Ebola, SARS, covid-19. Proč právě od netopýrů?

Vrápenec malý.

Mnohé studie potvrzují, že netopýři - respektive letouni - jsou hostitelé velkého počtu virů. Právě od nich nejspíš pochází nový typ koronaviru, který způsobil celosvětovou pandemii. Jsou ovšem rovněž původci nemoci ebola nebo SARS. Proč právě netopýři?

Před epidemií SARS v roce 2003 nebylo podle ředitele Ústavu biologie obratlovců Akademie věd Jana Zukala vůbec známo, že by netopýři byli hostiteli jakéhokoli koronaviru. "Rozsáhlý výzkum za posledních patnáct let však vedl u netopýrů ke zjištění více než třiceti druhů koronavirů," řekl TÝDNU Zukal.

Není proto překvapivé, že i nový typ covid-19 může pocházet právě od netopýrů - správně letounů. "Nejnovější studie publikovaná v časopise Nature ukazuje, že se nejvíce podobá beta-koronaviru s označením BatCoV RaTG13 nalezeného u vrápence prostředního (Rhinolophus affinis), který žije v Číně, na severu Indie a v jihovýchodní Asii," dodal Zukal.

Proč jsou právě netopýři hostiteli poměrně značného počtu virů, ovšem není ještě zcela jasné a existuje řada teorií i nepřímých důkazů. "Jejich přítomnost jim nezpůsobuje žádné problémy, takže jsou pro viry ideálním přírodním rezervoárem," řekl TÝDNU uznávaný epidemiolog Rastislav Maďar.

Upravený imunitní systém

Netopýři mají podle Jana Zukala například významně nižší zánětlivou odpověď na virové onemocnění než člověk, ale i než jiná zvířata. "Silná a dlouhodobá zánětlivá reakce je přitom spojena se špatnou zdravotní prognózou. Schopnost netopýrů omezit zánětlivou reakci tedy může souviset se schopností hostit v těle řadu patogenů, aniž by u nich propukly symptomy onemocnění. Předpokládá se, že může také ovlivňovat jejich dlouhověkost," řekl akademik, podle něhož podobných zajímavých úprav imunitního sytému mají netopýři několik.

Přenos z netopýra na člověka nebyl pravděpodobně přímý, ale přes nějakého mezihostitele. "Řada malých šelem jsou predátoři netopýrů a jejich pozřením se mohli nakazit a následně přenést nákazu i na člověka. Je třeba však dodat, že v Číně a vlastně v celé oblasti jihovýchodní Asie patří velké druhy letounů - kaloni - mezi oblíbené pochoutky," uvedl Zukal.

Epidemiolog Maďar sdělil, že u SARS byly mezihostitelem viru cibetky, u covidu-19 by to mohli být luskouni. "To je zákonem chráněné zvíře, které je hlavně v Číně a Vietnamu předmětem ilegálního chovu, oblíbené je údajně kvůli chutnému masu. Odhaduje se, že ročně se do těchto dvou zemí dostane nelegálně přes sto tisíc luskounů," konstatoval Maďar.

Na všech kontinentech

Na světě je kolem 1,2 tisíce druhů letounů, což tvoří více než 20 procent druhů savců. Osidlují všechny kontinenty. "Taková velká diverzita s sebou nese i velkou diverzitu jejich parazitů včetně patogenů. Ukazuje se, že je dokonce větší, než by se dalo předpokládat, a letouni jsou významnými rezervoáry patogenů s vysokým potenciálem přeskoku na lidskou populaci," upozornil Zukal.

Dodal, že interakce s viry i s jinými mikroby jsou neodmyslitelnou součástí evoluční historie všech skupin obratlovců. Při vzájemné koevoluci ztratily mnohé viry nebezpečné vlastnosti a staly se nedílnou součástí mikrobiomu hostitele, kterému nijak neškodí.

"Stejné je to i s netopýry a koronaviry, které provázejí své hostitele od počátků jejich historie, tedy kolem padesáti milionů let. To je dost dlouhá doba na to, aby se vzájemně přizpůsobili, což způsobuje, že koronaviry netopýry nezabíjí," vysvětlil Zukal.

Jestli a případně kdy přeskočí virus na člověka, není podle něho jasné. "Ke zvýšení pravděpodobnosti přenosu pochopitelně přispívá přelidnění a snaha člověka proniknout do všech míst na světě, ale také globalizace, kdy se člověk jednoduše dostává do oblastí, v nichž jsou odlišné patogeny, než na které je jeho tělo zvyklé," řekl Zukal. "V tropických oblastech, kde jsou rozsáhlé jeskyně obývané mnohatisícovými skupinami netopýrů, byly prokázány přímé infekce místních lidí, navštěvujících pravidelně tyto jeskyně, netopýřími koronaviry bez jakýchkoli zdravotních následků."

Nejezme netopýry

Také evropské druhy netopýrů mohou přenášet různé patogeny, jejich přenos na člověka je ale velmi málo pravděpodobný. "Nejčastěji se hovoří o vzteklině, která je také nejlépe prozkoumána. Na světě ročně zemře na nákazu vzteklinou asi 55 tisíc lidí - zejména v Africe a Asii -, ale pouze výjimečně jsou jednotlivé případy způsobeny přenosem od netopýrů," řekl Zukal.

Obavy z kontaktu s tuzemskými netopýry proto podle něho nejsou namístě. "A jak řekl kolega Ivan Horáček z Univerzity Karlovy: 'Doporučit lze jen jedno: nejezte netopýry,' " poznamenal Jan Zukal z brněnského pracoviště Akademie věd.

Nehrozí, že lidé budou kvůli koronaviru netopýry zabíjet? "Všechny druhy letounů na celém světě jsou chráněny, a v Evropě dokonce i jejich úkryty. Takže doufám, že nikoli, protože kvůli riziku přenosu nějakého onemocnění na člověka není důvod," konstatoval Zukal.

Asi k největšímu zabíjení netopýrů ze strachu z nich docházelo ve Střední a Jižní Americe. "Místní lidé odstřelovali vchody do jeskyní s koloniemi upíra obecného (Desmodus rotundus), protože se zjistilo, že přenáší virus vztekliny na jejich dobytek. To způsobuje nižší produkci, případně úhyn nakažených jedinců. Osvětové aktivity a objasňování významu netopýrů v ekosystému naštěstí vedly k ukončení takových útoků," dodal Zukal.

Foto: ČTK/Ramík Drahoslav

Autor: Pavel Baroch



Čtěte dále

Ilustrační foto.

Objev českých vědců pomůže odhalit padělaná léčiva

K odhalení padělků léčiv poslouží objev vědců z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a Ústavu organické chemie a biochemie...

Český fyzik Ondřej Křivánek.

Český fyzik Ondřej Křivánek získal prestižní Kavliho cenu

Fyzik českého původu Ondřej Křivánek se stal jedním z držitelů prestižní vědecké Kavliho ceny za rok 2020. Sedm laureátů...

Amazonie.

Stromy i při oteplení dovedou vázat uhlík, 32 stupňů je kritických

Stromy v tropických lesech dovedou i při oteplení vázat velké množství oxidu uhličitého, teplota však nesmí překročit hranici 32...

Ilustrační foto.

Stavba letiště v Mexiku odhalila desítky koster mamutů

Při stavbě nového letiště v Mexiku objevili archeologové kosterní pozůstatky desítek mamutů. Nálezy budou možná vystaveny v...

Pozůstatky římského vojenského tábora.

Po roce 2000 byl objeven římský tábor, dinosaurus i unikátní meč

Vědci ohlásili nález nejstarší kresby na území Česka, staré 7000 let. Jakými dalšími zajímavými archeologickými objevy se Česká...

Vědec Petr Brož.

Bahno je jenom začátek, uvedl Brož o výzkumu na Marsu

Experiment, který ukázal, že bahno bohaté na vodu teče v simulovaných podmínkách Marsu podobně jako láva na Zemi, je jen počátek.

Kresba v Kateřinské jeskyni.

Nejstarší kresbě v Česku je sedm tisíc let

Vědci posunuli dataci nejstarší kresby v České republice na 7000 let. Je v Hlavním dómu Kateřinské jeskyně v Moravském krasu. Jde...

Plakát v New Yorku.

Pandemie přinesla koronavirový slovník, vznikají nové výrazy a fráze

Jak se svět snaží vypořádat s "novým normálem", který do našich měst, obcí a komunit vnesl koronavirus, řeší společnost otázku,...

Ilustrační foto.

V Argentině našli fosilii jednoho z posledních masožravých dinosaurů

Paleontologové z argentinského Muzea přírodních věd v pondělí oznámili, že objevili zhruba 70 milionů let staré pozůstatky...

Archeologové (ilustrační foto).

Archeologové asi objevili pozůstatky sídliště patřící kultuře se šňůrovou keramikou

Archeologové u Domašína na Rychnovsku objevili pozůstatky sídliště, které patří s největší pravděpodobností kultuře se šňůrovou...

Ilustrační foto.

Vědci z Plzně zkoumají systém ovládání počítače mozkem

Vědci ze Západočeské univerzity v Plzni ukončili tříletý projekt zkoumající elektrickou aktivitu mozku. Projekt BASIL, tedy...

Meteory Lyridy.

NASA jako astronomický snímek dne opět použil fotografii z Česka

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) v úterý jako astronomickou fotografii dne zveřejnil snímek českého původu....

Ilustrační foto.

Expert na umělou inteligenci Mikolov posílí výzkum na ČVUT

Expert na umělou inteligenci Tomáš Mikolov, který se zasadil například o vylepšení Google překladače, nově působí na ČVUT. V...

Ilustrační foto.

Stovka týmů po celém světě pracuje na vývoji vakcíny proti covidu-19

Na vývoji vhodných protilátek proti novému koronaviru nyní pracuje po celém světě zhruba stovka týmů, z nichž se asi desítka...

Logo expedice v nášivce na bundě jednoho z výzkumníků Masarykovy univerzity.

Z Antarktidy rovnou do karantény. Návrat vědců se kvůli koronaviru zkomplikoval

Výzkumná expedice z Masarykovy univerzity v Brně se o měsíc později vrátila z Antarktidy do České republiky. Všech devět vědců po...

Ilustrační foto.

Šíření nákazy v letadlech je vysoké, vědci zkoumají, jak to změnit

Pandemie způsobená koronavirem bezprecedentně pozastavila leteckou dopravu a mnoho zaměstnanců tohoto odvětví se ocitlo v...

Ilustrační foto.

Čeští vědci na návrat domů z Antarktidy stále čekají

Datum návratu vědců z letošní expedice Masarykovy univerzity do Antarktidy je kvůli koronavirovým opatřením stále nejisté.

Některé stromy letos nepřežijí.

Aktuální sucho těžce zasáhlo porosty, některé stromy letos nepřežijí

Květen by musel být hodně deštivý, aby výrazně zmírnil dopady sucha na lesní porosty. Lesy na severu Čech suché období těžce...

Vědec Pavel Jelínek z Fyzikálního ústavu AV ČR.

Čeští vědci se podíleli na návrhu nového vodivého polymeru

Nový přístup k vývoji nekovových vodičů využitelný v solární energetice, optických technologiích či nanoelektronice představil...

Zoolog Tomáš Jůnek na archivním snímku.

Čeští vědci chtějí přispět k ochraně pralesa v Kongu

Do mapování výskytu zvířat v konžské divočině se před několika týdny pustil tým českých vědců. Ve spolupráci se Světovým fondem...

další zprávy

Titulní strana Standardní písmo Větší písmo

Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi