Jak se budí Samková? Partnerství s Krausem se vyplácí

28.01. 11:00 | Autor: Marek Táborský

Zatímco snowboardcrossařka Eva Samková už měla chuť zlato z olympiády vrátit, legendární skicrossař Tomáš Kraus po něm léta toužil marně. Loni ukončil kariéru a od nové sezony bojují o medaile společně. Ona na ledové trati, on jako její manažer. Před americkými X-Games spolu o víkendu vyhráli důležitý závod ve Světovém poháru.

Vzhlížela jste k Tomáši Krausovi jako malá?

Eva: Pamatuji si, jak Tomek vyhrál celý svěťák, to jsem byla ještě malá. Byla jsem z toho nadšená, že je to hroznej borec. Vadilo mi, že ho nikdy nikdo pořádně neznal. Nic proti Šárce Strachový, která je skvělá... V období, kdy byl Tomek nejlepší na světě, mi přišlo, že měl moc málo pozornosti.

Tomáš: Mně to teda přišlo akorát.

Eva: Jo? Mně přišlo, že o něm nikdo neví, že by si zasloužil víc.

Dlouhé roky jste řešil jen svou kariéru. Teď se staráte o Evu. V čem je to jiné?

Tomáš: Hodně se toho změnilo. Bylo trochu jiné řešit sponzory, když šlo jen o mě. Vidím to teď trochu víc i z druhé strany. Zažil jsem chvíle, kdy bylo povinností vůči sponzorům a médiím opravdu dost. Je třeba to vyvažovat, na prvním místě musí být pořád sport.

Eva předčasně ukončila loňskou sezonu, částečně i kvůli vyčerpání z popularity. Máte pro to pochopení?

Tomáš: Ta chvíle může nastat. A my jsme tady teď od toho, aby se neopakovala. Snažíme se co nejvíc, aby se cítila dobře a mohla závodit naplno.

Říkala jste, že vzhledem k mediálnímu šílenství byste možná raději nevyhrála medaili z olympiády. Mnoho lidí jste tím neúmyslně poštvala vůči sobě.

Eva: Přiznám se, že o názorech těchto lidí jsem ani nevěděla. Spíš jsem se to snažila vyřešit v týmu.

Tomáš: Je těžké to posoudit zvenku. Tyto disciplíny člověk nemůže dělat, pokud se necítí dobře. Ve chvíli, kdy stojíte na startu, si musíte být jistí sami sebou. Celé okolí vám může říkat, že do toho máte jít. Ale když v sobě nemáte pocit, že můžete vyhrát, tak je to špatně. Pak vznikají zranění, člověk nejezdí tak, jak chce, nedaří se mu. V tu chvíli je lepší dát si pauzu.

Eva: Já se opravdu necítila dobře, byla jsem unavená psychicky i fyzicky, doléčovala jsem zraněný kotník. Dlouho jsem to rozmýšlela, říkala si, jestli si moc nevymýšlím... Nebylo to příjemné období. Jsem ale takový člověk. Když mě to nebaví, tak to dělat nebudu. Nechtěla jsem v tom pokračovat jen kvůli fanouškům a výsledkům.

Změnil se díky Tomášovu vlivu váš vztah k médiím? Nedávno jste dokonce novinářům upekla koláčky.

Eva: Naučila jsem se s tím nějak žít, jsem s médii v kontaktu méně a je to smysluplnější. Potřebovala jsem rok na to, abych se s tím dokázala srovnat. Měla jsem zajít za někým, kdo už olympiádu vyhrál. Nebyla jsem na to připravená, bylo mi dvacet.

*Co byla největší blbost, kterou se o sobě dočetli?