Je pravděpodobné, že do roku 2050 bude v létě Arktida bez ledu

Ilustrační foto.

Pondělní zpráva Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC), který působí při OSN, podle polární vědkyně Marie Šabacké přinesla hlavně zpřesnění některých dat ohledně klimatického vývoje a oteplování planety. Šabacká uvedla, že ze závěrů vyplývá, že při tzv. středním scénáři budou nadále ustupovat ledovce v polárních krajích i nižších oblastech nebo se budou objevovat extrémy typu povodní a sucha a nedostatku pitné vody v horských oblastech. Je také pravděpodobné, že do roku 2050 bude v letních měsících Arktida bez ledu. Šabacká na pondělní konferenci upozornila, že nízké množství mořského ledu mělo vliv i na chladné počasí v Evropě letos na jaře.

"Zpráva zpřesňuje data, která vyšla před šesti lety. Zpřesňuje data, která se týkají oteplování planety, zpřesňuje vlastně scénáře modelování a také zpřesňuje informace, co se týče ústupu ledovců, ústupu mořského ledu a vzestupu mořské hladiny v závislosti na ústupu ledovců," řekla  Šabacká.

Ohledně vývoje při tzv. středních scénářích, s nimiž zpráva počítá, Šabacká uvedla, že se v polárních oblastech bude nadále oteplovat rychleji než ve zbytku planety. "Víme, že ledovce budou ustupovat, a to nejen v polárních krajích, ale i přímo v nižších zeměpisných šířkách. Také víme, že bude docházet častěji k extrémním událostem typu povodní, typu naopak sucha a nedostatku pitné vody třeba v horských oblastech. Nebo lavinám, ať už lavinám půdy, nebo lavinám sněhovým," shrnula vědkyně.

Podle ní bude také nadále ubývat množství sněhu. "Sníh odráží asi 90 procent záření. To je taková pozitivní zpětná vazba, že čím méně je sněhu, tím více se otepluje, protože méně světla se odráží. A to je právě problém i u ledovců, že se často ztmavují v důsledku oteplování a tím pádem to přispívá k ještě rychlejšímu tání," popsala Šabacká.

To, co se i při středních scénářích může dít, ale dosud se těžko predikuje, jsou pak podle ní kolapsy velkých šelfových ledovců a ledovcových štítů. "Ale je poměrně vysoce pravděpodobné, že to je něco, co můžeme vidět dříve, než se předpokládalo. A zároveň také pravděpodobně do roku 2050 uvidíme v létě, tedy v srpnu, září, Arktidu bez ledu," doplnila ekoložka.

Šabacká upozornila na dopad, který má klima v polárních oblastech, na počasí v jiných částech světa. Uvedla, že podle nových studií je neobvyklé množství sněhu a srážek, které v dubnu a v květnu zasáhly Evropu, důsledkem toho, že bylo málo mořského ledu. "Důvod je, že mořský led je vlastně taková zátka, která pokryje oceán. Z něho se pak nemůže vypařovat vlhkost. Tím, že plocha byla menší, se vypařovalo více vlhkosti, a tak se vytvořila fronta, která se přesunula nad Evropu a spadlo velké množství sněhu a ledu," popsala vědkyně. Podle Šabacké jsou i první studie, které ukazují, že i výskyt sucha a teplotu ve středu Evropy částečně ovlivňují atmosferické proudy, které se vytvářejí v Arktidě. "A které se vlastně posouvají potom do Evropy," řekla.

Zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) v pondělí uvedla, že lidská činnost jednoznačně způsobila růst teploty na Zemi, stojí za nedávnými zásadními výkyvy klimatu, vlnou veder či záplavami a vedla k menší stabilitě celé planety. Podle vědců se planeta v každém případě ohřeje o 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální úrovni, otázkou pouze zůstává, jak rychle. Při respektování nejambicióznějšího plánu překonáme tuto teplotní hranici ve 30. letech tohoto století a její překročení podle vědců spustí nezvratné změny po celém světě. V pondělí zveřejněná zpráva je první ze tří plánovaných zpráv.

Foto: deposithphotos/timwege

Autor: ČTK



Čtěte dále

Ilustrační foto.

Skládky u měst jsou zdrojem množství metanu přispívajícího k oteplování

Skládky odpadu u velkých měst jsou zdrojem vylučování velkého množství metanu, který přispívá k oteplování. Uvádí se to ve studii...

Amazonská džungle (ilustrační foto).

Tropické lesy jsou podle vědců mnohem rozmanitější, než se předpokládalo

Druhová rozmanitost stromů v tropických ekosystémech je mnohem vyšší, než se dosud předpokládalo. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu...

Mravenec (ilustrační foto).

Vědci popsali 139 nových druhů zvířat, včetně mravence, který hlídá housenky

Mezi 139 novými druhy, které vědci z australské Organizace pro vědecký a průmyslový výzkum Commonwealthu (CSIRO) v uplynulém roce...

Ilustrační foto.

Britští lékaři tvrdí, že zaznamenali průlom v léčbě hemofilie B

Lékaři z londýnské nemocnice Royal Free Hospital oznámili, že pro lidi postižené hemofilií B objevili průlomovou léčbu, která je...

Ilustrační foto.

Astronauti mají po návratu z vesmíru problém s obnovou kostní hmoty

Stav beztíže, který ve vesmíru na vlastní kůži zažívají astronauti, způsobuje velký úbytek kostní hmoty. U mnoha astronautů se...

Pacient s cukrovkou (ilustrační foto).

Na výzkum diabetu a nemocí srdce v ČR půjde z EU více než miliarda korun

Do výzkumu diabetu a nemocí srdce v České republice půjde z evropských fondů více než miliarda korun. Na projektu Národního...

Odborníci z Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Brně odkryli pozůstatky dalšího z domů v tábořišti pravěkých lovců u Mohelna na Třebíčsku.

Archeologové odkryli u Mohelna další dům pravěkých lovců

Odborníci z Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Brně odkryli pozůstatky dalšího z domů v tábořišti pravěkých lovců u Mohelna...

Ilustrační foto.

Viry přežívají ve sladké vodě díky tomu, že se přichytí na mikroplasty

Viry, které způsobují průjmy a další žaludeční potíže, jako je rotavirus, mohou ve sladké vodě zůstat infekční až po dobu tří...

Ilustrační foto.

Umělá inteligence a big data pomáhají v Rakousku chránit křehký ekosystém

Pokud ještě teď před prázdninami přemýšlíte nad dovolenou zalitou sluncem nedaleko tuzemských luhů a hájů, možná jste při svém...

Trosky starověkého města Pompeje.

Výbuch Vesuvu, který vedl k zničení Pompejí, byl až na podzim, tvrdí studie

Ničivý výbuch italské sopky Vesuvu, který vedl k zániku Pompejí a dalších okolních měst, nenastal na konci srpna, jak se dosud...

Ilustrační foto.

Popíjení piva podle vědců může u mužů prospívat střevní mikroflóře

Nový výzkum portugalských vědců by mohl dát zcela nový význam termínu "pivní pupek". A pivo by se mohlo zařadit po bok červeného...

Ilustrační foto.

Počet úmrtí kvůli horku se v Praze v uplynulé dekádě zdvojnásobil

Riziko úmrtí v souvislosti s horkem bylo v Praze mezi lety 2010 až 2019 téměř dvakrát vyšší než v předchozích třech dekádách....

Ilustrační foto.

Tým z ČR vyvinul metodu kódování molekul, mohla by označit buňky i peníze

Novou metodu kódování vytvořili vědci z Česka. Principem se podobá bezkontaktním a široce využívaným RFID čipům, je však na...

Ilustrační foto.

Předčasné úmrtí kvůli kouření cigaret nejvíce hrozí lidem v Ústeckém kraji

Předčasné úmrtí kvůli kouření v ČR nejvíce hrozí v Ústeckém kraji. Vyplývá to z nové studie vědců z Národního ústavu duševního...

Ilustrační foto.

Aplikace rozpozná druh stromu, prozradí i to, kolik v létě vypaří vody

Nová mobilní aplikace Tree Check rozpozná druh stromu, prozradí i to, kolik v létě vypaří vody či jak velký stín díky své listové...

Ilustrační foto.

České mozky vyvíjejí pro NASA přístroj, který má vyřešit dlouhodobé stravování ve vesmíru

Přidají Češi svou ruku k dílu při meziplanetárním osidlování? Podnikatel a vizionář Jakub Krejčík, zakladatel společnosti Heaven...

Ilustrační foto.

Ptáci, kteří se v letu předvádějí, mívají více partnerek a bývají pestří

Druhy ptáků, jejichž samci se v letu předvádějí, mívají více partnerek a obývají spíše otevřené než lesní oblasti. Často jde o...

Globální oteplování (ilustrační foto).

Šance, že se v příštích letech svět oteplí o 1,5 stupně, je 50procentní

Pravděpodobnost, že se svět v příštích pěti letech oteplí o více než 1,5 stupně Celsia, je nyní téměř padesátiprocentní. Vyplývá...

Ilustrační foto.

Vědci z Brna pracují na nové metodě, jak detekovat anabolika v mase

Vědci z brněnské Mendelovy univerzity a dalších institucí pracují na nové metodě, jak snáze detekovat možná anabolika ve vepřovém...

Ilustrační foto.

Vědcům se podařilo omladit kožní buňky o třicet let, je naděje na zpomalení stárnutí

Vědcům z Cambridgeské univerzity se podařilo omladit kožní buňky 53leté ženy do podoby, jakou mají buňky 23letého člověka....

další zprávy

Titulní strana Standardní písmo Větší písmo

Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi