Akademii věd se může v příštím roce navýšit financování až o 14 procent

18.04. 13:27 | Autor: ČTK

Rozpočet Akademie věd ČR (AV ČR) by se pro rok 2024 mohl meziročně navýšit o 14 procent. Státní instituce by tak ze státního rozpočtu mohla získat 8,16 miliardy korun. Na dnešním zasedání akademického sněmu to řekla předsedkyně Akademie věd ČR (AV ČR) Eva Zažímalová. Letos by měla akademie hospodařit s 7,178 miliardy korun.

Zažímalová dnes ocenila, že se pro tento rok podařilo pro vědu získat více peněz než o rok dříve, a avizovala, že v roce 2024 by se mohl obnos peněz pro akademii navýšit o jednu miliardu proti letošku na 8,16 miliardy Kč. Dříve střednědobý návrh státního rozpočtu, který v závěru roku 2022 prezentoval místopředseda akademie Martin Bilej, počítal s tím, že AV ČR bude v letech 2024 a 2025 hospodařit shodně s 7,091 miliardy korun. Zlepšení finanční stability akademie prosazuje Zažímalová dlouhodobě, instituci vede od března 2017.

AV ČR bude v tomto roce hospodařit v nominálních hodnotách s nejvyšším rozpočtem za posledních pět let. Podle státního rozpočtu, který poslanci schválili v závěru listopadu 2022, by výdaje vědecké instituce měly letos činit asi 7,178 miliardy Kč. Pro rok 2022 politici pro akademii schválili 7,08 miliardy Kč, což během roku navýšili na 7,1 miliardy Kč. V roce 2021 bylo v kapitole státního rozpočtu pro AV ČR necelých sedm miliard Kč.

Ekonomickou situaci akademie ale výrazně ovlivňují mimo jiné inflace a ceny energií. Již dříve předsedkyně AV ČR uvedla, že letos instituce vydá na energie o zhruba 560 milionů korun více než v roce 2022. Stát přitom podle ní nárůst cen kompenzuje pouze ze 40 procent. Vedení akademie v závěru loňského roku uvedlo, že na pokrytí vyšších nákladů instituce použije i peníze, které by jinak využila na pořízení přístrojového vybavení.

Předsedkyně dnes na zasedání sněmu ocenila rovněž nový zákon o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí. Podle ní vytvoří dosud chybějící legislativní podmínky pro přenos znalostí a technologií, umožní rozvinout potenciál výzkumných organizací v Česku a přispěje tak k rozvoji spolupráce s podnikatelskou sférou.

Vláda původně počítala pouze s komplexní novelou zákona, podle letos revidovaného programového prohlášení chce nyní vláda připravit nový zákon. Předsedkyně státní organizace sdružující vědecké ústavy v Česku doplnila, že podle vládního programového prohlášení má novela zákona přinést mimo jiné odstranění roztříštěnosti a zjednodušení celkového systému řízení, usnadnění přenosu poznatků do praxe a snížení administrativní zátěže. Rovněž má vláda novelou zákona za cíl připravit nové Národní priority orientovaného výzkumu. Podle Zažímalové je potřeba o nových prioritách, které nastíní strategické směřování českého výzkumného a inovačního prostředí v dalších letech, otevřít veřejnou diskusi.

O důležitosti vědy pro české hospodářství dnes na zasedání akademiků promluvila ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09). O nutnosti podpory vědeckého bádání mluvili mimo jiné první místopředseda senátu Jiří Drahoš (za STAN) a místopředsedové Sněmovny Parlamentu ČR Karel Havlíček (ANO) a Jan Skopeček (ODS).

Vrcholný orgán Akademie věd ČR tvoří ředitelé a vědci z 54 ústavů AV ČR, zástupci vysokých škol, státních orgánů, průmyslu a obchodu. Celkem akademický sněm čítá na 260 členů.

Foto: ČTK , depositphotos

Autor: ČTK