Slavná Lucy měla kamaráda, evoluční příběh člověka se komplikuje

02.04. 12:10 | Autor: - von -

Nalezené kosti vykazují znaky, o nichž antropologové soudili, že u hominidů vymizely o milion let dříve.

V době, kdy africkou savanou procházely tlupy australopitéků, žil v jejich blízkosti minimálně ještě jeden hominid. Dával však přednost pohybu v korunách stromů a podobal se jinému druhu, který žil o milion let dříve.

Australopitéky antropologové považují za přímé předky člověka, tedy rodu Homo. Nejslavnější z nich je Australopithecus afarensis reprezentovaný především 3,2 milionu let starou fosilií, která se proslavila pod jménem Lucy.

Osm kůstek z přední části chodidla prozrazuje víc, než by se na první pohled zdálo. Ve stejné části etiopské Afarské pánve, kde byla v roce 1974 objevena Lucy, nyní antropologové objevili fosilní pozůstatky dalšího hominida, který v oblasti žil před 3,4 milionu let. Jde o pouhých osm kůstek z přední části pravého chodidla, přesto jsou pro vědce nesmírně zajímavé.

Lucy měla chodidlo v hlavních rysech podobné chodidlu moderního člověka a není pochyb o tom, že chodila vzpřímeně. Nově popsaná fosilie, o níž v časopise Nature informují Yohannes Haile-Selassie z Clevelandského přírodovědného muzea s kolegy ze Spojených států a Etiopie, nese znaky z evolučního hlediska výrazně primitivnější.

Palec je v opozici k ostatním prstům podobně jako u šimpanzů a goril (nebo u ruky moderních lidí). Z toho je zřejmé, že přestože majitel tohoto chodidla zřejmě dokázal v případě potřeby chodit po dvou, většinu času trávil šplháním v korunách stromů.

Další znaky na kostech přitom naznačují, že fosilní pozůstatky nepatří některému z předků dnešních lidoopů, ale dosud neznámému hominidovi, tedy příslušníkovi vývojové linie vedoucí od posledního společného předka člověka a šimpanze (žil před 6 miliony lety) k našemu druhu Homo sapiens.

Yohannes Haile-Selassie na místě nálezu.

Dosud nejmladším hominidem s palcem dolní končetiny v opozici byl Ardipithecus ramidus, kteřý žil před 4,4 milionu let.

Nový nález svědčí o tom, že evoluční cesta k rodu Homo nebyla přímočará. Kromě "naší" linie na ní byly i další větve, které se nějakou dobu vyvíjely, ale nakonec vyhynuly. Na tom není nic překvapivého, větvení vývojových linií je charakteristickým rysem evoluce. Ostatně i v rámci rodu Homo takové slepé větve známe - například neandertálce. Z doby, v níž žila Lucy, však nálezy dokládající existenci jiných linií hominidů dosud chyběly.

Foto: The Cleveland Museum of Natural History

Autor: - von -