Jeď pomaleji, řval trenér na bronzového Bauera

16.02. 00:35 | Autor: Jakub Kvasnička

Může být bronz zlatý? V reálném životě ne. Ale ve sportovním světě, plném zvláštních věcí, je možné všechno. A Lukáš Bauer, druhý český medailista na olympiádě ve Vancouveru, právě takový zlatý bronz vlastní. "Přesně tak bych to nazval, bronzové zlato," smál se po závodě na patnáct kilometrů volnou technikou český hrdina.

Není to jeho výsostná trať. I přesto Bauer patřil mezi favority. Jenže těch byla spousta. Navíc, dlouho to vypadalo, že na českého sympaťáka zbude bramborová bolest. Tedy čtvrté místo. Asi nejhorší pozice, která existuje. "Na pátém kilometru jsem měl slušnou krizi. Už jsem se loučil s medailí. Švéd Hellner byl hodně přede mnou," hodnotil.

"Cítil jsem se strašně unavený, ale když jsem pak viděl informace na mezičasech, hned se mi zvedlo sebevědomí. Věděl jsem, že Norové jsou úplně pryč a že Švédovi docházejí síly."

ČTĚTE TAKÉ: Bauer vybojoval na patnáctce volnou technikou bronz
Počasí trápí Záhrobskou, z dějiště olympiády už neodjede

Lukáš Bauer během olympijského závodu. Ano, Švédovi docházely síly. Otevřená pusa, smrt v očích, dýchavičnost. Hellner se ocital v běžkařském pekle. "Bylo to na něm dost vidět. A pak jsme na Lukáše strašně řvali," vyprávěl rozesmátý trenér Miroslav Petrásek. Co konkrétně? "Klasika. Jeď pomaleji, pomaleji, jestli by to šlo," žertoval kouč, jenž si pak rovněž pohrál s bronzovou hodnotou. "Pro mě to je jiná stříbrná," zamíchal alchymistickou hůlkou.

Každopádně Švéd nemohl. Bylo to natěsno. Brutálně. Lukáš zrychlil. "Já začal věřit v bronz a víra se stala skutečností. Pak už jsem se jenom bál, aby nepřiletěl někdo zezadu," konstatoval Bauer.

Nikdo nepřiletěl. Bauer se teď dostává do psychické nirvány. Na trati, kde neměl co ztratit, získal hromadu pohody. "Měsíc jsem nezávodil, nevěděl jsem, co čekat. Navíc se mi tu zatím nezávodilo moc dobře. Všechny obavy jsou pryč. A já mám svým způsobem splněno. Teď už to můžu jen navýšit."