Klimatické změny mají vliv na těla ptáků

Ilustrační foto.

Ornitolog Dave Willard po 40 let sbíral mrtvolky ptáků, kteří zahynuli při nárazu do mrakodrapů v Chicagu, a také osobně změřil více než 70 716 takto nalezených ptáků. Zjistil, že se ptáci v oblasti postupem doby zmenšují. Podle studie vypracované na základě jeho měření došli nyní vědci k názoru, že jak se klima otepluje, zmenšuje se u ptáků trup a zvětšuje rozpětí křídel. O studii informoval server BBC News.

Autoři tvrdí, že studie představuje jeden z největších ornitologických výzkumů svého druhu a že její poznatky jsou důležité pro pochopení, jak se zvířata přizpůsobují změnám klimatu. Studie zahrnula celkem 52 druhů severoamerického stěhovavého ptactva.

"Zjistili jsme, že téměř všechny druhy se zmenšují," řekl vedoucí výzkumu Brian Weeks, působící jako docent na katedře životního prostředí na Michiganské univerzitě. "Druhy byly rozmanité, ale reagovaly podobně. Konzistence je šokující," dodal.

Studie reakcí zvířat na klimatické změny se často zaměřují na geografické aspekty či načasování životních událostí, jako jsou trasy migrace a rozmnožování. Tato studie však naznačuje, že třetím zásadním aspektem je morfologie, tedy zkoumání stavby samotných organismů.

"To je jeden z hlavních důsledků," míní Weeks. "Je těžké pochopit, jak se druh přizpůsobí, aniž by braly v úvahu všechny tři tyto věci."

Důsledky klimatických změn

Zjištění ukázala, že v letech 1978 až 2016 se délka spodní části nohou ptáků - běžná míra velikosti těla - zkrátila o 2,4 procenta. Současně se křídla prodloužila o 1,3 procenta.

Důkazy tak svědčí o tom, že oteplování způsobilo zmenšení těla, což se kvůli zachování migrace kompenzovalo prodloužením délky křídla.

"Migrace je neuvěřitelně náročná věc, kterou stěhovaví ptáci dělají," uvedl Weeks a vysvětlil, že menší velikost těla vyžaduje menší výdej energie k dokončení dlouhého putování. A největší pravděpodobnost přežít na dálkových trasách měli ptáci s delším rozpětím křídel, která kompenzovala jejich menší těla.

Vědci si nejsou zcela jisti, proč vyšší teploty způsobují zmenšování ptáků. Jedna teorie tvrdí, že menší zvířata se lépe ochlazují, tedy rychleji ztrácí tělesné teplo díky většímu poměru povrchu k objemu.

Shromáždění vzorků podle Weekse umožnilo "herkulovské úsilí" Davea Willarda, spoluautora studie a ornitologa ve Field Museum v Chicagu.

Závěry studie

Willard začal v roce 1978 po ránu chodit okolo výškových budov během jarního a podzimního stěhování ptáků a sbírat exempláře, které do mrakodrapů narazily.

Ptáci obvykle migrují v noci a přitahuje je umělé světlo budov, což způsobuje smrtící nárazy do oken. Při těchto srážkách každý rok přijdou o život odhadem stovky milionů ptáků.

"(Willard) tehdy nepomýšlel na studii. Jen si myslel, že by to mohlo být v budoucnu užitečné," řekl Weeks.

Postupem let ke sběru přispělo mnoho dalších dobrovolníků a vědců. Willard změřil všech 70 716 exemplářů sám a za pomoci stejných metod.

Studie, která byla tento měsíc publikována v časopise Ecology Letters, je postavena na rostoucím množství důkazů, podle kterých se zvířata během oteplování klimatu zmenšují. K stejnému zjištění dospěla v roce 2014 studie o vysokohorských kozách a v témže roce studie o mlocích.

Foto: pixabay.com/Georg_Wietschorke

Autor: ČTK



Čtěte dále

Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity.

Ostravamonas - nový rod řas se jmenuje po Ostravě

Jméno po Ostravě nese nový rod řas, který objevila mladá litevská vědkyně Dovilė Barcytė z katedry biologie a ekologie...

Ilustrační foto.

Rusové zkusí pěstovat dýně a meloun v Arktidě

Ruští vědci z ústavu nesoucího jméno slavného ruského biologa Nikolaje Vavilova zkouší pěstování dýní a melounů na polární...

Ilustrační foto.

K ISS zamíří tříčlenná posádka, přísně izolovaná kvůli koronaviru

Bez obvyklých rituálů, včetně rozloučení s blízkými a briefingu s novináři, kvůli obavám z nákazy koronavirem ve čtvrtek z...

Ilustrační foto.

V noci na středu bude na obloze k vidění nejjasnější úplněk roku

V noci z úterý na středu bude nejjasnější úplněk roku, tzv. superúplněk. Úkaz se na obloze objeví letos podruhé, další nastane v...

Ilustrační foto.

Koronavirus sníží emise leteckého průmyslu o 38 procent

Emise oxidu uhličitého z letecké dopravy by letos mohly klesnout o více než třetinu. Epidemie onemocnění způsobeného novým...

Atlantický les.

Brazilský prales odhalil novou čeleď brouků, na objevu se podíleli i čeští vědci

Mezinárodní tým entomologů zastoupený i olomouckou přírodovědeckou fakultou objevil v brazilském Atlantickém lese dosud neznámou...

Řecko.

Emise CO2 kvůli koronaviru klesají

Emise kysličníku uhličitého mohou klesnout nejvíce od druhé světové války, neboť současná pandemie koronaviru v podstatě vyřadila...

Ilustrační foto.

Šíření koronaviru může souviset se znečištěným ovzduším

Šíření koronaviru, kterým se po celém světě nakazilo více než 600 000 lidí, může souviset se znečištěním ovzduší. Vyplývá to ze...

Ilustrační foto.

Na Mars v létě odletí s vozítkem NASA jména téměř 11 milionu lidí

Pokud nynější pandemie způsobená koronavirem SARS-CoV-2 nezaviní odklad, zamíří letos v létě na Mars o něco víc lidí, než má...

Ilustrační foto.

Vědci pomohou vyvíjet respirátory pro děti

Antropologové z Masarykovy univerzity (MU) pomohou vývojářům nové ochranné polomasky z Českého institutu informatiky.

Archeologové při rekonstrukci pardubického zámku objevili mohutnou zeď z opuky, která tu ve 14. století tvořila obytně obrannou hranolovou věž, takzvaný donjon. Jde o pozůstatky původního hradu před pozdějšími přestavbami.

Archeologové objevili pozůstatky původního hradu v Pardubicích

Archeologové při rekonstrukci pardubického zámku objevili mohutnou zeď z opuky, která tu ve 14. století tvořila obytně obrannou...

Ilustrační foto.

Australští vědci objevili zkamenělého prapředka dnešního člověka

Vědci v australské buši objevili zkamenělinu prapředka většiny živých tvorů včetně člověka. Stvoření podobné červovi bylo menší...

Ilustrační foto.

Koronavirus zasadil ránu plánům NASA vrátit se na Měsíc

Šíření nového typu koronaviru zasadilo tvrdou ránu plánům amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír vrátit se do roku 2024...

Ledovec v Grónsku.

Loni v Grónsku odtálo rekordních 600 miliard tun ledu

Za loňského mimořádně teplého léta roztálo v Grónsku rekordních 600 miliard tun ledu. To je dost na to, aby se globální hladina...

Ilustrační foto.

Koronavirus není z laboratoře, dokázali vědci

Analýza genonů SARS-CoV-2 a příbuzných koronavirů, provedená mezinárodním týmem vědců nepřinesla důkazy o tom, že by byl virus...

Ilustrační foto.

Předchůdce dnešní drůbeže? Vědci nalezli zkamenělinu ptáka

Vědci nalezli zkamenělinu ptáka, jež by mohla nabídnout nový pohled na ranou evoluci současných ptáků; o dotyčném tvorovi se...

Gilead Sciences.

Remdesivir: "nejslibnější kandidát" v boji proti novému koronaviru

Na vývoji vakcíny či antivirotik proti rychle se šířícímu koronaviru pracují desítky vědeckých týmů po celém světě. Kromě...

Maska od firmy Respilon.

Firma z Brna vymyslela masky na záchyt a záhubu koronaviru

Firma Respilon z Brna vymyslela masky s nanovláknem a oxidem mědi, které jsou schopné zachytit veškeré viry a zahubit je....

Ilustrační foto.

Vědci objevili nejmenší druh dinosaura, zachoval se v jantaru

Vědci objevili nejmenší dosud známý druh dinosaura. Lebka 99 milionů let starého druhu, jehož zástupci byli menší než kolibříci,...

Ilustrační foto.

Mamutí žaludky pomáhají vědcům odhalit přírodu doby ledové

Za časů mamutů a srstnatých nosorožců vypadala krajina severní Sibiře podobně jako dnes. Nasvědčuje tomu výzkum žaludků zmrzlých...

další zprávy

Titulní strana Standardní písmo Větší písmo

Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi