Netušené možnosti využití přisuzují vědci umělé inteligenci, která podle nich v příštích letech ovlivní prakticky veškeré oblasti života. Podle profesora Oxfordské univerzity Cornelia Bjoly neuplyne ani půl století a umělá inteligence bude schopna nahradit prakticky veškerou lidskou činnost. Velký dopad bude mít například i na tak složitý fenomén, jakým je mezinárodní diplomacie, napsal vědec v článku pro španělský Královský ústav mezinárodních vztahů.
Podle Bjoly jsou vyhlídky krajně optimistické. Už v roce 2024 budou robotické procesy schopné "vyrábět" lepší překlady než člověk, uvádí jeho studie. V roce 2026 překoná umělá inteligence schopnosti středoškolsky vzdělaných lidí psát esej na zadané téma. V roce 2027 nahradí řidiče nákladních automobilů, v roce 2049 bude psát knižní bestsellery a v roce 2053 operovat lépe než "lidští" chirurgové.
Podle Bjoly ovlivní umělá inteligence i diplomatickou praxi. "Digitální diplomacie" prý pomůže nejen zvládnout často mechanické zpracovávání konzulárních dokumentů. "Systémy umělé inteligence dokážou pomáhat i velvyslancům a ministerským úředníkům při hodnocení mezinárodních událostí v reálném čase, zjednoduší rozhodovací procesy a budou pomáhat při řešení krizí," tvrdí Bjola.
Samotná diplomatická jednání ale procesy umělého intelektu nezvládnou, soudí britský profesor. Mohou vybrat vhodnou strategii rozhovorů, shromažďovat potřebné podklady nebo analyzovat údaje a zpracovávat prognózy. Vyjednávací taktika, kuloární manévry a diplomatické kličky ale zůstanou doménou lidských bytostí.
Paleontologové v Argentině odkryli pozůstatky gigantického dinosaura. Z několika objevených kostí soudí, že se mohlo jednat o...
Nejvýkonnější superpočítač v Česku, jehož instalace začala v Národním superpočítačovém centru IT4Innovations při VŠB-Technické...
Lidé, kteří prodělali nemoc covid-19, budou vůči ní s vysokou pravděpodobností imunní nejméně pět měsíců.
Emise oxidu uhličitého se letos sníží o zhruba sedm procent. Odhaduje to studie mezinárodní skupiny vědců Global Carbon Project,...
Čtveřice studentů brněnské techniky vymyslela aplikaci, která dokáže třeba podle filmového vkusu poznat, jaký podcast by se...
Přednášky o planetě Mars, superhmotných černých dírách či družicích přinese festival kosmických aktivit Czech Space Week. Program...
Koronavirus uchycený na bankovkách, displejích telefonů nebo nerezové oceli může zůstat infekční až 28 dní. Podle australských...
Desítky českých vědců, včetně děkanů všech přírodovědeckých fakult v Česku, kritizují pondělní rozhodnutí vlády o zahájení...
Letošní Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získali Američané Harvey Alter a Charles Rice a Brit Michael Houghton za objev...
Moderní člověk Homo sapiens dosáhl nejzápadnějšího cípu Evropy před 41 až 38 tisíci lety, tedy přibližně o pět tisíc let dříve,...
Česká nanodružice VZLUSAT-2, která bude součástí rakety vyslané do vesmíru, je hotová. Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ)...
Zřejmě nejmodernější výcviková stáj v Česku začala sloužit studentům Střední odborné školy a Středního odborného učiliště v...
Čeští vědci úspěšně dokončili první fázi vývoje vakcíny proti novému typu koronaviru. Prototyp testovaný na hlodavcích je...
Ve věku 101 let v noci na čtvrtek zemřel uznávaný astronom Luboš Perek, který se před lety mimo jiné zasloužil o vybudování...
Rozdíly v aktivitě lidí mohou pomoci při diagnostice bipolární poruchy a prevenci jejích opětovných projevů. Ukázala to nová...
Snazší přístup k informacím a rychlejší zavádění medicínských poznatků do praxe. To je cílem digitálního inovačního hubu...
Na základě rozboru izotopů obsažených ve vlasech je možné zjistit, zda má člověk zdravou stravu, nebo zda konzumuje příliš mnoho...
Tání ledových příkrovů v Grónsku a na Antarktidě odpovídá nejhoršímu možnému scénáři Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC)...
Poslední odběr vajíček od vzácných samic severních bílých nosorožců skončil bez výsledku. Žádné embryo se z deseti odebraných...