Britské strašilky netouží po sexu, samičky si vystačí samy

Ilustrační foto.

Biologové řeší záhadu jednoho druhu strašilky, která byla mezi lety 1910 - 1935 dovezena na britské ostrovy z Nového Zélandu. Hmyz se tam totiž stal asexuálním, populaci tvoří jen samičky, které si vystačí samy. Zprávu přinesl server The Guardian.

Strašilka s latinským názvem Clitarchus hookeri se usadila na souostroví Scilly, kam se dostala díky rostlinám, jež byly z Nového Zélandu převezeny. Novozélandští biologové z Massey University teď ale zjistili, že strašilky se někdy v průběhu posledních sto let na ostrovech Scilly zcela vzdaly sexu a začaly se reprodukovat asexuálně.

Celá populace tohoto hmyzu je na Scilly samičí. "Je možné, že na ostrovy nebyli přivezeny žádní samečci nebo se mohlo stát, že během expanze na novém místě samečci zkrátka nezvládali držet krok. Doba sto generací je u mnohobuněčných organismů poměrně krátká na to, aby došlo k evoluci asexuality," láme si nad zjištěním hlavu Mary Morgan-Richardsová z Massey University, expertka na evoluci ve volné přírodě.

Se svým týmem porovnala populaci strašilek na Scilly s populací jejich předků, kteří žili na Taranaki, západním novozélandském ostrově. I když populace na Novém Zélandu žila v podobném prostředí s podobnými zdroji potravy, tak na rozdíl od britských strašilek se stále rozmnožoval sexuálně a produkovala stejný počet samečků a samiček.

Pár jedinců Clitarchus hookeri tak vědci převezli ze Scilly na Nový Zéland do kontrolovaného uzavřeného prostoru, aby je mohli studovat. S místními samečky došlo k páření bez problémů, nicméně vajíčka, jež britské samičky vyprodukovaly, byla z 98 procent samičí. Bariéra sexuálního rozmnožování tak přetrvala.

Pár samečků se na Scilly mohlo narodit, to ale podle Morgan-Richardsové bylo spíše příčinou mutace. "Novozélandští samečci se s nimi pářili, samičky je tedy neodehnaly. Jedná se o velmi nedávný přechod k asexualitě, takže si samičky ještě nevyvinuly žádné chování spojené s asexualitou," doplnila Morgan-Richardsová.

Se svými kolegy tak bádá nad tím, jestli vůbec zůstává sex pro tento druh něčím výhodným. Domnívají se, že z evolučního hlediska je pro samičky výhodnější reprodukovat se samy, ušetří tím čas a energii. To vše ale bude předmětem nadcházejících studií.

Foto: pixabay.com/andreasmetallerreni

Autor: -aka-



Čtěte dále

Šéfka Akademie věd Eva Zažímalová je teprve druhou ženou v čele instituce

Šéfka Akademie věd je teprve druhou ženou v čele instituce

Odbornice na biologii rostlin Eva Zažímalová, která 18. února oslaví 65. narozeniny, je od března 2017 předsedkyní Akademie věd...

Ilustrační foto.

Dinosauři mohli být teplokrevní, domnívají se vědci

Otázka, zda dinosauři byli studenokrevní jako jejich příbuzní plazi, či spíše teplokrevní jako ptáci, je již mnoho let předmětem...

K ISS odstartovala nákladní loď Cygnus se zásobami.

K ISS odstartovala nákladní loď Cygnus se zásobami

K Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) odstartovala v sobotu po několika odkladech nákladní loď Cygnus. Plavidlo společnosti...

Lebka neandrtálce.

Vědci našli důkazy o existence pravěkého druhu člověka

Vědci objevili důkazy svědčící o existenci dosud neznámého druhu pravěkého člověka, který žil v Africe před zhruba půl milionem...

Ilustrační foto.

Nádor tlustého střeva: nová metoda ho dokáže poznat z krve pacienta

Patentovanou metodu, která umožní z krve pacienta rozpoznat nádory tlustého střeva a konečníku, vyvinuli brněnští vědci. Pro...

Ilustrační foto.

Čeští vědci vyvinuli slepici odolnou vůči nevyléčitelné nemoci

Vědci z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd a společnosti Biopharm vytvořili geneticky upravené slepice odolné vůči viru...

Ilustrační foto.

Vědci ve Zlíně vyvíjejí ekologicky šetrné plastové misky

Vědci z Centra polymerních systémů Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně vyvíjejí plastové potravinové misky vyráběné z ekologicky...

K výzkumu Slunce odlétá evropská sonda.

K výzkumu Slunce odlétá evropská sonda, kterou vyvíjeli i Češi

Na několikaletý výzkum Slunce se vydává sonda Evropské kosmické agentury (ESA) Solar Orbiter, na jejímž vývoji a výrobě se...

Ilustrační foto.

Vědci z Brna chtějí využít larvy k přeměně mláta na krmnou moučku

Brněnští vědci využívají larvy hmyzu k tomu, aby odpadní mláto z výroby vína nebo piva proměnili na krmnou směs pro zvířata...

Ilustrační foto.

Kráter po meteoritu, jenž vyhubil dinosaury, obydlely sinice

Před zhruba 66 miliony let do oblasti dnešního Mexického zálivu dopadl meteorit, který po sobě zanechal 180 kilometrů široký...

Perspektivy zatmění Měsíce.

Astronomické foto dne v NASA: snímek Měsíce, na němž se podíleli i Češi

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír ve středu jako astronomickou fotografii dne zveřejnil Měsíc zobrazený ze sedmi míst...

Části studny uložené v konzervačním roztoku na Fakultě restaurování v Litomyšli.

Dřevěná studna nalezená u Pardubic je nejstarší na světě

Dřevěná studna, kterou archeologové našli při záchranném výzkumu pod budoucí dálnicí D35 u Ostrova v Pardubickém kraji, je...

Ilustrační foto.

Počasí ve světě se změní. Jakým způsobem se to projeví v Evropě?

Změny klimatu do roku 2050 nejvíce ovlivní thajský Bangkok, vietnamské Ho Či Minovo Město či nizozemskou metropoli Amsterodam....

Ilustrační foto.

Britští vědci hledají dobrovolníky. Chtějí uskutečnit výzkum o slimácích

Britští výzkumníci hledají dobrovolníky ochotné po dobu jednoho roku vědecky pozorovat život slimáků na vlastní zahradě. Vědci z...

Pohled na sopku Vesuv z italských Pompejí.

Dávná erupce Vesuvu proměnila mozek oběti ve sklo, zjistili vědci

Silný výbuch italské sopky Vesuv v roce 79 našeho letopočtu přeměnil mozkovou tkáň jedné z obětí ve sklo, zjistili vědci. Muže...

Ilustrační foto.

Vědci zjistili, proč ze stresu šedivějí vlasy

Legenda praví, že Marii Antoinettě zbělaly vlasy přes noc, než byla popravena gilotinou za francouzské revoluce v roce 1793....

Požáry v Austrálii.

Požáry v Austrálii ohrožují vzácné živočichy

Vzácní živočichové v Austrálii, kteří se vyskytují jen na specifických místech, bojují o přežití kvůli rozsáhlým požárům. Ty...

Ilustrační fotografie.

Čeští vědci poznají skutečný věk člověka podle obsahu střev

Skutečné stáří člověka ovlivňuje zásadně stav jeho střev. Během života se v nich podíl přátelských bakterií, které ovlivňují naše...

Ptakopysk podivný.

Ptakopysk je v Austrálii téměř ohroženým druhem, ničí ho sucho

Kvůli suchu panují obavy, že by v Austrálii mohl vyhynout ptakopysk podivný. Uvedla to agentura AFP s odkazem na novou studii...

Most přes Öresund.

Most přes Öresund potřebuje natřít, potrvá to třináct let

Most přes Öresund, který spojuje Dánsko se Švédskem, se poprvé od dokončení v roce 2000 dočká nového nátěru. Na téměř...

další zprávy

Titulní strana Standardní písmo Větší písmo

Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi