Dlouhodobý pobyt v Antarktidě škodí mozku, tvrdí vědci

Ilustrační foto.

Dlouhodobý pobyt v extrémním prostředí Antarktidy pravděpodobně škodí mozku. V aktuálním vydání odborného časopisu The New England Journal of Medicine to tvrdí němečtí vědci. Podobné důsledky by podle nich mohly mít i vesmírné mise.

Trvalá tma, až minus 50 stupňů pod nulou, stále stejné ledovce a nemožnost rychlého odcestování. Dlouhodobý pobyt v takových podmínkách může mít podle týmu kolem Alexandera Stahna z berlínské univerzitní nemocnice Charité výrazné dopady na mozek. U lidí, kteří pobývali 14 měsíců na antarktické výzkumné stanici Neumayer-Station III, byly zjištěny úbytky hmoty v hipokampu, součásti mozku odpovědné za paměť a prostorovou představivost. Zatím ale není jasné, co přesně tyto změny v mozku vyvolává.

Vědci s pomocí magnetické rezonance získali snímky struktury mozku před a po expedici na Antarktidě. U pětice mužů a čtyř žen rovněž analyzovali krevní vzorky a podrobovali je pravidelným kognitivním testům. Výsledky byly porovnávány s kontrolní skupinou v Německu.

U kognitivních cvičení se za normálních okolností dostavuje učební efekt, vysvětluje vedoucí studie Stahn. Čím výraznější byly u zkoušených osob změny na mozku, tím méně rostla křivka učení. Vzhledem k relativně nízkému věku od 25 do 36 let byly změny na mozku u sledovaných lidí překvapivě velké. Účastníci sami je však nevnímali. Kromě toho nebyli všichni muži a ženy zasaženi stejnou měrou.

Mezi možné faktory způsobující změny řadí vědci malé množství podnětů, málo sociálních kontaktů, špatný spánek nebo problémy ve skupině. Podle Stahna je důležité hledat možnosti, jak důsledkům předcházet. Dlouhodobé negativní důsledky by však podle Stahna členové expedice mít neměli. "Mozek je v těchto oblastech nesmírně přizpůsobivý. Předpokládám, že tyto změny jsou vratné," řekl vědec. Připustil ale, že zatím k tomu nemá žádná data.

Vědci rovněž upozorňují, že studie s devíti účastníky je velmi malá, a výsledky je proto třeba interpretovat s opatrností. Pokusy se zvířaty ale už dříve několikrát ukázaly, že monotónní prostředí a sociální izolace mají na mozek škodlivé účinky.

Změny na mozku byly zaznamenány také u účastníků vesmírných misí. V květnu byla představena studie, která ukazovala, že při delších pobytech na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) se členům posádky zvětšují určité duté prostory v mozku. Dá se předpokládat, že s tím souvisí i často pozorovaná ztráta ostrosti zraku u kosmonautů, uvedli vědci v odborném časopise PNAS.

Mozkové komory, dutiny vyplněné mozkomíšním mokem, se u 11 vyšetřovaných kosmonautů během mise zvětšily v průměru téměř o 12 procent a výrazná změna byla měřitelná ještě po sedmi měsících.

Už dříve lékaři uváděli, že i půl roku po návratu z dlouhodobých vesmírných misí přetrvávaly rozsáhlé objemové změny v mozku kosmonautů. Týkalo se to především takzvané šedé kůry mozkové sestávající především z velkého množství nervových buněk. Existují indicie, že účinky na mozek jsou tím větší, čím déle lidé pobývají ve vesmíru. Zatím není jasné, zda mají změny vliv na schopnost myslet.

Foto: ČTK/Xinhua/Liu Shiping

Autor: ČTK



Čtěte dále

Ilustrační foto.

Britští vědci hledají dobrovolníky. Chtějí uskutečnit výzkum o slimácích

Britští výzkumníci hledají dobrovolníky ochotné po dobu jednoho roku vědecky pozorovat život slimáků na vlastní zahradě. Vědci z...

Pohled na sopku Vesuv z italských Pompejí.

Dávná erupce Vesuvu proměnila mozek oběti ve sklo, zjistili vědci

Silný výbuch italské sopky Vesuv v roce 79 našeho letopočtu přeměnil mozkovou tkáň jedné z obětí ve sklo, zjistili vědci. Muže...

Ilustrační foto.

Vědci zjistili, proč ze stresu šedivějí vlasy

Legenda praví, že Marii Antoinettě zbělaly vlasy přes noc, než byla popravena gilotinou za francouzské revoluce v roce 1793....

Požáry v Austrálii.

Požáry v Austrálii ohrožují vzácné živočichy

Vzácní živočichové v Austrálii, kteří se vyskytují jen na specifických místech, bojují o přežití kvůli rozsáhlým požárům. Ty...

Ilustrační fotografie.

Čeští vědci poznají skutečný věk člověka podle obsahu střev

Skutečné stáří člověka ovlivňuje zásadně stav jeho střev. Během života se v nich podíl přátelských bakterií, které ovlivňují naše...

Ptakopysk podivný.

Ptakopysk je v Austrálii téměř ohroženým druhem, ničí ho sucho

Kvůli suchu panují obavy, že by v Austrálii mohl vyhynout ptakopysk podivný. Uvedla to agentura AFP s odkazem na novou studii...

Most přes Öresund.

Most přes Öresund potřebuje natřít, potrvá to třináct let

Most přes Öresund, který spojuje Dánsko se Švédskem, se poprvé od dokončení v roce 2000 dočká nového nátěru. Na téměř...

Ilustrační foto.

Lidské tělo se průběžně ochlazuje, zjistili vědci

Běžná teplota lidského těla klesá. Už to není v průměru 37 stupňů Celsia, jak zjistila věda v devatenáctém století, ale podle...

Airbus A380.

Největší dopravní letadlo Airbus A380 nevznikalo vůbec lehce

Největším letadlem světa pro přepravu cestujících je obří letoun Airbus A380, který byl poprvé představen 18. ledna 2005 v...

Výřez z celooblohového snímku bolidu pořízený automatickou digitální bolidovou kamerou na stanici ČHMÚ v Kocelovicích.

Počátkem roku byl v Česku viditelný mimořádně jasný bolid

V České republice byl počátkem roku k vidění meteorit, který byl v určité fázi letu stokrát jasnější než Měsíc v úplňku. Takto...

Samice nosorožce tuponosého severní formy neboli nosorožce bílého.

Vědci vytvořili třetí embryo nosorožce bílého severního

Mezinárodní vědecký tým včetně odborníků ze Zoo Dvůr Králové nad Labem loni v prosinci vytvořil třetí životaschopné embryo...

Ilustrační foto.

Vědci našli nejstarší hmotu na Zemi. Ukrývala se v meteoritu

Vědci našli v meteoritu z Austrálie nejstarší hmotu na Zemi. Některé částice jsou staré až 7,5 miliardy let, takže převyšují...

Konstruktér Frank Whittle.

Střední školu nedokončil, poté svým vynálezem změnil letectví

Proudový motor, který se zrodil mezi světovými válkami, znamenal pro civilní i vojenské letectví významný technologický skok....

Polostínové zatmění Měsíce v Česku v září 2016.

Lidé v Česku spatří polostínové zatmění Měsíce

Z území Česka v pátek lidé spatří polostínové zatmění Měsíce. Jev, který jindy pouhýma očima nelze pozorovat, bude viditelný,...

Ilustrační foto.

Téměř tři sta želv uhynulo kvůli přemnožení mikrořas

Téměř tři sta mrtvých želv, které vyplavilo koncem loňského prosince moře na pláže mexického státu Oaxaca, uhynulo po otravě...

Ilustrační foto.

Technologie v roce 2020 a 2050: Zachrání lidstvo, anebo nás zničí?

V časech kalamitních dopadů klimatické krize by umělá inteligence mohla být tím, co rozhodne mezi příznivou budoucností, nebo...

Ilustrační foto.

Teleskop NASA objevil exoplanetu v obyvatelné zóně

Teleskop TESS americké vesmírné agentury NASA objevil relativně blízko Sluneční soustavy planetu velikostí podobnou Zemi, která...

Ilustrační foto.

Společnost SpaceX vynesla do kosmu další sérii družic Starlink

Raketa Falcon 9 americké společnosti SpaceX v úterý úspěšně vynesla na oběžnou dráhu dalších šedesát družic chystané sítě...

Ilustrační foto.

Český vědec vymyslel novou metodu měření alkoholu

Český biochemik Jan Halámek a jeho tým výzkumníků, působící na univerzitě v Albany na východě Spojených států, vymysleli novou...

Student Mendelevovy univerzity aplikuje postřik na strom se jmelím.

Vědci vyhlásili válku jmelí

Jde sice o tradiční vánoční ozdobu, jmelí bílé je však také parazit, který likviduje hostitelské stromy. Vědci z Mendelovy...

další zprávy

Titulní strana Standardní písmo Větší písmo

Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi