Alpské ledovce tají, od přelomu tisíciletí ztratily šestinu ledu

Ilustrační foto.

Přibližně šestina ledu už od přelomu milénia zmizela z alpských ledovců v důsledku klimatických změn. Podle agentury DPA to vyplývá to ze zveřejněné studie vědců z Erlangensko-norimberské univerzity v časopise Nature Communications.

V letech 2000 až 2014 ztratily ledovce v Alpách 17 procent své ledové hmoty, což je v absolutních číslech 22 kilometrů krychlových. Obzvlášť postiženy jsou v tomto ohledu švýcarské Alpy.

Vědci ve studii zkoumali poprvé celé alpské pohoří, nikoliv pouze jednotlivé ledovce či regiony. Využili při tom snímky z radarových satelitů a vytvořili trojrozměrné modely povrchu země, které pak zkombinovali s fotografiemi pořízenými optickými satelity. Tím mohli změřit rozlohu ledovců i jejich tloušťku. "Výhodou je, že lze takto posuzovat celkový objem ledovců," uvedl geograf Christian Sommer.

Nejvyšší ztráty ledu byly zaznamenány u ledovců ve švýcarských Alpách. "Mají největší ledovcovou plochu a současně největší tempo odtávání," řekl Sommer. V nižších polohách odtaje povrch Aletschského ledovce, největšího v Alpách, každoročně o pět metrů. "V nejvyšších polohách Centrálních Alp se naopak zdá, že ledovec ještě neodtává," říká Sommer.

Zcela jinak je tomu v okrajových částech Alp, kde badatelé zaznamenali ústup ledovců i ve vyšších polohách. "Vypovídá to o tom, že okrajové oblasti budou prvními regiony, které budou v budoucnu bez ledu," tvrdí Sommer.

Data podle něj umožnila posoudit vývoj většiny z téměř 4000 alpských ledovců. Dovolují také předpovídat objem odtátého ledu v letních měsících, což je pro mnoho zemí důležité z hlediska zásobování vodou či získávání elektrické energie. "Má to i dopady mimo alpský prostor, neboť to ovlivňuje vodní režim některých velkých evropských říčních systémů s původem v Alpách," dodává vědec.

Foto: pixabay.com/Free-Photos

Autor: ČTK



Čtěte dále

Ilustrační foto.

Na konci století bude na Zemi méně lidí, než se očekávalo

Ve druhé polovině století ubude na světě obyvatel a v roce 2100 by na planetě mělo žít kolem 8,8 miliardy lidí. Uvádí se to ve...

Ilustrační foto.

Čeští vědci sestavili celosvětový atlas rozšíření hub, pracovali na něm tři roky

Desetitisíce vzorků čítá on-line atlas složení houbových společenstev, který vytvořili vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie...

Tělo FIM Bota.

Tým Univerzity Hradec Králové vyvíjí humanoidního robota, tisknou ho na 3D tiskárně

Tým Fakulty informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové (FIM UHK) tvoří humanoidního robota. Jako jediný účastník z ČR se...

Ilustrační foto.

Skoro zapomenutý celuloid stál u zrodu současné "doby plastové"

Dnes skoro zapomenutý celuloid stál před stoletím a půlna začátku dodnes trvající "doby plastové". Hmota, ze které se dnes...

Horní čelist žraloka, ilustrační foto.

Tým vědců objevil vývojově nejstarší zuby u čelistnatých obratlovců

Mezinárodní tým, jehož součástí jsou i čeští vědci, objevil zuby u zkamenělin vývojově nejstarších čelistnatých obratlovců...

Vědci v Singapuru testují převratnou metodu získávání energie.

Vědci v Singapuru testují převratnou metodu získávání energie

Vědci v Singapuru doufají, že se jim podaří zdokonalit novou metodu získávání energie ze stínu, která by jednoho dne mohla...

Ilustrační foto.

Vědecký tým USA a Madagaskaru objevil předchůdce obřích dinosaurů

Dinosauři a pterosauři, jejichž někteří zástupci dorůstali obřích rozměrů, měli skromné začátky. Dokazuje to nově objevená...

Ilustrační foto.

Čeští vědci popsali chromatinové jizvy, lze díky nim sledovat opravy v buňce

Způsob, jak sledovat místa, kde byla poškozena a následně opravena molekula DNA, popsali vědci z Ústavu molekulární genetiky...

Ilustrační foto.

Vědci z Akademie věd popsali, proč v savčím vajíčku nefungují mikroRNA

Vědci z Akademie věd ČR objasnili, proč krátké řetězce ribonukleové kyseliny, takzvané mikroRNA, v savčích vajíčkách nefungují. V...

Ilustrační foto.

Jak zabránit při koronaviru rozvoji cytokinové bouře?

Vědci z 1. lékařské fakulty a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zkoumají, jak u pacientů s vážným průběhem covidu-19...

Největší český teleskop.

Největší český teleskop má za sebou rozsáhlou modernizaci

Největší český teleskop s dvoumetrovým zrcadlem, Perkův dalekohled v Ondřejově u Prahy, má za sebou rozsáhlou modernizaci. Díky...

Ilustrační foto.

Český nanosatelit je ve vesmíru tři roky, systémy jsou plně funkční

Český nanosatelit VZLUSAT-1 je na oběžné dráze Země už tři roky. Životnost satelitu, který je výsledkem společného projektu...

Ilustrační foto.

Prémii Wichterleho získalo 22 talentovaných vědců a vědkyň

Autoři projektů zaměřených na ochranu biodiverzity, ekonomickou sociologii, mykologii či imunitní systém získali prémii Otto...

Ilustrační foto.

Vědci: Psi hledají cestu k cíli zřejmě s využitím magnetismu Země

Psi hledají cestu k cíli zřejmě s využitím zemského magnetického pole, ukázal výzkum vědců z České zemědělské univerzity (ČZU)....

Archeologové univerzity v Plzni se v létě stanou průvodci.

Archeologické léto udělá ze studentů Západočeské univerzity průvodce

Archeologové Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni se v červenci a srpnu stanou průvodci. Katedra archeologie se...

Ilustrační foto.

Vědci popsali u myší vliv stáří na průběh mozkové mrtvice

Čeští vědci zřejmě přispěli k výzkumu vlivu stáří na průběh mozkové mrtvice. Popsali skupiny genů, na něž má mrtvice u starších...

Ilustrační foto.

Ledvina je prvním transplantovaným orgánem člověka

Nejstarší záznamy o transplantacích orgánů pocházejí již z dávného starověku, kdy například čínský lékař Pien Čchiao "vyměnil...

Vlk obecný.

Kříženci psů a vlků se objevují napříč Evropou

Kříženci psů a vlků se objevují napříč Evropou včetně Česka. Evropské státy nedostatečně předcházejí riziku křížení, vyplývá z...

Karel Valoch.

Uznávaného archeologa připomíná deska v jeskyni Kůlna

Světově uznávaného archeologa Karla Valocha nově připomíná deska instalovaná v jeskyni Kůlna v Moravském krasu.

Ilustrační foto.

Hnůj na polích pomáhá ptactvu, poskytuje jim potravu i útočiště

Kupky hnoje na polích významně zlepšují život ptáků, včetně těch ohrožených. Výzkum vědců z Ústavu biologie obratlovců Akademie...

další zprávy

Titulní strana Standardní písmo Větší písmo

Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi