Období, z něhož si nic nepamatujeme, je ve skutečnosti pro kapacitu naší paměti rozhodující. Právě tehdy se mozek cvičí díky vyprávění, říkankám, ilustracím a stále novým místům a tvářím. Vše je téměř hotovo již v době, kdy dítě začíná navštěvovat mateřskou školu. První fáze života je totiž klíčová pro růst mozku, který brzy po narození klade jeden stavební kámen na druhý. A činí to tím rychleji, čím více stimulů získává a čím více nových zkušeností prožívá.
Ve dvou až třech letech již kognitivní vývoj dítěte nabývá své počáteční fáze. "Kritické okénko" pro vývoj paměti se pozvolna redukuje již v tomto raném věku, uvádí se ve studii amerických a italských vědců publikované na stránkách časopisu Nature Neuroscience.
"To, co jsme objevili, ukazuje, že mozek dětí potřebuje být aktivován a stimulován ještě v období před mateřskou školou. Jinak nervový systém nemusí plně rozvíjet své funkce paměti a učení," uvádí koordinátorka výzkumu Cristina Alberiniová z Center for Neural Science při Newyorské univerzitě. Ilustrované knížky, vyprávění, říkanky, ale žádná televize, jsou tím materiálem, který potřebuje mladičká mysl, jež se prudce rozvíjí.
Paradoxní na tomto objevu je to, že ta fáze, kdy se dětský mozek učí pamatovat si, je právě tou, z níž si vůbec nic nepamatujeme. Až do dvou až čtyř let totiž dítě prožije události a hned je zapomene. Je tomu tak u lidí, ale i u dalších živočišných druhů. Tento jev je známý jako dětská amnézie a je vysvětlován nejrůznějšími způsoby.
Neschopnost vytvářet si trvalé vzpomínky může být způsobena nezralostí hipokampu, klíčové oblasti mozku pro vytváření dlouhotrvajících vzpomínek. Nebo může být také výsledkem bouřlivého formování nových neuronů a spojů, a tento proces může ovlivňovat utváření vzpomínek.
Další hypotéza, kterou italskoamerický tým vědců uvádí, předpokládá, že vzpomínky z dětství nejsou zapomenuty, ale prostě je nedokážeme "vylovit". Jejich vliv na budoucí psychickou rovnováhu je však zřejmě veliký. Pokud však použijeme správný klíč, je možné najít alespoň stopy po těchto vzpomínkách. "Jestliže je vzpomínka na nějakou zkušenost oživena, pak se tato vzpomínka v případě specifické události vrací," uvádějí autoři studie.
Vědci při svém pokusu studovali laboratorní myši 17 dní, což se rovná třem rokům u dítěte. Pomocí série testů prokázali, že v tomto věku funguje hipokampus již v plném rytmu.
Prokázali rovněž, že budoucí kapacita utváření stabilních a trvalých vzpomínek byla zvýšena u myší, které vyrůstaly za mnoha stimulů. Tak se to děje u vizuální funkce, která zůstává omezená, pokud není využívána v kritickém období prvních měsíců života, ale i u schopnosti učit se jazykům, která je zvláště vyvinutá v období prvních let života. Rovněž schopnost pamatovat si má svůj zlatý věk od narození do dvou až čtyř let věku dítěte.
"Mozek se v první fázi života bez ohledu na to, že nedokáže efektivně utvářet dlouhodobé vzpomínky, učí, jak to má dělat. Abychom byli úspěšní, potřebujeme být stimulováni prostřednictvím učení, tak, že se neustále cvičíme. Bez toho je v budoucnu naše schopnost učit se omezená," uvádí Cristina Alberiniová.
Mezinárodnímu týmu vědců se podařilo potvrdit existenci exoplanety typu mini-neptun, která nese název TOI-2458 b. Tyto planety...
Vědci z Fakulty aplikované informatiky a Fakulty logistiky a krizového řízení zlínské univerzity vyvinuli systém předpovědi...
Vědci v Argentině objevili výborně zachovalou fosilii nejstaršího známého pulce. Zkamenělina patří larvě žáby, která žila spolu s...
I když si moje rodina říká, že jsem "Baby Spice", nejde o žádnou narážku na slavnou členku Spice Girls z 90. let. Přezdívku jsem...
Asistenci s drobnými úkony už dnes u pokročilé technologie vyhledává řada lidí. Data, která chatbotům nevědomky předávají, přitom...
Od 22. října do 25. října proběhne mezinárodní veletrh technologií zpracování plechu EuroBLECH na výstavišti v Hannoveru. Výstava...
Provést zákazníka celým nákupem, odpovídat na dotazy, být přiměřeně aktivní a hlavně – prodat. To je úkol správného obchodníka....
Vizitky letošních laureátů Nobelovy ceny za lékařství (řazeni abecedně):
Padesát experimentů a expozic technického a sociálně-vědního výzkumu nabídne páteční Noc vědců v kampusu Západočeské univerzity v...
Sociální inženýrství patří mezi nejrozšířenější typy kybernetických útoků. Patří sem hlavně phishing neboli podvodné e-maily,...
Robotika, mechatronika, aplikovaná informatika. Studenti těchto a podobných oborů i experti s praxí jsou v hledáčku firem,...
Uhlíková stopa, znečišťování ovzduší i skleníkový efekt způsobující klimatické změny. To vše jsou pádné důvody, proč stále více...
Lukáš Zrůst, spolumajitel investiční skupiny Progresus, která má v portfoliu největšího českého výrobce dřevostaveb RD Rýmařov,...
Automatizace dostupná i malým firmám. Nové možnosti výroby a zapojení do velkých řetězců. Praxe v moderní "zkušebně" místo...
Snažíme se žít zdravě, dbáme na dostatek pohybu, vybíráme kvalitní potraviny, věnujeme čas odpočinku i duševní pohodě. Zkrátka...
Současné české umění a automobilový design se spojily v jedinečném uměleckém projektu KodlContemporary a Porsche, který představí...
Společnost Holcim představila inovativní most Phoenix, první svého druhu 3D tištěný betonový most postavený z 10 tun...
Český rodák Otto Wichterle je autorem více než 150 vynálezů a patentů. Mezi jeho nejznámější patří vynález silonu a hydrofilních...
Vzhledem k nárůstu cen energií a vysoké inflaci se otázka úspor dostala v mnoha domácnostech do popředí zájmu. Jedním ze způsobů,...
Spanilou jízdu letošním šampionátem cestovních vozů završil tým Hyundai Janík Motorsport hned dvěma tituly. V závěrečném závodě...