Experti zkoumají buňky v prostředí nádoru, hledají novou léčbu

16.10. 12:42 | Autor: ČTK

Odborníci z Centra nádorové ekologie zkoumají buňky v prostředí v okolí nádoru. Hledají novou léčbu některých druhů rakoviny, kde současná příliš nefunguje. Na svou práci získali evropský grant 300 milionů korun. Každý rok je v Česku nově diagnostikovaný nádor u 80 tisíc lidí, s rakovinou jich žije půl milionu. Asi 30 tisíc Čechů ročně jí podlehne.

Základní léčbou je v současné době operace. "Odstraním-li tumor, může mít pacient už jinde po těle nastěhované nádorové buňky. Ty mohou být spící řadu let. A potom nějaký podnět vede k tomu, že se buňky probudí a začnou se stěhovat dál," vysvětlil hlavní vědecký koordinátor centra a přednosta Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Karel Smetana. Kromě lékařské fakulty se na výzkumu podílí Přírodovědecká fakulta UK a Akademie věd ČR, spolupracují také se zahraničními pracovišti.

Kromě nádorových buněk se nádor skládá z řady dalších buněčných typů, které nejsou nádorově přeměněny, ale rakovinu podporují, včetně imunitních buněk, které by s ní měly bojovat. Vzniká prostředí nejen pro růst tumoru, ale i migraci jeho buněk a vznik metastáz, ložisek jinde po těle. Cílem centra je tyto zákonitosti pochopit a pokusit se je ovlivňovat.

Centrum zaměřuje výzkum na dlaždicový nádor hlavy a krku, rakovinu slinivky, kůže či glioblastom, tedy jeden druh nádoru mozku. "Glioblastom je pro mě nejvíc frustrující diagnóza. Už 40 let kariéry je můj hlavní pocit z ní bezmoc," řekl Vladimír Beneš, přednosta Neurochirurgické a Neuroonkologické kliniky 1.LF a Ústřední vojenské nemocnice v Praze.

"Vím, že pacienta nedokážeme zachránit. Každé desetiletí od druhé světové války přidalo na prognóze pacientů jen jeden měsíc života navíc. Průměrná je 14 až 15 měsíců," dodal s tím, že cesta k vyléčení nevede přes chirurgii, radioterapii ani chemoterapii. Musí se proto podle něj hledat nová cesta, kterou může být studium prostředí nádoru.

Do projektu zapojená pracoviště spolupracují již delší dobu, centrum z nich oficiálně vzniklo letos v září. První výsledky už má v oblastech výzkumu některých látek a molekul, které se vyskytují v nádorech, například interlokinu 6, který u nemocných snižuje chuť přijímat potravu a zvyšuje riziko deprese. Jeho ovlivněním by prostředí mohlo být pro nádor nepřátelské a pacient by tělesně a duševně tolik nechátral. Další zkoumaný protein FTA, který se vyskytuje jen v buňkách nádorů nebo při hojení ran, by podle lékařů mohl pomoci tumory lépe zobrazovat, případně i cíleně léčit.

Peníze na pět let výzkumu pocházejí z evropských strukturálních fondů spravovaných ministerstvem školství, 14 milionů přidala Univerzita Karlova. Do výzvy bylo podáno 130 žádostí, uspělo 28 z nich. "Projekt hodnotili zahraniční hodnotitelé. Všichni zdůrazňovali aplikační potenciál projektu," uvedl náměstek ministra školství Václav Velčovský.

Foto: pixabay.com/qimono

Autor: ČTK