Homo sapiens se objevil v Evropě mnohem dříve, než vědci předpokládali

Ilustrační foto.

Moderní člověk Homo sapiens dosáhl nejzápadnějšího cípu Evropy před 41 až 38 tisíci lety, tedy přibližně o pět tisíc let dříve, než se dosud vědci domnívali. Dokládají to nové nálezy kamenných nástrojů vyrobených moderními lidmi. Poznatky publikoval mezinárodní tým antropologů ve vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences. Řekl to antropolog Lukáš Friedl z Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni, jeden z vedoucích týmu.

"Nálezy pocházejí z jeskyně Picareiro ve středním Portugalsku a korespondují s podobnými nálezy z různých lokalit Eurasie. Zahrnují kamenné nástroje a tisíce zvířecích kostí, které dokládají lov a zpracování zvěře, a dokazují přítomnost moderních lidí v nejzápadnější Evropě v době, kdy jediným přežívajícím druhem v tomto regionu měli být neandrtálci," uvedla mluvčí plzeňské univerzity Šárka Stará. Podle ní tam archeologové objevili i pravděpodobně nejstarší lidský exkrement starý 50 tisíc let.

Zvířecí kosti z Picareira podle odborníků představují jeden z největších souborů paleolitické fauny v Portugalsku, navíc se zachovaly ve vynikajícím stavu. Nálezy jsou důležité z hlediska pochopení možných vztahů mezi neandrtálci a moderními lidmi a pro zodpovězení otázky vymizení neandrtálců v Evropě.

"O tom, zda byli poslední neandrtálci v Evropě nahrazeni moderními lidmi, nebo zda určitou dobu žily oba druhy společně, se diskutuje dlouho a zatím jde o nevyřešené téma paleoantropologie," řekl Friedl. Rané datování nástrojů z Picareira podle něj velmi pravděpodobně znamená, že moderní lidé nepřišli do regionu, který by byl dlouho bez neandrtálců.

Nové poznatky

Jeskyně Lapa do Picareiro je už 25 let pro vědce důležitým zdrojem cenných informací. Mezinárodní vědecký tým z místní Univerzity v Algarve teď zkoumá příchod moderních lidí a vyhynutí neandrtálců v regionu. Projekt vedou vědci z univerzit v Louisville a Wilmingtonu spolu s Friedlem, který se výzkumu v lokalitě věnuje už od roku 2012. Do jeskyně vozí každý rok čtyři studenty z Plzně.

Nejstarší doklady o přítomnosti moderních lidí v jižní polovině Pyrenejského poloostrova donedávna pocházely z jihošpanělské lokality Bajondillo. Kamenné nástroje tzv. aurignacké kultury z Picareira ale podle Friedla poskytly definitivní doklady o časném příchodu moderních lidí do Ibérie a potvrdily zjištění z jeskyně Bajondillo. Stále však podle vědců není jasné, jak se tam moderní lidé dostali.

Vědkyně Sahra Talamová stanovila dobu osídlení jeskyně neandrtálci a moderními lidmi. Využila radioaktivního uhlíku a určila stáří kostí, z nichž se lidé snažili získat nutričně bohatou kostní dřeň. Její výsledky ukazují, že moderní lidé přišli do středního Portugalska před 41 až 38 tisíci lety. Poslední neandrtálci se přitom podle datace vrstev v jeskyni vyskytovali před 45 až 42 tisíci lety.

Zatímco datování nahrává myšlence, že moderní lidé přišli do regionu až poté, co zmizeli neandrtálci, blízká jeskyně Oliveira dokladuje přežívání neandrtálců až do období před 37 tisíci lety. "Pokud se populace neandrtálců a moderních lidí překrývaly po nějaký čas na vrchovinách atlantického Portugalska, mohly udržovat vazby nejen na úrovni technologické, ale také reprodukční. To by mohlo vysvětlit, proč nese řada Evropanů neandrtálské geny," řekl Nuno Bicho z Univerzity v Algarve.

Foto: flickr.com/Sapiens Ergsap

Autor: ČTK



Čtěte dále

Ilustrační foto.

Množství kyslíku ve sladkovodních jezerech rychle klesá, varují vědci

Množství kyslíku ve sladkovodních jezerech mírného pásu po celém světě rychle klesá. Z velké části to způsobuje změna klimatu.

Ilustrační foto.

Vědci umějí prodloužit život myší o 23 procent, myslí si, že to dokážou i u lidí

Izraelským vědcům se podařilo prodloužit život myší o 23 procent a doufají, že použitá metoda by mohla fungovat i u lidí.

První čtyřnohý robot americké společnosti Boston Dynamics byl představen 25. května 2021 na tiskové konferenci Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Tým z ČVUT získal robota, který zvládne schody, nyní mu vylepšují vnímání

Čtyřnohého robota, který bezpečně zvládne zdolat schody i další překážky v náročném terénu, nedávno získal tým robotiků na...

Ilustrační foto.

Tým z Česka vyvinul novou metodu pro výzkum molekul biologických vzorků

Tým z Česka vyvinul metodu, která umí poskládat třírozměrný hologram několika molekul biologického vzorku.

Ilustrační foto.

Akademici založili školu doktorských studií, pomůže studentům přírodních věd

Podpořit vzdělávání doktorandů má nově založená Škola doktorských studií v přírodních vědách. Cílí také na větší zapojení...

Ilustrační foto.

Vědci navrhli, jak zlepšit poruchu řeči u pacientů s Parkinsonovou chorobou

Tým brněnských neurovědců přišel s metodou, jak zlepšit poruchu řeči u pacientů s Parkinsonovou chorobou.

Ilustrační foto.

Podle vědecké simulace srážce s planetkou bomba nezabrání

Vědci americké vesmírné agentury NASA a Evropské kosmické agentury (ESA) při počítačové simulaci hrozby srážky Země s velkou...

On-line diskuse na téma Evropská vize pro umělou inteligenci 2021.

Evropská vize pro umělou inteligenci 2021

Evropští vědci zapojení do čtyř sítí excelentních center AI napříč Evropou připravili pro veřejnost dvouhodinovou sérii diskuzí....

Ilustrační foto.

Umělou inteligenci v EU využívá sedm procent firem, v Česku méně

Umělou inteligenci loni v zemích Evropské unie využívalo sedm procent firem, které mají alespoň deset zaměstnanců. Uvedl to dnes...

Ilustrační foto.

Čeští vědci se podíleli na přípravě protilátek na klíšťovou encefalitidu

Mezinárodní vědecký tým, jehož členy byli i zástupci českobudějovického biologického centra a brněnského Výzkumného ústavu...

Ilustrační foto.

Těžká voda chutná lidem sladce, letitý spor se uzavírá, zjistili vědci

Tým vědců s českým vedením provedl experimenty, které potvrdily, že těžká voda lidem chutná sladce. Podle odborníků byl ohledně...

Ilustrační foto.

Vědci vyvinuli novou protinádorovou látku, zabraňuje metastazování

Novou protinádorovou látku vyvinul vědecký tým z Česka. Látka nazvaná mitoDFO využívá toho, že nádorové buňky potřebují více...

Ilustrační foto.

Olomoučtí vědci s kolegy vyvinuli ultramalé a vysoce účinné solární pece

Olomoučtí vědci společně se zahraničními kolegy vyvinuli ultramalé a vysoce účinné solární pece. Využít se dají například pro...

Ilustrační foto.

Zažímalová: Priority jsou růst rozpočtu i přenos znalostí k praxi

K prioritám pro následující roky patří nárůst rozpočtu Akademie věd ČR (AV) i přenos poznatků výzkumů do praxe. Některé ústavy AV...

Ilustrační foto.

Počet nových případů covidu by měl klesnout na 1400 denně

Počet nových případů covidu-19 by měl podle vědců z iniciativy Sníh klesnout zhruba na 1400 denně, tedy 100 na 100 tisíc obyvatel.

Ilustrační foto.

Vakcína proti covidu-19 byla uvedena na trh v rekordním čase. Proč to nejde s jinými léčivy?

Vakcína, jejíž úlohou je zastavit celosvětovou pandemii, se dostala na trh v rekordně krátkém čase. Dá se však tento efektivní...

Ilustrační foto.

ČVUT vyvíjí čističku vzduchu s novým typem filtru proti virům

Na filtračním materiálu, který lze sterilizovat elektrickým proudem, se zakládá koncept čističky vzduchu vyvíjené na ČVUT.

Ilustrační foto.

Ztráta čichu je předzvěstí mírného průběhu covidu-19, prokázal výzkum

Ztráta čichu patří mezi nejznámější příznaky nemoci covid-19, podle mezinárodní studie vydané tento měsíc je ale také předzvěstí...

Ilustrační foto.

Vědci přeložili dokument o roli aerosolu v šíření covidu

O šíření koronaviru aerosolem i vhodných ochranných prostředcích, pojednává dokument, který z německého originálu přeložili čeští...

Ilustrační foto.

Dvě roušky na sobě příliš účinné nejsou, zjistil superpočítač

Nošení dvou zdravotnických roušek nezvyšuje výraznějším způsobem ochranu před šířením virů v porovnání se správně nasazenou...

další zprávy

Titulní strana Standardní písmo Větší písmo

Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi