Čeští egyptologové výrazně přispěli k poznání dějin Egypta

Ilustrační foto.

Česká egyptologie má díky desítkám odborníků výbornou pověst. Zásluhu na tom mají především vědci z Československého, nyní Českého, egyptologického ústavu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kterým se v Egyptě podařilo dosáhnout řady jedinečných objevů. K nejznámějším patří odkrytí nekropole v Abúsíru, objev šachtového hrobu "správce paláců a kněze předčitatele" Iufaa či odhalení hrobky kněze Inpunefera. Letos 1. října uplyne 60 let od založení ústavu.

Českoslovenští vědci se už v 60. letech podíleli na záchranné akci UNESCO v Núbii v souvislosti se stavbou obří přehrady v Asuánu. Vody Nilu měly totiž pohltit velké množství unikátních památek. Československá vláda tehdy rozhodla, že místo přímé finanční pomoci vyšle odborníky.

Právě stavba Asuánské přehrady byla impulzem k založení ústavu. Zasloužili se o to především přední egyptologové Zbyněk Žába a František Lexa, který se stal prvním vedoucím ústavu. Vznikl tak ústav s pracovišti v Praze a v Káhiře, který dva roky po založení vyslal do Egypta první expedici.

V roce 1960, kdy po smrti Lexy převzal vedení ústavu Žába, totiž ústav získal koncesi pro výzkum na pyramidových polích v Abúsíru u egyptské metropole. Českoslovenští vědci tam zakrátko objevili velkou hrobku Ptahšepsese, vezíra 5. dynastie, která je zatím největší známou nekrálovskou hrobkou ze Staré říše. K dalším úspěchům ze 70. let lze řadit například objevení papyrového archivu Raneferefova zádušního chrámu, odkrytí a prozkoumání pyramidového komplexu královny Chentkaus a 20 dalších hrobek méně významných členů královských rodin.

Unikátní nálezy

V roce 1976 získali českoslovenští egyptologové od egyptských úřadů novou archeologickou koncesi na právo výkopů v jižní části Abúsíru. Tato koncese zahrnuje poměrně velké území o rozloze asi dvou kilometrů čtverečních. Egyptologický ústav se soustředil na tři skupiny památek. Profilovým projektem je archeologický výzkum staveb na královském pyramidovém pohřebišti většinou z doby před 2500 let před Kristem. Druhým okruhem je rozkrytí pohřebišť s hrobkami velmožů, členů královských rodin, kněží a třetí oblast zahrnuje zkoumání šachtových hrobů vysokých královských úředníků.

Další unikátní nálezy uskutečnili čeští egyptologové v druhé polovině 90. let. V listopadu 1995 objevili hrobku soudce Kara a k ní přilehlý rodinný hřbitov (z doby asi 2200 před Kristem), jejíž význam tkví v poměrně dobrém zachování reliéfní výzdoby hrobek. V březnu 1996 pak přišli 23 metrů pod zemí nedotčenou hrobku faraonova majordoma, starou asi 2500 let. Podobný unikátní nález se naposledy podařil koncem 30. let. A o dva roky později, v únoru 1998, otevřeli šachtovou hrobku vysokého kněze a správce faraonova paláce Iufaa. Tehdy šlo o zcela unikátní nález, neboť nevykradenou hrobku se podařilo nalézt naposledy v roce 1941.

V roce 2007 čeští archeologové objevili neporušenou pohřební komoru kněze Neferinpua z doby před čtyřmi a půl tisíci lety a hrobku kněze Inpunefera z období takzvané Staré říše. Před šesti lety objevili v Abúsíru hrobku princezny Šeretnebtej (Šert Nepti) z období 2500 až 2350 let př. n. l. Vedoucí české mise v Abúsíru, Miroslav Bárta, který je od roku 2013 vedoucím ústavu, poté řekl, že jde o výjimečný nález, který otevírá zcela novou kapitolu zdejších nekropolí.

Objev unikátní hrobky jednoho z královských lékařů jménem Šepseskafanch v roce 2013 se stal jedním z deseti nejvýznamnějších archeologických objevů roku, jejichž žebříček sestavil časopis Heritage Daily. V témže roce egyptologové objevili také hrobku velmože Kakaibaefa z 5. dynastie. V roce 2015 našli hrobku dosud neznámé královny Chentkaus III., manželky faraona Raneferefa. O rok později Češi oznámili, že našli v Egyptě unikátní 18 metrů dlouhý dřevěný člun starý čtyři a půl tisíce let.

Římské vily a dílny

Díky svému dlouholetému šéfovi Miroslavu Vernerovi (ve funkci 1975-2000) získal ústav v roce 2000 další koncesi, a to na výzkumy v okolí oázy Baharíja. Mapování oblasti začalo o tři roky později a čeští egyptologové se soustředili na osídlení ze Staré říše a na křesťanskou osadu ze čtvrtého a pátého století. V roce 2007 se českým vědcům, v jejichž vedení se po Vernerovi vystřídali Břetislav Vachala, Ladislav Bareš a Miroslav Bárta, podařilo odkrýt nedaleko Baharíji dosud neznámé doklady o osídlení z poloviny třetího tisíciletí před Kristem. V Západní poušti čeští vědci již dříve objevili římské vily a dílny.

Kořeny české egyptologie však sahají daleko před založení ústavu. Již na konci 19. století Jan Kminek-Szedlo přednášel egyptologii na Boloňské univerzitě a byl kurátorem egyptské sbírky místního muzea. Skutečné počátky vědeckého zájmu o Egypt v českých zemích jsou pak spjaty se jménem Františka Lexy, mimo jiné autora dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Lexa se už v roce 1919 stal soukromým docentem egyptologie na UK, o šest let později byl jeho zásluhou založen egyptologický seminář. K dalším významným postavám české egyptologie patřil Jaroslav Černý, který v roce 1946 odešel do Velké Británie a působil na univerzitách v Londýně a Oxfordu.

Foto: Pixabay/8moments

Autor: ČTK



Čtěte dále

Ilustrační foto.

Množství kyslíku ve sladkovodních jezerech rychle klesá, varují vědci

Množství kyslíku ve sladkovodních jezerech mírného pásu po celém světě rychle klesá. Z velké části to způsobuje změna klimatu.

Ilustrační foto.

Vědci umějí prodloužit život myší o 23 procent, myslí si, že to dokážou i u lidí

Izraelským vědcům se podařilo prodloužit život myší o 23 procent a doufají, že použitá metoda by mohla fungovat i u lidí.

První čtyřnohý robot americké společnosti Boston Dynamics byl představen 25. května 2021 na tiskové konferenci Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Tým z ČVUT získal robota, který zvládne schody, nyní mu vylepšují vnímání

Čtyřnohého robota, který bezpečně zvládne zdolat schody i další překážky v náročném terénu, nedávno získal tým robotiků na...

Ilustrační foto.

Tým z Česka vyvinul novou metodu pro výzkum molekul biologických vzorků

Tým z Česka vyvinul metodu, která umí poskládat třírozměrný hologram několika molekul biologického vzorku.

Ilustrační foto.

Akademici založili školu doktorských studií, pomůže studentům přírodních věd

Podpořit vzdělávání doktorandů má nově založená Škola doktorských studií v přírodních vědách. Cílí také na větší zapojení...

Ilustrační foto.

Vědci navrhli, jak zlepšit poruchu řeči u pacientů s Parkinsonovou chorobou

Tým brněnských neurovědců přišel s metodou, jak zlepšit poruchu řeči u pacientů s Parkinsonovou chorobou.

Ilustrační foto.

Podle vědecké simulace srážce s planetkou bomba nezabrání

Vědci americké vesmírné agentury NASA a Evropské kosmické agentury (ESA) při počítačové simulaci hrozby srážky Země s velkou...

On-line diskuse na téma Evropská vize pro umělou inteligenci 2021.

Evropská vize pro umělou inteligenci 2021

Evropští vědci zapojení do čtyř sítí excelentních center AI napříč Evropou připravili pro veřejnost dvouhodinovou sérii diskuzí....

Ilustrační foto.

Umělou inteligenci v EU využívá sedm procent firem, v Česku méně

Umělou inteligenci loni v zemích Evropské unie využívalo sedm procent firem, které mají alespoň deset zaměstnanců. Uvedl to dnes...

Ilustrační foto.

Čeští vědci se podíleli na přípravě protilátek na klíšťovou encefalitidu

Mezinárodní vědecký tým, jehož členy byli i zástupci českobudějovického biologického centra a brněnského Výzkumného ústavu...

Ilustrační foto.

Těžká voda chutná lidem sladce, letitý spor se uzavírá, zjistili vědci

Tým vědců s českým vedením provedl experimenty, které potvrdily, že těžká voda lidem chutná sladce. Podle odborníků byl ohledně...

Ilustrační foto.

Vědci vyvinuli novou protinádorovou látku, zabraňuje metastazování

Novou protinádorovou látku vyvinul vědecký tým z Česka. Látka nazvaná mitoDFO využívá toho, že nádorové buňky potřebují více...

Ilustrační foto.

Olomoučtí vědci s kolegy vyvinuli ultramalé a vysoce účinné solární pece

Olomoučtí vědci společně se zahraničními kolegy vyvinuli ultramalé a vysoce účinné solární pece. Využít se dají například pro...

Ilustrační foto.

Zažímalová: Priority jsou růst rozpočtu i přenos znalostí k praxi

K prioritám pro následující roky patří nárůst rozpočtu Akademie věd ČR (AV) i přenos poznatků výzkumů do praxe. Některé ústavy AV...

Ilustrační foto.

Počet nových případů covidu by měl klesnout na 1400 denně

Počet nových případů covidu-19 by měl podle vědců z iniciativy Sníh klesnout zhruba na 1400 denně, tedy 100 na 100 tisíc obyvatel.

Ilustrační foto.

Vakcína proti covidu-19 byla uvedena na trh v rekordním čase. Proč to nejde s jinými léčivy?

Vakcína, jejíž úlohou je zastavit celosvětovou pandemii, se dostala na trh v rekordně krátkém čase. Dá se však tento efektivní...

Ilustrační foto.

ČVUT vyvíjí čističku vzduchu s novým typem filtru proti virům

Na filtračním materiálu, který lze sterilizovat elektrickým proudem, se zakládá koncept čističky vzduchu vyvíjené na ČVUT.

Ilustrační foto.

Ztráta čichu je předzvěstí mírného průběhu covidu-19, prokázal výzkum

Ztráta čichu patří mezi nejznámější příznaky nemoci covid-19, podle mezinárodní studie vydané tento měsíc je ale také předzvěstí...

Ilustrační foto.

Vědci přeložili dokument o roli aerosolu v šíření covidu

O šíření koronaviru aerosolem i vhodných ochranných prostředcích, pojednává dokument, který z německého originálu přeložili čeští...

Ilustrační foto.

Dvě roušky na sobě příliš účinné nejsou, zjistil superpočítač

Nošení dvou zdravotnických roušek nezvyšuje výraznějším způsobem ochranu před šířením virů v porovnání se správně nasazenou...

další zprávy

Titulní strana Standardní písmo Větší písmo

Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi