Koronavirus není z laboratoře, dokázali vědci

Ilustrační foto.

Analýza genonů SARS-CoV-2 a příbuzných koronavirů, provedená mezinárodním týmem vědců nepřinesla důkazy o tom, že by byl virus vyroben v laboratoři nebo jinak uměle upraven. Studii tento týden zveřejnil časopis Nature Medicine, související článek přeložili a publikovali vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.

Genom koronaviru sekvenovali čínští vědci krátce po propuknutí epidemie, zmapovali též, že zdrojem nákazy bylo jediné zavlečení viru do lidské populace a nejednalo se o nákazu z více zdrojů. Tým vědců z USA, Velké Británie a Austrálie vycházel z těchto dat a porovnal genomové sekvence různých dosud známých kmenů koronavirů.

Vědci se zaměřili na specifická místa ve virovém S proteinu, který umožňuje vstup do buňky hostitele. Prvním byl receptor, který váže doménu (RBD) odpovědnou za vazbu viru na receptor cílových buněk. Druhým je takzvané "místo štěpení", které musí být rozpoznáno a štěpeno enzymy hostitele. Tak se aktivuje virový protein, který pak může vstoupit do buněk.

Analýza podle vědců prokázala, že nový koronavirus je nejvíce příbuzný s koronavirem z netopýrů (CoV RaTG13). I přes podobnost s netopýřím virem se však RBD nového koronaviru u lidí velmi účinně váže na lidskou formu receptoru ACE2 - ten se nachází na vnější straně plicních buněk. Další, dosud známé koronaviry patogenní pro člověka však používají k vazbám na tento receptor odlišnou RBD. Doména spjatá s koronavirem je tak podle vědců zjevně "unikátním" výsledkem přirozené selekce, která nastala buď přímo u netopýřího viru, v člověku nebo u jiného zvířecího hostitele, jehož receptor ACE2 se podobá lidskému. Podobné znaky vědci našli i v místě štěpení.

Vědci pro přirozený původ nového koronaviru argumentují i tím, že pokud by vznikl uměle, případní tvůrci by ho odvodili od dobře charakterizovaných, v laboratořích běžně pěstovaných koronavirů. Použili by také známá funkční řešení pro vstup do buněk člověka. Podle šéfa výzkumného týmu imunologa a mikrobiologa Kristiana Andersena z amerického institutu Scripps Research však právě specifická mutace v RBD bílkovině a odlišná molekulární struktura "umělý" původ vylučují.

Původ koronaviru

Tým také popsal dva možné původy nového koronaviru. Podle prvního scénáře se virus do nynější podoby vyvinul ve zvířeti a pak přeskočil na člověka. Tak vznikla předchozí ohniska koronavirů, která způsobila nemoci SARS a MERS.

Podle vědců však neexistuje zdokumentovaný případ přímého přenosu koronaviru z netopýra na člověka, existoval tak zřejmě mezihostitel. Scénář by znamenal, že epidemie propukla rychle, neboť při přenosu na člověka už byl virus patogenní a mohl se rychle šířit.

Druhá verze říká, že nepatogenní verze viru přešla ze zvířecího hostitele na člověka a teprve pak se stala škodlivou. V tomto případě vědci zmiňují například podobnosti s koronaviry luskounů. Koronavirus se mohl proměnit přímo v lidech krátce před začátkem pandemie.

Pokud virus vstoupil do člověka jako patogenní, je podle spoluautora studie Andrewa Rambauta z Edinburghské univerzity vyšší riziko, že se ohniska objeví znovu, kvůli obíhání kmenu u zvířat. Opakování druhého scénáře je méně pravděpodobné. Popsat skutečnou cestu viru je však podle výzkumníků obtížné až nemožné.

Foto: ČTK , Cdc/Cdc

Autor: ČTK



Čtěte dále

Ilustrační foto.

Šíření koronaviru může souviset se znečištěným ovzduším

Šíření koronaviru, kterým se po celém světě nakazilo více než 600 000 lidí, může souviset se znečištěním ovzduší. Vyplývá to ze...

Ilustrační foto.

Na Mars v létě odletí s vozítkem NASA jména téměř 11 milionu lidí

Pokud nynější pandemie způsobená koronavirem SARS-CoV-2 nezaviní odklad, zamíří letos v létě na Mars o něco víc lidí, než má...

Ilustrační foto.

Vědci pomohou vyvíjet respirátory pro děti

Antropologové z Masarykovy univerzity (MU) pomohou vývojářům nové ochranné polomasky z Českého institutu informatiky.

Archeologové při rekonstrukci pardubického zámku objevili mohutnou zeď z opuky, která tu ve 14. století tvořila obytně obrannou hranolovou věž, takzvaný donjon. Jde o pozůstatky původního hradu před pozdějšími přestavbami.

Archeologové objevili pozůstatky původního hradu v Pardubicích

Archeologové při rekonstrukci pardubického zámku objevili mohutnou zeď z opuky, která tu ve 14. století tvořila obytně obrannou...

Ilustrační foto.

Australští vědci objevili zkamenělého prapředka dnešního člověka

Vědci v australské buši objevili zkamenělinu prapředka většiny živých tvorů včetně člověka. Stvoření podobné červovi bylo menší...

Ilustrační foto.

Koronavirus zasadil ránu plánům NASA vrátit se na Měsíc

Šíření nového typu koronaviru zasadilo tvrdou ránu plánům amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír vrátit se do roku 2024...

Ledovec v Grónsku.

Loni v Grónsku odtálo rekordních 600 miliard tun ledu

Za loňského mimořádně teplého léta roztálo v Grónsku rekordních 600 miliard tun ledu. To je dost na to, aby se globální hladina...

Ilustrační foto.

Předchůdce dnešní drůbeže? Vědci nalezli zkamenělinu ptáka

Vědci nalezli zkamenělinu ptáka, jež by mohla nabídnout nový pohled na ranou evoluci současných ptáků; o dotyčném tvorovi se...

Gilead Sciences.

Remdesivir: "nejslibnější kandidát" v boji proti novému koronaviru

Na vývoji vakcíny či antivirotik proti rychle se šířícímu koronaviru pracují desítky vědeckých týmů po celém světě. Kromě...

Maska od firmy Respilon.

Firma z Brna vymyslela masky na záchyt a záhubu koronaviru

Firma Respilon z Brna vymyslela masky s nanovláknem a oxidem mědi, které jsou schopné zachytit veškeré viry a zahubit je....

Ilustrační foto.

Vědci objevili nejmenší druh dinosaura, zachoval se v jantaru

Vědci objevili nejmenší dosud známý druh dinosaura. Lebka 99 milionů let starého druhu, jehož zástupci byli menší než kolibříci,...

Ilustrační foto.

Mamutí žaludky pomáhají vědcům odhalit přírodu doby ledové

Za časů mamutů a srstnatých nosorožců vypadala krajina severní Sibiře podobně jako dnes. Nasvědčuje tomu výzkum žaludků zmrzlých...

Planeta Země.

Miliony Brazilců věří, že je Země placatá

"Mou jedinou jistotou je to, že zemřu a že je Země placatá," prohlašuje Ricardo ve své restauraci v Sao Paulu se stolky a židlemi...

Miniaturní žabka z rodu afroskokanů.

Čeští vědci objevili dva nové druhy žab, hrozí jim vyhynutí

Dva nové druhy žab popsal tým vědců v čele s Václavem Gvoždíkem z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR. Miniaturní žabky z...

Otevření vatikánských archivů z doby papeže Pia XII.

Otevření vatikánských archivů přiblíží holocaust i českou historii

Nynější otevření vatikánských archivů z doby papeže Pia XII. (1939-1958) bude zajímavé nejen z hlediska holokaustu, ale například...

Výkopové práce v Obřím dole.

V Obřím dole v Krkonoších bylo jezero, jeskyňáři našli důkaz

V Obřím dole v Krkonoších byl před více než 10 tisíci lety menší ledovec, který napájel ledovcové jezero. Existenci zaniklého...

Ilustrační foto.

Astronomové zaznamenali zatím největší explozi ve vesmíru

Astronomové objevili známky dosud největší zaznamenané exploze od počátků vesmíru. Nastala ve shluku galaxií Ophiuchus přibližně...

Nová mikroskopická laboratoř v Ústavu molekulární genetiky Akademie věd.

Mikroskopická laboratoř umožňuje pozorovat nejtitěrnější detaily

Pozorování nejjemnějších detailů vnitřního uspořádání buněk, bakterií a virů umožňuje nová mikroskopická laboratoř, která byla...

Banka rostlinných semen na Špicberkách.

Česko poslalo do banky rostlinných semen na Špicberkách 95 vzorků

Mezi desetitisíci novými vzorky, které byly v úterý uloženy do největší světové banky rostlinných semen na arktických...

Objev v břeclavském zámku.

Břeclavský zámek odhalil tisíc let staré, zřejmě rituálně pohřbené kosterní pozůstatky

Archeologové objevili v základech břeclavského zámku kosterní pozůstatky tří lidí. Jsou staré asi tisíc let, řekl ve středu David...

další zprávy

Titulní strana Standardní písmo Větší písmo

Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi