Žít vaBank. Jak "Vaguse" nezničil ani další drsný pád

27.12. 06:00 | Autor: Marek Táborský

Jeho tělo je polámané a skrz na skrz znovu srostlé. Lyžař Ondřej Bank si v rozhovoru pro TÝDEN posteskl, že by byl nerad slavný jen kvůli svým pádům. I proto se rozhodl postavit se na lyže ještě jednou. Možná naposledy. To ale u svérázného lyžaře, který působí, že přišel tak trochu ze své vlastní planety, nemůžete být nikdy jistí.

Výčet jeho těžkých pádů je podobně dlouhý, jako úspěchů. Táhnou se s ním jako kletba, kterou mu možná do kolébky přisoudily jeho lyžařské sudičky. Vždyť už když mu byl rok, spadl z postele a musel zvládnout krvácení do mozku.

Ondřej Bank. "Manželka tvrdí, že je to se mnou mentálně horší," smál se potutelně. A přiznal, že toho rád i využívá při výmluvách, třeba když něco zapomene koupit v obchodě. Šrouby v kostech začal sbírat už jako puberťák. V patnácti si zlomil holenní i lýtkovou kost, utrpěl i frakturu ruky a potrhal si vazy v koleni.

Po sedmdesátimetrovém letu ve slavném Hahnenkammu si kosti zpřelámala nanovo, léčil se rok a půl. O tři roky později zase bojoval s dosud "pohřešovaným" virem, který jej téměř přizabil. Před třemi lety si zpřelámal čelist. A pak přišel Beaver Creek 2015. Během skoku mu vypnula lyže a do cíle jen doklouzal po hrůzostrašném pádu, deset minut byl v bezvědomí. Za sebou nechal krvavou stopu a léčil další a další zranění. Modlily se za něj ty největší hvězdy, od Lindsey Vonnové po Ivicu Kosteliče.

Král českých lyžařů získal přezdívku Král smolařů. Na dva bronzy ze světového poháru se rázem zapomnělo, dokola se omílala jen Bankova zranění. Byl rázem všude a nepotřeboval k tomu ani velký sportovní úspěch.

"Tak to hold funguje, pro média je to atraktivní. Rád za to ale samozřejmě nejsem," mrzelo Banka. "Nerad bych vstoupil do podvědomí tím, že umím jen padat. I proto jsem se rozhodl pokračovat a něco změnit tím, že třeba ještě něco vyhraju," přiznal Bank, po němž se už chce pomalu opičit i jeho tříletý syn Albert.

Takto dopadl Ondřej Bank po drsném pádu v Beaver Creeku. Svou image ale nijak nezměnil. Zůstal svůj, takový, jako ho mají rádi jeho kamarádi i fanoušci. Tak trochu rozlétaný plašan, který sebevědomím hýří jen na sjezdovkách, na něž by si troufli jen ti nejlepší lyžaři. Prostě Vagus, jak pojmenoval i svou oděvní firmu. "Je to spíš takový spolek nadšenců, který zatím nefunguje úplně profesionálně. Ale jde o věc, která mě hodně baví," užívá si roli výrobce lyžařských helem, brýlí i oblečení.

"Jako vagus se cítím téměř pořád. Třeba zrovna teď mám díru na gatích, protože jsem si je nějak nestihl převléct," smál se během rozhovoru. "Je to moje přirozenost, nejsou to věci, které bych hrál," odmítl možnost reklamního kalkulu lyžař s věčně rozcuchanými vlasy, z nichž vykukují dredy a copánky. "Před lety jsem navštívil jednoho šamana. A ten mi vysvětlil, že jimi mohu chytat energii z vesmíru. Já na to zas tak nevěřím. Spíš si z toho dělám trochu srandu a vymlouvám se na to," usmíval se.

Snad mu energii a štěstí konečně přinesou. Tento král svérázů si totiž rozhodně nezaslouží, aby skončil kariéru jako vládce smolařů.