Malý Einstein: jak ho poznáme?

12.12. 06:05 | Autor: Lucie Macháčová

Zatímco jejich kamarádi si ve školce stavějí z lega, oni píší prstíčkem po skle básničky. Nebo matematické rovnice. Geniální děti. Hranice mezi nadáním a handicapem je ale mnohdy tenká.

Náš broučínek a naše beruška jsou nejchytřejší ze všech! míní minimálně pět z deseti maminek, přičemž svého potomka porovnávají s ratolestmi "kamarádek". Zaslechnuto v šatně školky: "Vaše Eliška se fakt ještě neumí podepsat? Vždyť už je předškolačka. To naše Sofinka umí od tří," vypráví jedna maminka druhé při oblékání punčocháčů. "Ale Eliška zase jezdí od tří let na kole bez přídavných koleček," utře ji ta druhá. Pche!

Pak ale existují opravdu mimořádně nadané děti. Blonďatá Saffron Pledgerová je nejmladší členka Mensy v historii. Už v roce a půl uměla psát a řešit jednoduché matematické úlohy, byla proto přijata do školy. Ve třech letech běžně předčítala své sedmiměsíční sestře pohádky. Tehdy jí naměřili IQ 140, je chytřejší než 98 procent populace.

Kdy si její rodiče uvědomili, že je dcera extrémně bystrá? "Když dokázala plynule konverzovat dřív, než začala chodit," říká její matka Kirstie. Co se týče pohybu, malá Saffron nebyla nijak výjimečná, spíše naopak, zato vyřídilka jí nechyběla. "Odmalička je hodně soutěživá. Sleduje se mnou vědomostní soutěž Countdown, kde skládáte písmena a čísla," dodává otec Danny, programátor webových stránek. A mimochodem i několikanásobný vítěz soutěže Countdown. Roztomilá Saffron, dnes osmiletá, je však v lecčems stejná jako její vrstevníci. Miluje Prasátko Pepu a sendviče se šunkou a sýrem.

Geniální děti nevedeme

V Česku žijí dvě procenta nadprůměrně inteligentních lidí. Tedy těch, kteří mají IQ vyšší než 130. A kolik máme takto výjimečných dětí? Podle České školní inspekce bylo ve školním roce 2015/2016 na základních školách 992 mimořádně nadaných žáků, na středních školách pak 356, většina jsou chlapci. Ze zprávy zároveň plyne, že se učitelům zrovna nedaří talentované děti rozpoznat. Jsou to rodiče, kteří přijdou s tím, že je dítě výjimečné a mělo by se s tím něco dělat. Nikoli školy.

Není výjimkou, že do pedagogicko-psychologické poradny přijde dítě s poruchou či problémem v chování a odchází se zjištěním, že je vlastně geniální. Jen během výuky zažívá nudu k uzoufání. Ano, nadané děti jsou často maskováni nějakou nálepkou: dislektik, disgrafik, autista, hyperaktivní.