Arktida je na minimu a otevírá cestu mezi oceány

15.09. 20:16 | Autor: ČTK

Ledová pokrývka Arktidy tento týden ustoupila na nejnižší úroveň od roku 1978, kdy se začaly vědecky sbírat data o arktické kře. Poprvé se tak plně otevřela legendární severozápadní cesta z Atlantiku do Tichého oceánu, jež bývá celý rok blokována ledem.

S odvoláním na nejnovější satelitní snímky to uvedla Evropská kosmická agentura (ESA) se sídlem v Paříži.

Rozloha arktického ledu se zmenšila na tři miliony čtverečních kilometrů, přičemž dosavadní nejnižší údaj byl čtyři miliony čtverečních kilometrů z roku 2005, uvedla agentura.

"Za posledních deset let ledová krusta ustupovala v průměru o asi sto tisíc kilometrů čtverečních ročně, takže snížení o milion čtverečních kilometrů za rok je extrémní," uvedl v prohlášení na webových stránkách kosmické agentury Leif Toudal Pedersen z Dánského národního vesmírného centra.

Ke stejnému závěru dospěli nedávno odborníci amerického Národního střediska dat o sněhu a ledu (NSIDC). Arktida letos v létě podle střediska ztratila rekordní množství ledu a za pouhý týden přišla o kru skoro dvakrát větší, než je území Británie. I když některé dřívější odhady hovořily o tom, že by mohla být zcela bez ledu na konci století, odborník NSIDC Mark Serreze řekl, že úplnou ztrátu ledu v Arktidě odhaduje kolem roku 2030.

Evropská kosmická agentura předvídá, že vývoj v Arktidě umožní brzké celoroční zpřístupnění takzvané severozápadní námořní cesty, což by zintenzivnilo lodní dopravu a urychlilo nežádoucí změny v oblasti. Plavidla by na cestě mezi Evropou a Asií ušetřila cestou přes Arktidu tisícovky kilometrů oproti dosavadní plavbě přes Panamský průplav, poznamenala agentura AP.

Otevření severozápadní cesty už ale vyvolává mezinárodní spory. Kanada upozornila, že má všechna práva na tu část severozápadní cesty, která prochází jejím územím, a může tam tedy zakázat provoz. Proti tomu se ale stavějí Spojené státy a Evropská unie. Zastávají názor, že nová cesta by měla mít mezinárodní charakter a všechna plavidla by měla mít právo ji využívat.

Mnozí experti přisuzují úbytek arktického ledu hlavně globální změně klimatu. Na rozlohu arktického ledu má ale vliv několik dalších faktorů, k nimž patří změny převažujících větrů a mořského proudění. Rozloha ledů se už asi 30 let měří družicemi a během roku pochopitelně kolísá - v létě vždy část ledu roztaje, v zimě se opět vytvoří. Minima jsou právě v září.

"Je to stále kontroverzní záležitost a vždy bude nějaká nejistota, protože klimatický systém má velkou přirozenou proměnlivost," připustil začátkem měsíce Serreze.

Vědci také upozorňují, že jejich data měří rozlohu ledu, nikoli objem. Liz Morrisová z British Atlantic Survey nedávno řekla, že kdyby se led nashromáždil na malém místě, mohl by jeho objem být stále stejný.

"Existují nějaké důkazy o tom, že se pod vlivem změn větru a možná proudění oceánů kupí podél severního kanadského pobřeží."

Ilustrační foto: coolantarctica.com

Autor: ČTK