Armstrongova chůze po Měsíci obrátila zraky lidstva k této planetě

Ilustrační foto.

Americký astronaut Neil Armstrong řekl před půl stoletím větu, která se stala jedním z nejslavnějších výroků 20. století. "Je to malý krok pro člověka a velký skok pro lidstvo," komentoval Armstrong okamžik, kdy se v červenci 1969 jako první pozemšťan dotkl  nohama Měsíce. Na cestu se Armstrong spolu se dvěma kolegy, Edwinem Aldrinem a Michaelem Collinsem, vydal 16. července 1969 v půl deváté ráno floridského času.

Misí Apollo 11 vyvrcholil program, který odstartoval v květnu 1961 americký prezident John F. Kennedy. Tehdy byla Amerika v šoku, ve vesmírných závodech ji totiž už podruhé předběhl SSSR. Nejprve v říjnu 1957 vypustil první umělou družici - slavný pípající Sputnik - a 12. dubna 1961 Jurij Gagarin jako první člověk obletěl zeměkouli. Američan Alan Shepard se nakrátko podíval za hranice atmosféry až tři týdny po Gagarinovi a na oběžnou dráhu se kolega John Glenn dostal v únoru 1962.

Dobytí Měsíce ale nakonec dalo na původní ztrátu v kosmickém soupeření zapomenout. K cíli své cesty dorazilo Apollo 11 po sto hodinách letu a poté Armstrong s Aldrinem přestoupili do výsadkového modulu Eagle (Orel) a vydali se na poslední fázi letu. Collins na dvojici zatím čekal ve velitelské sekci na orbitě. Během přistávání Orlu několikrát málem vysadil počítač, na povrch dosedli astronauti jen pár desítek vteřin před tím, než došlo palivo a 25 kilometrů od plánovaného místa.

První stopy

Trvalo ale ještě šest hodin, než řídící středisko dalo oběma astronautům povolení k výstupu. První otiskl 20. července 1969 (v Praze bylo ráno 21. července) své stopy v měsíčním prachu tehdy osmatřicetiletý Armstrong. Rozostřený černobílý obrázek první procházky po povrchu Měsíce ihned obletěl celý svět. Aldrin se ke kolegovi brzy přidal a oba strávili dvě a půl hodiny navrtáváním měsíčního povrchu, fotografováním všeho, co viděli, a sbíráním kamenů a jiných vzorků.

"Na místečku velkém jako zahrádka" - jak později řekl Armstrong, který si tehdy do skafandru pouštěl Novosvětskou symfonii Antonína Dvořáka - v oblasti Moře klidu byly Armstrong s Aldrinem celkem 21 hodin. Během pobytu venku, kde díky jen šestinové gravitaci proti Zemi trochu legračně poskakovali, mimo jiné vztyčili vlajku Spojených států a telefonicky pohovořili s prezidentem Richardem Nixonem. A předtím, než se vrátili do modulu, ještě nainstalovali vědecké přístroje.

Návratový modul, ve kterém z povrchu Měsíce astronauti odvezli přes 22 kilogramů materiálu, se krátce po startu z Měsíce spojil na oběžné dráze s Columbií. Ta se poté jako již nepotřebný modul odhodila a vydala na cestu zpátky k Zemi. Posádka Apolla 11 přistála 24. července 1969 na uprostřed Tichého oceánu, zhruba 25 kilometrů od americké letadlové lodi Hornet. Trvalo ale ještě tři týdny, než se astronauti mohli začít radovat ze svého úspěchu po boku blízkých.

Přísná karanténa

Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) totiž v obavách z možného zavlečení mimozemské infekce uvalil na Armstronga, Aldrina a Collinse přísnou karanténu. I prezident Nixon, který je na letadlovou loď přiletěl přivítat, se s astronauty mohl pozdravit jen přes okno izolovaného obytného přívěsu. Karanténa, kterou zažily ještě posádky lodí Apollo 12 a 14, skončila 10. srpna a po krátkém oddychu s rodinami čekalo trojici triumfální přivítání v ulicích New Yorku a Chicaga.

Do vesmíru se žádný z členů posádky Apolla 11 už nepodíval. Armstrong přednášel po odchodu z NASA letecké inženýrství, působil jako univerzitní učitel, poté se věnoval podnikání a zúčastnil se i vyšetřování katastrofy raketoplánu Challenger. Zemřel v srpnu 2012 ve věku 82 let. Mnohem hůře se s vesmírnou zkušeností vypořádal Aldrin, který podle mnoha lidí jen těžko překonával fakt, že byl na Měsíci až druhý, řadu let bojoval s depresemi a alkoholismem.

V posledních letech se nyní devětaosmdesátiletý Aldrin věnoval propagaci možného letu na Mars, objevil se i před kamerou ve filmu Transformers 3 nebo seriálu Teorie velkého třesku. Michael Collins, který oslaví 89. narozeniny letos v říjnu, přijal na konci kariéry astronauta v roce 1970 funkci náměstka ministra zahraničí pro styk s veřejností, poté strávil několik let ve washingtonském muzeu letectva a kosmonautiky a později pracoval v několika soukromých průmyslových společnostech.

Foto: Pixabay.com/Ponciano

Autor: ČTK



Čtěte dále

Ilustrační fotografie.

Pravěcí lidé obývali i vysoká pohoří

Pravěcí lidé již dávno žili v mnohem vyšších nadmořských výškách, než se vědci domnívali, tvrdí nová studie. Výzkumníci objevili...

Na Zemi žili tučňáci velcí jako člověk. "Vyrostli" po zániku dinosaurů.

Na Zemi žili tučňáci velcí jako člověk. Pomohl jim zánik dinosaurů

Vědci na Novém Zélandu představili nalezené fosilie obrovského tučňáka, který dosahoval velikosti dospělého člověka a žil zhruba...

Ilustrační foto.

Podle vědců napadne kůrovec na Šumavě maximálně 15 procent parku

Kůrovec může v nejbližších letech na Šumavě podle vědců napadnout stromy maximálně zhruba na 15 procentech rozlohy národního...

Ilustrační foto.

Praha bude mít za dva roky centrum pro špičkovou fyziku

V areálu Akademie věd ČR na pražském Ládví vyroste do dvou let nové centrum pro špičkový výzkum fyziky pevných látek. Stát by...

Ilustrační foto.

Plastové kelímky jsou pro životní prostředí horší než ty jednorázové

Aby byl vratný plastový kelímek opravdu šetrnější pro životní prostředí než jednorázový kelímek, musel by ho člověk použít...

Meteorický roj Perseid.

V noci budou padat hvězdy. Vidět jich bude až 100 za hodinu

Lidé mohou v pondělí na noční obloze pozorovat padající hvězdy. Z pondělní noci na úterý vyvrcholí meteorický roj Perseid, který...

Ilustrační foto.

Vědci vyrobili nejtenčí plátek zlata, využijí ho lékaři i průmysl

Britští vědci vyrobili dosud nejtenčí plátek zlata, jehož tloušťka jsou pouhé dva atomy. Podle agentury DPA to vyplývá ze studie...

Přistávací zóna Apolla na měsíci.

Nejodolnější pozemské organismy mohly přežít havárii na Měsíci

Izraelská sonda Berešit, která v dubnu havarovala při pokusu přistát na Měsíci, mohla na zemského souputníka přivézt život....

Ilustrační foto.

Umělý jazyk rozpozná pravost i stáří whisky

Umělý "jazyk", který dokáže rozeznat i ty nejjemnější rozdíly mezi whisky, vytvořili inženýři z University of Glasgow. Jejich...

Ledovec na hoře Zugspitze.

Za poslední století roztála v Alpách půlka ledovců, říká glaciolog

Za poslední století roztála polovina alpských ledovců, z toho 70 procent za posledních 30 let, řekl v rozhovoru s agenturou ANSA...

Ilustrační foto.

Potápěči našli u řeckého ostrova "záliv plastových korálů"

Jako "záliv plný plastových korálů" popsali potápěči svůj nález u řeckého ostrova Andros v Egejském moři. V roce 2011 se zde...

Varan komodský.

Vědecký tým analyzoval genom varana komodského

Mezinárodní vědecký tým, jehož součástí byli pracovníci Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK) a pražské zoologické...

Ilustrační foto.

Fotograf zachytil plejtváka s lachtanem na jazyku

Fotograf a biolog Chase Dekker na unikátním snímku zachytil plejtváka zaskočeného ve chvíli, kdy se mu dostal do otevřené tlamy...

Švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová.

Greta Thunbergová přeruší školu. Vydá se jachtou za oceán

Švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová si vezme rok volno ze školy, aby se mohla soustředit na kampaň, jejímž cílem je...

Ilustrační foto.

Vědci: Zvířata na změnu klimatu nereagují včas, hrozí i vyhynutí

Zvířata reagují na změny klimatu velmi pomalu a jejich reakce nejsou adekvátní. Vyplývá to z výzkumu týmu 64 vědců, který...

Ilustrační foto.

Nelíbí se vám vedra? Klima se mění rychleji, než se čekalo

Studie za studií ukazují, že dopady změny klimatu, od extrémních teplot po tání ledovců až k růstu hladin oceánů, překonávají...

Ilustrační foto.

Paříž bojuje s oteplováním. Vysází "městské lesy"

Ohrožována teplotami, které by mohly do 30 let dosáhnout tolika stupňů, jako mají v Canbeře, hledá Paříž odpověď ve vysazování...

Evropu sužují vlny veder.

Opakující se vlny veder jsou jasným symptomem oteplování planety

Rok 2019 ještě zdaleka nekončí, již jsme v něm ale od Evropy po severní pól zaznamenali vlny veder a rekordní teploty, úkazy...

Ilustrační foto.

Raketa MOMO-4 japonské firmy spadla krátce po startu do moře

Japonská soukromá firma Interstellar Technologies dnes vypustila malou nosnou raketu MOMO-4, avšak krátce po startu palubní...

Vlajky, golfové hole, či fotky nechali astronauté na Měsíci.

Astronauti na Měsíci zanechali řadu roztodivných věcí

Američtí astronauti z projektu Apollo zanechali po sobě na Měsíci v letech 1969 až 1972 nejen vědecká zařízení a experimenty, ale...

další zprávy

Titulní strana Standardní písmo Větší písmo

Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi