Jupiter má asi v plynném povrchu "díry" o průměru až 130 tisíc km

Jupiter.

V plynném povrchu planety Jupiter se zřejmě vyskytují oblasti s výrazně nižší hustotou, než se doposud odhadovalo. Odhalené "díry" v ionosféře mají průměr až 130 tisíc kilometrů. Analýzou elektromagnetického měření sondy Juno k tomu dospěli vědci z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR ve spolupráci s americkými kolegy. Článek s výsledky jejich bádání v červnu otiskl časopis Nature Communications. V pondělí to sdělila Markéta Růžičková z odboru mediální komunikace Akademie věd.

V záznamech ze sondy Juno, která kolem Jupiteru krouží po eliptické dráze od roku 2016, vědci našli nový typ krátkých pulzů, které předtím žádná sonda nezaznamenala. Jsou ve vyšším frekvenčním pásmu mezi 20 a 150 kilohertzy. "Ukazuje se, že ionosféra Jupiteru je mnohem více variabilní a vyskytují se zde oblasti s výrazně nižší hustotou, než jsme dosud předpokládali," uvedla Ivana Kolmašová, která spolu s Ondřejem Santolíkem z oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR pracovala dva roky v týmu vědců tří západoamerických univerzit, amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) a výzkumného centra Southwest Research Institute v San Antoniu.

Elektromagnetické signály o slyšitelných frekvencích, které vycházejí od blesků v atmosféře planety, se mění v hvízdavé signály, jejichž vyšší frekvence dorazí k sondě rychleji než ty nižší. "O tom, že se blýská nejen na Zemi, víme již 40 let, hvízdavé signály poprvé zaznamenala v okolí Jupiteru sonda Voyager v roce 1979," doplnila Kolmašová.

Sonda Juno dosud zaznamenala 445 případů nových pulzů. Bylo to možné právě jen kvůli přítomnosti oblastí s velmi malou hustotou plazmatu v ionosféře Jupiteru. Vědci pro planetu vytvořili mapu těchto "děr" v ionosféře, v nichž se zřejmě nachází méně než 250 částic v centimetru krychlovém. Ve stejném množství vzduchu v zemské atmosféře jsou přitom řádově triliony částic.

Sonda Juno se do nejbližší vzdálenosti několika tisíc kilometrů nad plynný povrch Jupiteru dostane každých 53 dní. "Vzhledem k tomu, že jsme pro naši analýzu dat použili data jen z osmi prvních blízkých obletů planety Jupiter a že se sonda Juno má přiblížit k Jupiteru celkem 34krát za dobu trvání mise, můžeme očekávat v budoucnu další překvapivá zjištění," podotkl Santolík.

Jupiter je největší planeta sluneční soustavy. Cílem mise Juno v hodnotě 1,1 miliardy dolarů (zhruba 25 miliard korun) je prozkoumat póly Jupiteru, jeho atmosféru i povrch.

Foto: ČTK/ZUMA/JPL-Caltech

Autor: ČTK



Čtěte dále

Ilustrační fotografie.

Pravěcí lidé obývali i vysoká pohoří

Pravěcí lidé již dávno žili v mnohem vyšších nadmořských výškách, než se vědci domnívali, tvrdí nová studie. Výzkumníci objevili...

Na Zemi žili tučňáci velcí jako člověk. "Vyrostli" po zániku dinosaurů.

Na Zemi žili tučňáci velcí jako člověk. Pomohl jim zánik dinosaurů

Vědci na Novém Zélandu představili nalezené fosilie obrovského tučňáka, který dosahoval velikosti dospělého člověka a žil zhruba...

Ilustrační foto.

Podle vědců napadne kůrovec na Šumavě maximálně 15 procent parku

Kůrovec může v nejbližších letech na Šumavě podle vědců napadnout stromy maximálně zhruba na 15 procentech rozlohy národního...

Ilustrační foto.

Praha bude mít za dva roky centrum pro špičkovou fyziku

V areálu Akademie věd ČR na pražském Ládví vyroste do dvou let nové centrum pro špičkový výzkum fyziky pevných látek. Stát by...

Ilustrační foto.

Plastové kelímky jsou pro životní prostředí horší než ty jednorázové

Aby byl vratný plastový kelímek opravdu šetrnější pro životní prostředí než jednorázový kelímek, musel by ho člověk použít...

Meteorický roj Perseid.

V noci budou padat hvězdy. Vidět jich bude až 100 za hodinu

Lidé mohou v pondělí na noční obloze pozorovat padající hvězdy. Z pondělní noci na úterý vyvrcholí meteorický roj Perseid, který...

Ilustrační foto.

Vědci vyrobili nejtenčí plátek zlata, využijí ho lékaři i průmysl

Britští vědci vyrobili dosud nejtenčí plátek zlata, jehož tloušťka jsou pouhé dva atomy. Podle agentury DPA to vyplývá ze studie...

Přistávací zóna Apolla na měsíci.

Nejodolnější pozemské organismy mohly přežít havárii na Měsíci

Izraelská sonda Berešit, která v dubnu havarovala při pokusu přistát na Měsíci, mohla na zemského souputníka přivézt život....

Ilustrační foto.

Umělý jazyk rozpozná pravost i stáří whisky

Umělý "jazyk", který dokáže rozeznat i ty nejjemnější rozdíly mezi whisky, vytvořili inženýři z University of Glasgow. Jejich...

Ledovec na hoře Zugspitze.

Za poslední století roztála v Alpách půlka ledovců, říká glaciolog

Za poslední století roztála polovina alpských ledovců, z toho 70 procent za posledních 30 let, řekl v rozhovoru s agenturou ANSA...

Ilustrační foto.

Potápěči našli u řeckého ostrova "záliv plastových korálů"

Jako "záliv plný plastových korálů" popsali potápěči svůj nález u řeckého ostrova Andros v Egejském moři. V roce 2011 se zde...

Varan komodský.

Vědecký tým analyzoval genom varana komodského

Mezinárodní vědecký tým, jehož součástí byli pracovníci Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK) a pražské zoologické...

Ilustrační foto.

Fotograf zachytil plejtváka s lachtanem na jazyku

Fotograf a biolog Chase Dekker na unikátním snímku zachytil plejtváka zaskočeného ve chvíli, kdy se mu dostal do otevřené tlamy...

Švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová.

Greta Thunbergová přeruší školu. Vydá se jachtou za oceán

Švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová si vezme rok volno ze školy, aby se mohla soustředit na kampaň, jejímž cílem je...

Ilustrační foto.

Vědci: Zvířata na změnu klimatu nereagují včas, hrozí i vyhynutí

Zvířata reagují na změny klimatu velmi pomalu a jejich reakce nejsou adekvátní. Vyplývá to z výzkumu týmu 64 vědců, který...

Ilustrační foto.

Nelíbí se vám vedra? Klima se mění rychleji, než se čekalo

Studie za studií ukazují, že dopady změny klimatu, od extrémních teplot po tání ledovců až k růstu hladin oceánů, překonávají...

Ilustrační foto.

Paříž bojuje s oteplováním. Vysází "městské lesy"

Ohrožována teplotami, které by mohly do 30 let dosáhnout tolika stupňů, jako mají v Canbeře, hledá Paříž odpověď ve vysazování...

Evropu sužují vlny veder.

Opakující se vlny veder jsou jasným symptomem oteplování planety

Rok 2019 ještě zdaleka nekončí, již jsme v něm ale od Evropy po severní pól zaznamenali vlny veder a rekordní teploty, úkazy...

Ilustrační foto.

Raketa MOMO-4 japonské firmy spadla krátce po startu do moře

Japonská soukromá firma Interstellar Technologies dnes vypustila malou nosnou raketu MOMO-4, avšak krátce po startu palubní...

Vlajky, golfové hole, či fotky nechali astronauté na Měsíci.

Astronauti na Měsíci zanechali řadu roztodivných věcí

Američtí astronauti z projektu Apollo zanechali po sobě na Měsíci v letech 1969 až 1972 nejen vědecká zařízení a experimenty, ale...

další zprávy

Titulní strana Standardní písmo Větší písmo

Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi