Český fyzik Ondřej Křivánek získal prestižní Kavliho cenu

27.05. 15:47 | Autor: ČTK

Fyzik českého původu Ondřej Křivánek se stal jedním z držitelů prestižní vědecké Kavliho ceny za rok 2020. Sedm laureátů oceněných za přínos v oblasti astrofyziky, nanověd a neurověd vyhlásila ve středu Norská akademie věd. Křivánek, který se věnuje transmisní elektronové mikroskopii, byl vyznamenán v oboru nanotechnologií.

"Kavliho cena v oblasti nanověd byla udělena čtyřem vědcům za vynález čoček s korekcí aberací (vad zobrazení) v elektronových mikroskopech, které umožnily vědcům na celém světě sledovat struktury a chemické složení materiálů ve třech rozměrech v bezprecedentně malých měřítkách," uvádí se v tiskovém prohlášení akademie.

Kromě Křivánka si cenu za nanovědy odnesli ještě Němci Harald Rose a Knut Urban a Rakušan Maximilian Haider. Všichni čtyři vědci si ocenění, jehož součástí je i odměna jednoho milionu dolarů (zhruba 25 milionů korun), rozdělí rovným dílem.

"Jejich práce je krásným příkladem vědecké vynalézavosti, obětavosti a vytrvalosti. Díky nim může lidstvo nahlížet do míst, kam to dosud nebylo možné," uvedla předsedkyně komise pro udílení Kavliho cen v oblasti nanověd Bodil Holstová.

Na čem Křivánek pracoval

Transmisní elektronový mikroskop je elektronový mikroskop, který umožňuje pozorování tenkých preparátů při vysokém rozlišení a zvětšení. V podstatě funguje podobně jako světelný mikroskop, ale na rozdíl od něj využívá interakce elektronů s tenkým materiálem, a nikoli viditelného světla.

První transmisní mikroskop byl vynalezen v roce 1931. Zpočátku byly ale u tohoto typu mikroskopů obrazy zkreslené a rozmazané, protože výroba ideálních čoček pro zaostřování elektronových paprsků představovala velkou teoretickou i experimentální překážku. Problém přetrval více než 60 let, až v 90. letech 20. století se výzkumníkům podařilo zkonstruovat čočky s korigovanými aberacemi.

"Ondřej Křivánek byl oceněn za realizaci prvního skenovacího transmisního elektronového mikroskopu s korekcí aberací s rozlišením pod jeden ångström (0,1 nanometru, přibližně velikost atomu)," konstatuje se v prohlášení.

Další laureáti

Kavliho cenu za astrofyziku získal Brit Andrew Fabian, který využil rentgenovou astronomii ke zkoumání toho, jakým způsobem černé díry ovlivňují okolní galaxie. Kavliho cenu za neurovědu dostali Američané David Julius a Ardem Patapoutian za výzkum toho, jak tělo vnímá vysoké a nízké teploty a tlak.

Kavliho ceny uděluje jednou za dva roky nadace amerického filantropa norského původu Freda Kavliho ve spolupráci s Norskou akademií věd a norským ministerstvem školství. Laureáti bývají obvykle vyhlašováni v norské metropoli Oslo během ceremoniálu, jemuž předsedá král Harald. Následuje recepce na radnici v Oslo, kde se vyhlašuje i Nobelova cena míru. Vzhledem k pandemii nemoci covid-19 se ovšem letošní ceremoniál udílení cen odkládá a uskuteční se až v září 2022 společně s vyhlášením cen za rok 2022.

Křivánek se narodil v Praze, koncem 60. let se odstěhoval do Británie, kde vystudoval univerzitu v Leedsu a později na Cambridgeské univerzitě získal titul PhD v oboru elektronové mikroskopie. V současnosti trvale žije ve Spojených státech, kde působí jako prezident americké společnosti Nion, která se zabývá výrobou elektronových mikroskopů.

Foto: ČTK/PR/Michelle Krivanek

Autor: ČTK