Český fyzik Ondřej Křivánek získal prestižní Kavliho cenu

Český fyzik Ondřej Křivánek.

Fyzik českého původu Ondřej Křivánek se stal jedním z držitelů prestižní vědecké Kavliho ceny za rok 2020. Sedm laureátů oceněných za přínos v oblasti astrofyziky, nanověd a neurověd vyhlásila ve středu Norská akademie věd. Křivánek, který se věnuje transmisní elektronové mikroskopii, byl vyznamenán v oboru nanotechnologií.

"Kavliho cena v oblasti nanověd byla udělena čtyřem vědcům za vynález čoček s korekcí aberací (vad zobrazení) v elektronových mikroskopech, které umožnily vědcům na celém světě sledovat struktury a chemické složení materiálů ve třech rozměrech v bezprecedentně malých měřítkách," uvádí se v tiskovém prohlášení akademie.

Kromě Křivánka si cenu za nanovědy odnesli ještě Němci Harald Rose a Knut Urban a Rakušan Maximilian Haider. Všichni čtyři vědci si ocenění, jehož součástí je i odměna jednoho milionu dolarů (zhruba 25 milionů korun), rozdělí rovným dílem.

"Jejich práce je krásným příkladem vědecké vynalézavosti, obětavosti a vytrvalosti. Díky nim může lidstvo nahlížet do míst, kam to dosud nebylo možné," uvedla předsedkyně komise pro udílení Kavliho cen v oblasti nanověd Bodil Holstová.

Na čem Křivánek pracoval

Transmisní elektronový mikroskop je elektronový mikroskop, který umožňuje pozorování tenkých preparátů při vysokém rozlišení a zvětšení. V podstatě funguje podobně jako světelný mikroskop, ale na rozdíl od něj využívá interakce elektronů s tenkým materiálem, a nikoli viditelného světla.

První transmisní mikroskop byl vynalezen v roce 1931. Zpočátku byly ale u tohoto typu mikroskopů obrazy zkreslené a rozmazané, protože výroba ideálních čoček pro zaostřování elektronových paprsků představovala velkou teoretickou i experimentální překážku. Problém přetrval více než 60 let, až v 90. letech 20. století se výzkumníkům podařilo zkonstruovat čočky s korigovanými aberacemi.

"Ondřej Křivánek byl oceněn za realizaci prvního skenovacího transmisního elektronového mikroskopu s korekcí aberací s rozlišením pod jeden ångström (0,1 nanometru, přibližně velikost atomu)," konstatuje se v prohlášení.

Další laureáti

Kavliho cenu za astrofyziku získal Brit Andrew Fabian, který využil rentgenovou astronomii ke zkoumání toho, jakým způsobem černé díry ovlivňují okolní galaxie. Kavliho cenu za neurovědu dostali Američané David Julius a Ardem Patapoutian za výzkum toho, jak tělo vnímá vysoké a nízké teploty a tlak.

Kavliho ceny uděluje jednou za dva roky nadace amerického filantropa norského původu Freda Kavliho ve spolupráci s Norskou akademií věd a norským ministerstvem školství. Laureáti bývají obvykle vyhlašováni v norské metropoli Oslo během ceremoniálu, jemuž předsedá král Harald. Následuje recepce na radnici v Oslo, kde se vyhlašuje i Nobelova cena míru. Vzhledem k pandemii nemoci covid-19 se ovšem letošní ceremoniál udílení cen odkládá a uskuteční se až v září 2022 společně s vyhlášením cen za rok 2022.

Křivánek se narodil v Praze, koncem 60. let se odstěhoval do Británie, kde vystudoval univerzitu v Leedsu a později na Cambridgeské univerzitě získal titul PhD v oboru elektronové mikroskopie. V současnosti trvale žije ve Spojených státech, kde působí jako prezident americké společnosti Nion, která se zabývá výrobou elektronových mikroskopů.

Foto: ČTK/PR/Michelle Krivanek

Autor: ČTK



Čtěte dále

Ilustrační foto.

Skoro zapomenutý celuloid stál u zrodu současné "doby plastové"

Dnes skoro zapomenutý celuloid stál před stoletím a půlna začátku dodnes trvající "doby plastové". Hmota, ze které se dnes...

Ilustrační foto.

Čeští vědci sestavili celosvětový atlas rozšíření hub, pracovali na něm tři roky

Desetitisíce vzorků čítá on-line atlas složení houbových společenstev, který vytvořili vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie...

Tělo FIM Bota.

Tým Univerzity Hradec Králové vyvíjí humanoidního robota, tisknou ho na 3D tiskárně

Tým Fakulty informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové (FIM UHK) tvoří humanoidního robota. Jako jediný účastník z ČR se...

Horní čelist žraloka, ilustrační foto.

Tým vědců objevil vývojově nejstarší zuby u čelistnatých obratlovců

Mezinárodní tým, jehož součástí jsou i čeští vědci, objevil zuby u zkamenělin vývojově nejstarších čelistnatých obratlovců...

Vědci v Singapuru testují převratnou metodu získávání energie.

Vědci v Singapuru testují převratnou metodu získávání energie

Vědci v Singapuru doufají, že se jim podaří zdokonalit novou metodu získávání energie ze stínu, která by jednoho dne mohla...

Ilustrační foto.

Vědecký tým USA a Madagaskaru objevil předchůdce obřích dinosaurů

Dinosauři a pterosauři, jejichž někteří zástupci dorůstali obřích rozměrů, měli skromné začátky. Dokazuje to nově objevená...

Ilustrační foto.

Čeští vědci popsali chromatinové jizvy, lze díky nim sledovat opravy v buňce

Způsob, jak sledovat místa, kde byla poškozena a následně opravena molekula DNA, popsali vědci z Ústavu molekulární genetiky...

Ilustrační foto.

Vědci z Akademie věd popsali, proč v savčím vajíčku nefungují mikroRNA

Vědci z Akademie věd ČR objasnili, proč krátké řetězce ribonukleové kyseliny, takzvané mikroRNA, v savčích vajíčkách nefungují. V...

Ilustrační foto.

Jak zabránit při koronaviru rozvoji cytokinové bouře?

Vědci z 1. lékařské fakulty a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zkoumají, jak u pacientů s vážným průběhem covidu-19...

Největší český teleskop.

Největší český teleskop má za sebou rozsáhlou modernizaci

Největší český teleskop s dvoumetrovým zrcadlem, Perkův dalekohled v Ondřejově u Prahy, má za sebou rozsáhlou modernizaci. Díky...

Ilustrační foto.

Alpské ledovce tají, od přelomu tisíciletí ztratily šestinu ledu

Přibližně šestina ledu už od přelomu milénia zmizela z alpských ledovců v důsledku klimatických změn. Podle agentury DPA to...

Ilustrační foto.

Český nanosatelit je ve vesmíru tři roky, systémy jsou plně funkční

Český nanosatelit VZLUSAT-1 je na oběžné dráze Země už tři roky. Životnost satelitu, který je výsledkem společného projektu...

Ilustrační foto.

Prémii Wichterleho získalo 22 talentovaných vědců a vědkyň

Autoři projektů zaměřených na ochranu biodiverzity, ekonomickou sociologii, mykologii či imunitní systém získali prémii Otto...

Ilustrační foto.

Vědci: Psi hledají cestu k cíli zřejmě s využitím magnetismu Země

Psi hledají cestu k cíli zřejmě s využitím zemského magnetického pole, ukázal výzkum vědců z České zemědělské univerzity (ČZU)....

Archeologové univerzity v Plzni se v létě stanou průvodci.

Archeologické léto udělá ze studentů Západočeské univerzity průvodce

Archeologové Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni se v červenci a srpnu stanou průvodci. Katedra archeologie se...

Ilustrační foto.

Vědci popsali u myší vliv stáří na průběh mozkové mrtvice

Čeští vědci zřejmě přispěli k výzkumu vlivu stáří na průběh mozkové mrtvice. Popsali skupiny genů, na něž má mrtvice u starších...

Ilustrační foto.

Ledvina je prvním transplantovaným orgánem člověka

Nejstarší záznamy o transplantacích orgánů pocházejí již z dávného starověku, kdy například čínský lékař Pien Čchiao "vyměnil...

Vlk obecný.

Kříženci psů a vlků se objevují napříč Evropou

Kříženci psů a vlků se objevují napříč Evropou včetně Česka. Evropské státy nedostatečně předcházejí riziku křížení, vyplývá z...

Karel Valoch.

Uznávaného archeologa připomíná deska v jeskyni Kůlna

Světově uznávaného archeologa Karla Valocha nově připomíná deska instalovaná v jeskyni Kůlna v Moravském krasu.

Ilustrační foto.

Hnůj na polích pomáhá ptactvu, poskytuje jim potravu i útočiště

Kupky hnoje na polích významně zlepšují život ptáků, včetně těch ohrožených. Výzkum vědců z Ústavu biologie obratlovců Akademie...

další zprávy

Titulní strana Standardní písmo Větší písmo

Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi