Archeologové odkryli u Mohelna další dům pravěkých lovců

Odborníci z Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Brně odkryli pozůstatky dalšího z domů v tábořišti pravěkých lovců u Mohelna na Třebíčsku.

Odborníci z Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Brně odkryli pozůstatky dalšího z domů v tábořišti pravěkých lovců u Mohelna na Třebíčsku. Bádat v terénu mohou vždy jen několik dnů v roce při snížení hladiny Dalešické přehrady.

Díky přehradě, jejíž voda terén nad řekou Jihlavou vymílá, před lety mimořádnou lokalitu objevili. První dům archeologové odkryli v roce 2013. Za tu dobu zachytili v bahnitém dně přehrady několik objektů a na 20 000 drobných předmětů. Ve středu to řekli vedoucí výzkumu Petr Škrdla a Jaroslav Bartík. Výzkum bude pokračovat ve čtvrtek.

"Unikátnost této lokality je v tom, že jsme tady schopni opravdu rekonstruovat nějaké skutečné obydlí nebo sídelní struktury, ne jen vrstvu, ve které bychom se snažili najít, co to vůbec znamená. Přibližně víme, že jsou to nějaké celky, na kterých se bydlelo nebo se prováděla nějaká aktivita a byli něčím omezeny," řekl Bartík.

Archeologové v minulosti odkryli zbytky čtyř domů. Definuje je kamenná podlaha kladená zřejmě kvůli bahnitému podloží a další artefakty, úlomky vzniklé obráběním kamenů na nástroje. Současný výzkum se věnuje domu položenému nejníž, nejblíž původnímu říčnímu korytu. "Je to přesně datováno do období 23 000 let před současností, kdy tu byl permafrost, který známe ze Sibiře, když roztává. On způsoboval ty problémy, že vrchní vrstva, která rozmrzla, byla bahnitá jako dnes. A lidé, aby ten prostor mohli využívat, si vydláždili místa plochými kameny, které posbírali tady po svazích, je jich tu dostatek," řekl Škrdla.

Díky kamenné podlaze bylo možné i po tisíciletích stopy lidí v krajině rekonstruovat, stavby z organických materiálů by se nedochovaly. Nedochovaly se ani ostatky lidí či zvířat. Výjimkou jsou zuby koní a sobů, které lidé lovili.

K osídlení si lidé lokalitu vybrali zřejmě nejen díky blízkosti vody, ale i skal nad ní, které dokázaly sálat nahromaděné teplo ze slunce, vchody z domů byly zřejmě otočené také k vyhřáté skále namísto chladné řeky.

Že jde o osadu, vyvozují archeologové z toho, že odkryté domy vytvářejí oblouk s pravidelnými odstupy. Zda některé z nich stály i blíž k řece, není jasné. Není to ani možné ověřit v terénu, protože už je trvale zatopený přehradou přečerpávací elektrárny.

Domy mají v průměru okolo tří metrů. Bahno z nich archeologové důsledně vybírají a v sítech pročišťují vodou, takže dokážou zachytit i nejmenší části pravěkých nástrojů vyráběných také z křišťálu. Našli tak i otloukače z valounů křemene a zvířecí zuby. Výhodou pracného postupu je, že neuniknou ani nejmenší díly takzvaných skládaných nástrojů. Ty tvořila například řada drobných čepelí zasazená do dřevěné rukojeti či kosti. "Opravdu dokázali primitivními kamennými nástroji oretušovat čepelku, která má na délku jeden centimetr, což je technologicky neuvěřitelné," řek Bartík. Výhodou skládaných nástrojů podle něho mohlo být to, že při poškození nebylo nutné měnit celou čepel, ale jen její poškozený díl.

Podle předběžných závěrů archeologů bylo místo zřejmě lidmi využívané jen sezonně.

Foto: ČTK , Uhlíř Patrik

Autor: ČTK



Čtěte dále

Vědci ze zlínské univerzity zkoumají využití zbytků z kapra na želatinu.

Vědci ze zlínské univerzity zkoumají využití zbytků z kapra na želatinu

Vědci z Fakulty technologické zlínské Univerzity Tomáše Bati zkoumají možné využití zbytků vzniklých při zpracování kapra...

ilustrační foto.

Česko zvýší příspěvek na kosmické programy na 1,6 miliardy korun ročně

Česká republika navýší svůj příspěvek na investice do kosmických programů evropské vesmírné agentury ESA na 62 milionů eur (asi...

Ilustrační foto.

Umělá inteligence ušetří čas lékařů i pacientů, zatím pomůže lidem po mrtvici

Umělá inteligence může ušetřit čas lékařů i pacientů. Projekt Res-Q+ českých vědců pro celou EU ji zatím ověří u nemocných po...

Ilustrační foto.

Krysy mají vrozený smysl pro rytmus, při poslechu Mozarta pohupovaly hlavou

Krysy mají vrozený smysl pro rytmus, což je schopnost, která dříve byla přisuzovaná pouze lidem. Podle listu The Guardian to...

Ilustrační foto.

Využití vlastností derivátu vitaminů B2 by mohlo zlepšit výrobu léčiv

Využití vlastností derivátů vitaminu B2, tzv. flavinů, může zlepšit organickou syntézu nezbytnou například při výrobě léčiv. Řekl...

Ilustrační foto.

Vědci z ČR objevili protein, který má roli v rozvoji autoimunitních chorob

Vědci z Česka objevili a popsali protein, který hraje důležitou úlohu v imunitní odpovědi organismu a rozvoji některých...

Vědci pomocí moderní počítačové techniky zrekonstruovali z lidské lebky nalezené v Mladečských jeskyních pravděpodobnou podobu sedmnáctileté dívky, která před 31.000 lety v době kamenné pobývala na území dnešního Olomoucka.

Vědci pomocí nalezené lebky zrekonstruovali obličej dívky z doby kamenné

Vědci pomocí moderní počítačové techniky zrekonstruovali z lidské lebky nalezené v Mladečských jeskyních pravděpodobnou podobu...

Ilustrační foto.

Pacientům, kterým musí být odebraná slinivka, mohou pomoci jejich vlastní buňky

Pacientům, kterým musí být kvůli chronickým zánětům nebo riziku rakoviny odebrána slinivka, mohou pomoci jejich vlastní buňky,...

Ilustrační foto.

Vědci zkoumají zkušenosti a problémy lidí podmíněně propuštěných z vězení

K lepšímu poznání problémů lidí podmíněně propuštěných z vězení má pomoci výzkum týmu z Akademie věd ČR (AV) a Institutu pro...

Ilustrační foto.

Vědci žádají laiky o pomoc s mapováním skleněných ploch ohrožujících ptáky

Milion ptáků ročně zahyne v Česku po nárazu do prosklené překážky. Vyplývá to z odhadů tuzemských ornitologů. Česká společnost...

Ilustrační foto.

Vědci v Irském moři našli vrak lodi, která varovala Titanic před ledovcem

Britští vědci pomocí nového typu sonaru objevili na dně Irského moře vrak parníku Mesaba, který v roce 1912 vyslal na palubu...

Více než tisícovce druhů palem hrozí vyhynutí, uvádí studie.

Více než polovině ze všech palem na světě hrozí vyhynutí, tvrdí studie

Více než tisícovce druhů palem hrozí vyhynutí, uvádí studie, o které v úterý informoval server BBC News. Vědci použili umělou...

Ilustrační foto.

Nenarozené děti se začnou mračit, když ucítí chuť kapusty, zjistili vědci

Pokud se vám při chuti kapusty zkřiví obličej, nejste sami: vědci zjistili, že nenarozeným dětem se při kontaktu s chutí kapusty...

Ilustrační foto.

Noční můry ve středním věku mohou značit riziko demence, tvrdí studie

Lidé, kteří mají noční můry alespoň jednou týdně, mají čtyřikrát vyšší pravděpodobnost, že u nich dojde k rychlejšímu poklesu...

Ilustrační foto.

Údajně nejsevernější ostrov světa je ve skutečnosti ledovec, píše DPA

Údajně nejsevernější ostrov světa je ve skutečnosti ledovec. Podle agentury DPA to zjistili vědci z Dánska a Švýcarska, který...

Ilustrační foto.

Tým objevil protein lidského vajíčka, který má důležitou roli při oplodnění

Protein lidského vajíčka, který má důležitou roli při oplodnění, objevil tým s českým vedením. Vyvinul i buněčné kultury pro...

Ilustrační foto.

Vědci ve Vinoři zkoumají pozůstatky stavby z mladší doby kamenné

Pozůstatky monumentální kruhové stavby z mladší doby kamenné, takzvaného rondelu, zkoumají archeologové v pražské Vinoři. Průzkum...

Ilustrační foto.

Pití alespoň dvou šálků čaje denně může prodloužit život, naznačuje studie

Čaj je součástí zdravého životního stylu a lidé, kteří ho pijí, mají zřejmě o něco vyšší pravděpodobnost, že budou žít déle než...

V přírodní rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru v Milovicích na Nymbursku se rozmnožil kriticky ohrožený chrobák (na snímku z 25. srpna 2022). V roce 2020 vypustili vědci do rezervace samce a samice 150 chrobáků, loni i letos na konci jara zaznamenali nižší desítky nových brouků.

V milovické rezervaci se rozmnožil vzácný druh chrobáka, nasadili ho tam vědci

V přírodní rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru v Milovicích na Nymbursku se rozmnožil kriticky ohrožený...

Ilustrační foto.

Tým českých vědců přišel s kombinací léků na leukemii, která prodlouží přežití

Tým českých vědců z centra Biocev, 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) přišel s...

další zprávy

Titulní strana Standardní písmo Větší písmo

Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi