracoval na studii od roku 2018, kdy jejich bádání podpořil International Space Science Institute ve švýcarském Bernu.
Stanovit terapeutické možnosti probiotik u osob vystavených extrémnímu povětrnostním podmínkám a stresu. To je jeden z hlavních...
Vědci z Kolumbijské univerzity v USA zjistili, že pětiminutová chůze každou půlhodinu je nejlepším lékem proti následkům sedavého...
Evropská sonda Juice je připravena na svou osmiletou cestu k Jupiteru. U největší planety Sluneční soustavy se mimo jiné pokusí...
Návštěvy parků a dalších městských zelených ploch či komunitní zahradničení mohou u lidí žijících ve městech snížit potřebu...
Vědci z Univerzity Karlovy v Praze budou v projektu RECETAS zjišťovat, zda mohou společné aktivity v přírodě seniorům zlepšit...
Čeští a američtí vědci budou nově spolupracovat na vědeckých projektech v kyberbezpečnosti. Za českou stranu bude jejich činnost...
Ze zemědělské půdy mizejí ptačí druhy, upozornili vědci z Akademie věd ČR (AV). Důvodem jsou podle nich změny v zemědělství a...
Vědci z Fakulty technologické zlínské Univerzity Tomáše Bati zkoumají možné využití zbytků vzniklých při zpracování kapra...
Česká republika navýší svůj příspěvek na investice do kosmických programů evropské vesmírné agentury ESA na 62 milionů eur (asi...
Umělá inteligence může ušetřit čas lékařů i pacientů. Projekt Res-Q+ českých vědců pro celou EU ji zatím ověří u nemocných po...
Krysy mají vrozený smysl pro rytmus, což je schopnost, která dříve byla přisuzovaná pouze lidem. Podle listu The Guardian to...
Využití vlastností derivátů vitaminu B2, tzv. flavinů, může zlepšit organickou syntézu nezbytnou například při výrobě léčiv. Řekl...
Vědci z Česka objevili a popsali protein, který hraje důležitou úlohu v imunitní odpovědi organismu a rozvoji některých...
Vědci pomocí moderní počítačové techniky zrekonstruovali z lidské lebky nalezené v Mladečských jeskyních pravděpodobnou podobu...
Pacientům, kterým musí být kvůli chronickým zánětům nebo riziku rakoviny odebrána slinivka, mohou pomoci jejich vlastní buňky,...
K lepšímu poznání problémů lidí podmíněně propuštěných z vězení má pomoci výzkum týmu z Akademie věd ČR (AV) a Institutu pro...
Milion ptáků ročně zahyne v Česku po nárazu do prosklené překážky. Vyplývá to z odhadů tuzemských ornitologů. Česká společnost...
Britští vědci pomocí nového typu sonaru objevili na dně Irského moře vrak parníku Mesaba, který v roce 1912 vyslal na palubu...
Více než tisícovce druhů palem hrozí vyhynutí, uvádí studie, o které v úterý informoval server BBC News. Vědci použili umělou...
Pokud se vám při chuti kapusty zkřiví obličej, nejste sami: vědci zjistili, že nenarozeným dětem se při kontaktu s chutí kapusty...