Vítězství nad zdravým rozumem aneb Výběh na skokanský můstek

26.08. 06:00 | Autor: Stanislav Zbyněk

Na vrcholu. Reportér INSTINKTU si zkusil extrémní závod Red Bull 400.

Koukám se vzhůru, tam, kde je v mlze zahalen vrchol můstku, a říkám si, že to přece jen není taková dálka. Na rovině to i průměrný běžec má za necelé dvě minuty. Ale tohle je šílený kopec. Ještě naposledy si vzpomínám na heslo, které mám napsané na tričku: Nejtěžších 400 metrů v životě.

Začínám tušit, že na tom něco bude. Příštích pár minut se promění v mé osobní peklo. Závod Red Bull 400 (extrémní sprint na vrchol skokanského můstku K120) prostě není žádný med. Nutno podotknout, že rozhodně nepatřím k žádným výjimečným běžcům.

Nejsem vytrvalec ani bůhvíjaký sprinter, ale sport patří k mému životu a jakékoli zpestření je přece fajn. Alespoň to jsem si myslel, než jsem si v deštivém ránu stoupnul v Harrachově pod můstek, který v zimě zdolávají skokani na lyžích. Ale ti samozřejmě v opačném gardu, mým úkolem bylo vydrápat se nahoru.

Příprava? Snaha byla

První oficiální extrémní závod. To přece potřebuje důkladnou přípravu, nemůžu jen tak přijít pod kopec a říct: "Ahoj, teď tě s prstem v nose vyběhnu jakoby nic." Že se populární "čtyřstovky" zúčastním, jsem věděl asi tři měsíce a tomu bylo potřeba podřídit i přípravu. Dva měsíce před závodem nemá smysl plýtvat energií, vždyť zbývá ještě tolik času.

Doba se ale nebezpečně krátí a je nutné začít trénovat. Ale jak? Internet se hemží diskuzemi ohledně toho, jak se kvalitně připravit, kam chodit běhat, jaké zdolávat vrchy a co vás na takovém závodě čeká. Měl jsem plnou hlavu extrémního zakyselení, spalování energetických zásob a rad domácích odborníků. Vždyť 400 metrů do kopce přece nemůže být úplné peklo.

Čtěte Instinkt. Rozhodnutí nicméně padlo. Alespoň jednou týdně vyběhnout schody a přidat k tomu nějaký speciální trénink. Ovšem, jak to tak bývá, očekávání a realita jsou dvě zcela odlišné věci. Tři týdny před startem jsem absolvoval výběh na Vítkov, jednou cvičení s TRX a jeden trénink, který mě měl připravit přímo na závod.

Shrnuto podtrženo, příprava veškerá žádná. Před příjezdem do Harrachova mi bylo útěchou, že přesně takhle to podle mě muselo udělat daleko víc lidí z celkového pole 900 závodníků.