Čeští vědci se podíleli na objevu univerzálních protilátek proti koronaviru, které fungují na všechny jeho varianty. Chystá se jejich klinická studie. O objevu, který na konci ledna zveřejnili v časopise Science Immunology, v pondělí informovalo Biologické centrum Akademie věd ČR (AV ČR) v tiskové zprávě. Kromě něj se na výzkumu švýcarských a amerických vědců podíleli také zástupci Českého centra pro fenogenomiku Ústavu molekulární genetiky AV ČR a Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Mezinárodní tým prozkoumal více než deset milionů sekvenací koronaviru SARS-CoV-2, tedy přesných zápisů jejich genetické informace. Našel 15 míst, která se nemění ani s častými mutacemi a vznikem nových variant.
"Tato místa jsou stejná u všech variant SARS-CoV-2 i u všech ostatních koronavirů. Virus tam nemůže mutovat. Když se tyto nově objevené protilátky navážou na spikový protein koronaviru, způsobí to změny v jeho struktuře, a virus se tak nedokáže vázat na receptor na povrchu hostitelské buňky," uvedl Daniel Růžek z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR.
Nové varianty koronaviru mají často i nové vlastnosti, díky nimž se vyhýbají lidskému imunitnímu systému lépe než předchozí. Snižuje to účinnost očkování i protilátek, na kterých byly založené i některé léky proti covidu-19. Takzvané monoklonální protilátky, které se v Česku začaly ve formě infuze nejohroženějším pacientům podávat na konci února 2021, proti současné variantě omikron prakticky nefungují.
Nové protilátky při této studii Růžkův tým testoval na buněčných kulturách a na speciálních laboratorních myších citlivých na infekci virem SARS-CoV-2. "V laboratorních experimentech jsme potvrdili, že protilátky blokují virovou infekci a chrání před onemocněním, a to i v nejnovějších variantách. Protilátky jsou nyní připraveny pro klinickou studii," doplnil další z autorů studie Martin Palus z téhož ústavu. Klinická studie je nutnou podmínkou pro schválení používání každého nového léku.
Se švýcarskými vědci Češi spolupracovali už před dvěma lety na vývoji specifické protilátky proti koronaviru, která už vstoupila do klinického testování. Ukázalo se ale, že proti variantě omikron nefunguje. Nová generace vznikla vylepšením konceptu těchto protilátek.
"Je pravděpodobné, že se objeví nové koronaviry. Naše výsledky naznačují, že už je možné vyvinout protiopatření, která jsou široce účinná proti současným i budoucím koronavirům," cituje centrum v tiskové zprávě hlavního autora objevu, kterým je ředitel Biomedicínského výzkumného ústavu ve švýcarské Bellinzoně Davide Robbiani.
Od začátku epidemie na začátku roku 2020 se investovaly mimořádné prostředky do vývoje nový léků a vakcín, které by bránily vážnému průběhu nemoci covid-19. Kromě protilátkových léků, které brání viru vstupovat do buněk, vznikala také nová antivirotika, která snižují schopnost viru množit se. V Česku jsou dostupné paxlovid a molnupiravir. Jako prevence vážného onemocnění a úmrtí byly připravené vakcíny. V Česku očkování jednou ze čtyř schválených látek podstoupilo asi 65 procent populace.
Lidé budou mít jednou mobilní telefon integrovaný do těla, myslí si vynálezce tohoto přístroje Martin Cooper. Mobilní telefon...
Lidé v Česku mají možnost zapojit se do mezinárodního výzkumu, v němž odborníci ze 60 zemí zjišťují rizikové faktory pro vznik...
Využít převratný vědecký postup, s jeho pomocí vyvinout nové materiály pro získávání "zelené" energie nebo snižování emisí oxidu...
Odborníci v úterý pomocí CT skeneru zkoumali gotickou sochu Madony z Havraně ze sbírky Národní galerie Praha. Informovala o tom...
Výzkum mezidruhových kříženců přispěje k efektivnějšímu šlechtění odolnějších a výnosnějších zemědělských plodin. Odborníci z...
U lidí, kteří pocházejí z Orknejí, objevili britští vědci mutaci genu, který zvyšuje riziko rakoviny prsu a vaječníků. Jedna ze...
Vysoká hladina kofeinu v krvi může snižovat množství tělesného tuku a riziko cukrovky 2. typu. Naznačuje to výzkum, o němž...
Vědci budou v novém projektu hledat rovnováhu mezi vlky a lidmi v krajině, chtějí více porozumět interakcím lidí a vlků, a...
Japonským vědcům se podařilo v laboratoři odchovat zdravá myší mláďata, která mají geneticky dva biologické otce a žádnou...
DNA, tedy deoxyribonukleová kyselina, byla objevena sice už v roce 1869, její konkrétní podobu a účel ale známe až od roku 1953 a...
Vědci z Mendelovy univerzity společně se studentských týmem YSpace z VUT v Brně pracují na misi, jejímž cílem je vyslat na...
Ve světě se potvrdil pátý případ úplného vyléčení člověka s HIV. Kvůli ochraně jeho identity o něm lékaři hovoří jen jako o...
Hojná produkce spermií podle vědců zapříčiňuje, že se samci vlaštovek dožívají nižšího věku, uvedla v pondělí Akademie věd ČR (AV...
Olomoučtí vědci vyvinuli speciální biosenzor, který okamžitě dokáže ve vodě či v mléčných výrobcích odhalit i velmi malé zbytky...
Webovou aplikaci, která na základě matematického modelu předpoví produkci odpadů v dalších letech, vytvořili pro ministerstvo...
Stanovit terapeutické možnosti probiotik u osob vystavených extrémnímu povětrnostním podmínkám a stresu. To je jeden z hlavních...
Vědci z Kolumbijské univerzity v USA zjistili, že pětiminutová chůze každou půlhodinu je nejlepším lékem proti následkům sedavého...
Evropská sonda Juice je připravena na svou osmiletou cestu k Jupiteru. U největší planety Sluneční soustavy se mimo jiné pokusí...
Návštěvy parků a dalších městských zelených ploch či komunitní zahradničení mohou u lidí žijících ve městech snížit potřebu...
Vědci z Univerzity Karlovy v Praze budou v projektu RECETAS zjišťovat, zda mohou společné aktivity v přírodě seniorům zlepšit...