Obezita se šíří. Na světě je poprvé více jedlíků než podvyživených

Svět ohrožuje obezita. Počet lidí, kteří jedí víc, než by měli, už převyšuje počet lidí, kteří trpí hlady. Češi si však kupodivu vedou dobře. Na rozdíl od obyvatel ostatních vyspělých zemí netloustneme.

Ještě před čtyřiceti lety bylo podvyživených lidí přibližně dvakrát víc než obézních. Nyní je to naopak. Tvrdí to skupina vědců v čele s Majidem Ezzatim z londýnské Univerzity College. Výzkumníci porovnali data ze 186 světových zemí. Tvrdí, že jejich výzkum reprezentuje 99 procent světové populace. Pokrýval časové období mezi lety 1975 a 2014. Na jeho začátku bylo na světě 105 milionů obézních lidí, na konci 641 milionů. Ve vyspělých zemích, jako jsou Spojené státy nebo Velká Británie, by podle odhadu vědců do roku 2025 mohlo být obézních čtyřicet procent obyvatel.

Statistici použili jako měřítko zdravé váhy index tělesné hmotnosti, známý pod anglickou zkratkou BMI (body mass index). Je to tělesná hmotnost v kilogramech dělená výškou v metrech. Například 1,91 m vysoký muž, který váží 84 kilogramů má BMI 23,03, což je normální váha. Za nadváhu se považuje BMI od 25 do třiceti.

Kilo a půl ročně

Kdyby muž ztloustnul na váhu 110 kilo, byl by podle mezinárodní definice obézní (BMI nad třicet). Při váze 146 kilo by už byl takzvaně morbidně obézní. Pokud by naopak zhubnul pod 68 kilo, měl by podváhu (BMI menší než 18,5).

Podle Ezzatiho a spol. narostl od roku 1975 podíl obézních mužů z 3,2 procenta na 10,8, tedy víc než třikrát. Ženy přibíraly pomaleji, ale zase měly náskok. V roce 1975 jich bylo obézních 6,4 procenta, v roce 2014 to bylo už 14,9.

Podle vědců to je, jako by každý obyvatel zeměkoule přibíral během posledních čtyř desetiletí kilo a půl ročně. Pokud se trend udrží, bude v roce 2025 obézních asi osmnáct procent mužů a jednadvacet procent žen na světě, měřeno BMI.

Podíl podvyživených lidí se naopak zmenšuje. Před čtyřiceti lety bylo podvyživených mužů 13,8 procenta. Dnes je to jen 8,8. Podvyživených žen bylo 14,6 procent, dnes je jich jen 9,7 procent. To samozřejmě neznamená, že by podvýživa nepředstavovala problém. Například v jižní Asii má stále podváhu čtvrtina populace.

Bohatý západ

Pokud jde o rozšíření obezity, zvlášť špatně jsou na tom ostrovní země. Například v Polynésii a Mikronésii je obézních přibližně 38 procent mužů a víc než polovina žen. Zní to logicky, poněvadž na ostrově je všude blízko, takže se člověk nemusí moc pohybovat. Může za to ale asi i přirozený dědičný sklon místního obyvatelstva k tloustnutí. Jiný ostrovní stát, Singapur, zůstal rozšiřování obezity víceméně ušetřen. Podobně na tom jsou i některé vyspělé evropské země, například Francie, Belgie, Švýcarsko nebo Česká republika.

Podle podrobných výsledků výzkumu, které vědci zveřejnili v lékařském časopise The Lancet, jsou obezitou nejohroženější anglicky mluvící země s vysokým příjmem na hlavu.

V Austrálii, Kanadě, Irsku, na Novém Zélandu, Spojeném království a v USA je podle BMI obézních asi 118 milionů lidí, což je skoro pětina z celkového světového počtu.

Obezita má množství vážných zdravotních následků. Nejhorší jsou kardiovaskulární nemoci, cukrovka druhého typu, množství zhoubných nádorů a artróza. Obezita snižuje naději dožití v průměru o šest až sedm let (pro srovnání: kouření ji snižuje o deset až osmnáct let). Za nejdůležitější příčiny šíření obezity se obvykle (vedle už zmíněné dědičnosti) považuje nadměrná nabídka levného jídla, sedavý způsob života a nedostatek pohybu.

Čtěte dále

další zprávy