Astronauti mají po návratu z vesmíru problém s obnovou kostní hmoty

Ilustrační foto.

Stav beztíže, který ve vesmíru na vlastní kůži zažívají astronauti, způsobuje velký úbytek kostní hmoty. U mnoha astronautů se ale neobnoví ani rok od návratu na Zemi, vyplývá ze studie, o které informoval server britského listu The Guardian. Podle autorů výzkumu by řídnutí kostí mohlo být velkým problémem pro budoucí mise na Mars.

Kosmonauti ztrácejí jedno až dvě procenta kostní hmoty za každý měsíc, který stráví ve vesmíru, ukázaly dřívější výzkumy. Při letu, který trvá šest měsíců, tak člověk přijde až o 12 procent kostní, ale i svalové hmoty. Úbytek způsobuje mikrogravitace, při které na lidské tělo nepůsobí tíha.

Aby vědci zjistili, jak se astronauti zotavují po návratu na Zemi, skenovali zápěstí a kotníky 17 astronautů před, během a po pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS).

Kostní hmota, kterou kosmonauti ve vesmíru ztratili, se rovnala množství, o které by na Zemi přišli až za několik desetiletí. Řekl to spoluautor studie Steven Boyd z kanadské univerzity v Calgary, který vede McCaigův institut pro zdraví kostí a kloubů.

Vědci zjistili, že hustota holenních kostí devíti astronautů se po roce pobytu na Zemi ještě zcela neobnovila. Stále jim chybělo přibližně deset let kostní hmoty. Nejpomaleji se zotavovali kosmonauti, kteří absolvovali nejdelší mise, jež se na ISS pohybovaly od čtyř do sedmi měsíců.

Podle Boyda to vyvolává obavy ohledně plánovaných misí na Mars, při nichž by astronauti mohli strávit ve vesmíru několik let. Vědci ale nevědí, zda se bude řídnutí kostí při takto dlouhém pobytu ve vesmíru stále zhoršovat.

"Je možné, že se po nějaké době dostaneme do ustáleného stavu nebo že budeme nadále ztrácet kostní hmotu. Ale nedokážu si představit, že bychom o ni přicházeli tak dlouho, dokud by nám nezbylo nic," řekl Boyd.

Modelová studie z roku 2020 předpokládá, že během tříletého letu na Mars bude 33 procent astronautů ohrožovat osteoporóza. Některé odpovědi by mohl přinést výzkum, který vědci v současné době provádějí na astronautech, kteří strávili alespoň rok na palubě ISS. Nová studie publikovaná v odborném časopise Scientific Reports také ukázala, jak kosmický let mění strukturu samotných kostí.

Pokud si kosti těla člověk představí jako Eiffelovu věž, bude to, jako by se ztratily některé spojovací kovové tyče, které drží konstrukci dohromady, uvedl Boyd. "A když se vrátíme na Zemi, posílíme to, co zbylo, ale nové tyče vlastně nevytvoříme," dodal.

Některá cvičení jsou pro udržení kostní hmoty lepší než jiná, zjistila také studie. Například cvičení nazývané mrtvý tah se ukázalo jako výrazně účinnější než běh nebo jízda na kole, což naznačuje, že v budoucnu by se astronauti měli zaměřit spíše na posilování spodní části těla.

Kosmonauti - kteří byli většinou fyzicky zdatní muži ve věku kolem 40 let - si podle Boyda obvykle drastického úbytku kostní hmoty nevšimli.

Kanadský astronaut Robert Thirsk, který strávil ve vesmíru nejvíce času, řekl, že jeho kosti a svaly se po návratu na Zemi zotavovaly nejdéle. "Ale během jednoho dne po přistání jsem se opět cítil jako pozemšťan," uvedl v doprovodném prohlášení ke studii.

Foto: deposithphotos/alonesdj

Autor: ČTK



Čtěte dále

Vědci ze zlínské univerzity zkoumají využití zbytků z kapra na želatinu.

Vědci ze zlínské univerzity zkoumají využití zbytků z kapra na želatinu

Vědci z Fakulty technologické zlínské Univerzity Tomáše Bati zkoumají možné využití zbytků vzniklých při zpracování kapra...

ilustrační foto.

Česko zvýší příspěvek na kosmické programy na 1,6 miliardy korun ročně

Česká republika navýší svůj příspěvek na investice do kosmických programů evropské vesmírné agentury ESA na 62 milionů eur (asi...

Ilustrační foto.

Umělá inteligence ušetří čas lékařů i pacientů, zatím pomůže lidem po mrtvici

Umělá inteligence může ušetřit čas lékařů i pacientů. Projekt Res-Q+ českých vědců pro celou EU ji zatím ověří u nemocných po...

Ilustrační foto.

Krysy mají vrozený smysl pro rytmus, při poslechu Mozarta pohupovaly hlavou

Krysy mají vrozený smysl pro rytmus, což je schopnost, která dříve byla přisuzovaná pouze lidem. Podle listu The Guardian to...

Ilustrační foto.

Využití vlastností derivátu vitaminů B2 by mohlo zlepšit výrobu léčiv

Využití vlastností derivátů vitaminu B2, tzv. flavinů, může zlepšit organickou syntézu nezbytnou například při výrobě léčiv. Řekl...

Ilustrační foto.

Vědci z ČR objevili protein, který má roli v rozvoji autoimunitních chorob

Vědci z Česka objevili a popsali protein, který hraje důležitou úlohu v imunitní odpovědi organismu a rozvoji některých...

Vědci pomocí moderní počítačové techniky zrekonstruovali z lidské lebky nalezené v Mladečských jeskyních pravděpodobnou podobu sedmnáctileté dívky, která před 31.000 lety v době kamenné pobývala na území dnešního Olomoucka.

Vědci pomocí nalezené lebky zrekonstruovali obličej dívky z doby kamenné

Vědci pomocí moderní počítačové techniky zrekonstruovali z lidské lebky nalezené v Mladečských jeskyních pravděpodobnou podobu...

Ilustrační foto.

Pacientům, kterým musí být odebraná slinivka, mohou pomoci jejich vlastní buňky

Pacientům, kterým musí být kvůli chronickým zánětům nebo riziku rakoviny odebrána slinivka, mohou pomoci jejich vlastní buňky,...

Ilustrační foto.

Vědci zkoumají zkušenosti a problémy lidí podmíněně propuštěných z vězení

K lepšímu poznání problémů lidí podmíněně propuštěných z vězení má pomoci výzkum týmu z Akademie věd ČR (AV) a Institutu pro...

Ilustrační foto.

Vědci žádají laiky o pomoc s mapováním skleněných ploch ohrožujících ptáky

Milion ptáků ročně zahyne v Česku po nárazu do prosklené překážky. Vyplývá to z odhadů tuzemských ornitologů. Česká společnost...

Ilustrační foto.

Vědci v Irském moři našli vrak lodi, která varovala Titanic před ledovcem

Britští vědci pomocí nového typu sonaru objevili na dně Irského moře vrak parníku Mesaba, který v roce 1912 vyslal na palubu...

Více než tisícovce druhů palem hrozí vyhynutí, uvádí studie.

Více než polovině ze všech palem na světě hrozí vyhynutí, tvrdí studie

Více než tisícovce druhů palem hrozí vyhynutí, uvádí studie, o které v úterý informoval server BBC News. Vědci použili umělou...

Ilustrační foto.

Nenarozené děti se začnou mračit, když ucítí chuť kapusty, zjistili vědci

Pokud se vám při chuti kapusty zkřiví obličej, nejste sami: vědci zjistili, že nenarozeným dětem se při kontaktu s chutí kapusty...

Ilustrační foto.

Noční můry ve středním věku mohou značit riziko demence, tvrdí studie

Lidé, kteří mají noční můry alespoň jednou týdně, mají čtyřikrát vyšší pravděpodobnost, že u nich dojde k rychlejšímu poklesu...

Ilustrační foto.

Údajně nejsevernější ostrov světa je ve skutečnosti ledovec, píše DPA

Údajně nejsevernější ostrov světa je ve skutečnosti ledovec. Podle agentury DPA to zjistili vědci z Dánska a Švýcarska, který...

Ilustrační foto.

Tým objevil protein lidského vajíčka, který má důležitou roli při oplodnění

Protein lidského vajíčka, který má důležitou roli při oplodnění, objevil tým s českým vedením. Vyvinul i buněčné kultury pro...

Ilustrační foto.

Vědci ve Vinoři zkoumají pozůstatky stavby z mladší doby kamenné

Pozůstatky monumentální kruhové stavby z mladší doby kamenné, takzvaného rondelu, zkoumají archeologové v pražské Vinoři. Průzkum...

Ilustrační foto.

Pití alespoň dvou šálků čaje denně může prodloužit život, naznačuje studie

Čaj je součástí zdravého životního stylu a lidé, kteří ho pijí, mají zřejmě o něco vyšší pravděpodobnost, že budou žít déle než...

V přírodní rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru v Milovicích na Nymbursku se rozmnožil kriticky ohrožený chrobák (na snímku z 25. srpna 2022). V roce 2020 vypustili vědci do rezervace samce a samice 150 chrobáků, loni i letos na konci jara zaznamenali nižší desítky nových brouků.

V milovické rezervaci se rozmnožil vzácný druh chrobáka, nasadili ho tam vědci

V přírodní rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru v Milovicích na Nymbursku se rozmnožil kriticky ohrožený...

Ilustrační foto.

Tým českých vědců přišel s kombinací léků na leukemii, která prodlouží přežití

Tým českých vědců z centra Biocev, 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) přišel s...

další zprávy

Titulní strana Standardní písmo Větší písmo

Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi