Tichá radost i slzy štěstí. Kde letos excelovali čeští sportovci?

Český sportovci v uplynulém roce nesbírali jeden úspěch za druhým, nicméně když už, tak už. Biatlonová pohádka ozdobila loňskou sezonu, ve které čeští závodníci pravidelně bojovali o stupně vítězů. A pravidelně to byly boje vítězné. Češi se postarali i o několik světových prvenství. Karolína Plíšková se stala tenisovou královnou, lezci Adamovi Ondrovi museli přidat obtížnost, protože do té doby nejtěžší možnou překonal. Svěřenci Jana Železného překvapili především německé soupeře, když využili potenciál a píli a to dokonce dvojnásobně. Snad jen úspěchů v kolektivních sportech mohlo být více. Doufejme, že si je čeští sportovci schovali na olympijskou sezonou.

Biatlonové mámení

Před startem sprintu ve světovém poháru v Oslu věřil v celkový triumf Gabriely Koukalové málokdo. České biatlonistce chybělo celých osmadvacet bodů k zisku malého křišťálového glóbu. Obrovská propast, jenže biatlon ukázal, proč je natolik oblíbeným sportem. Doposud téměř suverénní Němce Lauře Dahlmeierové došly síly, na střelnici navíc třikrát chybovala, zatímco Koukalová vybojovala čtvrtou příčku. Česko tak zavalila další vlna eufonie, o to větší, že tentokrát byla nečekaná a překvapující.

A jaký byl vás oblíbený biatlonový moment? Ondřej Moravec, kterého pouhé tři vteřiny dělili od prémiového titulu mistra světa? V Hochfilzenu nestačil na Američana Baileho, jemuž triumf po neskutečné radosti v cíli přál snad každý. Michal Krčmář, který se ve stíhačce díky čisté střelbě korunované parádním během zlepšil až na neuvěřitelný bronz? Nebo dvojitý český triumf v Oberhofu, kde v hromadném závodě vystoupala na stupně vítězů vedle Koukalové i Eva Puskarčíková?

Důvodů k radosti bylo mnoho, o to trpčí jsou prozatím výkony českých biatlonistů a biatlonistek v aktuální sezoně. Nezbývá než doufat, že ladí formu na letošní olympijský vrchol a připraví nažhavenému českému fanouškovi další krásné okamžiky.

Skromná stíhačka

Už je skoro samozřejmostí, že rychlobruslařka Martina Sáblíková vyhrává medaile jako na běžícím pásu. Začátkem roku na její oblíbené pětikilometrové trati téměř neměla konkurenci, stejně tak jako rok předtím a ten předtím... Třicetiletá rodačka z Nového Města na Moravě několikrát dokázala, že navzdory absence pořádné tréninkové trati je zkrátka korunovanou královnou rychlobruslení.

Sáblíková je obrovský dříč a ovládnout jednu délku zkrátka nestačí. V Hamaru za na trati dlouhé 3000 metrů nechala soupeřky, včetně největší rivalky a šampionky této trati Nizozemku Ireen Wüstové, v závěsu a dojela si pro zlato. "Třikrát po sobě mi dala Ireen celkem šišku. Teď mám radost, že i když umí trojku tak skvěle rozjet, jsem schopná s ní bojovat. To je bezvadné," řekla po triumfu v rozhovoru pro web idnes.cz. Soupeřky jen kroutí hlavou nad tím, co svěřenkyně Petra Nováka už léta dokazuje navzdory tomu, že i po několika marných slibech a planých nadějích ještě v Česku není stadion, na kterém by mohla plnohodnotně trénovat.

Tenisová radost

Čeští tenisté a především pak tenistky dali fanouškům krásné celoroční dárky v podobě bojů a to nejen na kurtech. Největšího úspěchu bezpochyby dosáhla Karolína Plíšková, která se stala vůbec první českou světovou jedničkou v historii bílého sportu.

Co na tom, že v uplynulé sezoně téměř nehrála dominující Serena Williamsová a díky horší hře soupeřek přebírala pětadvacetiletá hráčka pomyslný triumf "z gauče"? Co na tom, že nezískala kýžený grandslam? Okolnosti mohly být lepší, ale na to se historie neptá. Jen škoda, že neudržela prvenství přes zimu a nakonec podstoupila trůn Rumunce Simoně Halepové. Na druhou stranu... V nadcházející sezoně se můžeme těšit na výkony Sereny Williamsové a co by mohlo potěšit víc, než získal vytoužený grandslam v době, kdy aktivně hraje i nejlepší hráčka světa?

Bojovala i Petra Kvitová, která dostála své přezdívky "lvice". Před rokem ji neznámý útočník těžce poranil levou, hrající ruku. Navzdory nepříznivým prognózám o konci kariéry se lvice zakousla a nepustila. V červnu pohádkově stvrdila svůj návrat, když v Birminghamu vyhrála svůj dvanáctý titul na okruhu. Rok ukončí jako devětadvacátá hráčka žebříčku a pokud zdraví dovolí a hlava nevybouchne, jak je u Kvitové občas zvykem, můžeme se z rakety rodačky z Fulneku těšit na další velká tenisová představení.

V neposlední řadě nelze nezmínit událost, která se pro mnohé příznivce sportu gentlemanů stala celoživotním zážitkem. První ročník Laver Cupu přivítal v pražské O2 aréně tenisovou elitu v čele s nejlepšími aktivně hrajícími tenisty- Rogerem Federerem a Rafaelem Nadalem. Tým Evropy proti týmu Světa přinesl několik nádherných utkání i nezapomenutelných momentů. Bouřlivák Kyrgios, který na kurtu téměř vypustil duši nebo spontánně se objímající Švýcar se Španělem jsou chvíle, které se do srdcí fanoušků zapsaly nesmazatelným písmem.

Nejlepší na světě

Čím je nejzajímavější postava lezce Adama Ondry? Za prvé je to sympaťák a skromný kluk, na nic si nehraje. A že by mohl, je totiž nejlepší na planetě a právě v roce 2017 získal respekt nejen horolezeckého světa. Ondra je držitelem několika rekordů a prvenství, navíc se pravidelně umisťuje mezi nejlepšími v nejrůznějších anketách a žebříčcích. V září tento čtyřiadvacetiletý rodák z Brna posunul hranice lezení, když jako vůbec první na světě zdolal obtížnost 9c, která do té doby vlastně neexistovala. Jenže mladý lezec vylezl v norském Flatangeru nejtěžší cestu světa a obtížnost tak zavedl.

Pracovně si přelez nazval Project Hard a samotné překonání rozhodně nebylo ničím nahodilým. Ondra je obrovský talent, ale také poctivý dříč, proto se do Norska několikrát vydal předem s fyzioterapeutem a nacvičil si každý konkrétní pohyb. A pak prostě přelezl. Přitom to měl být tréninkový den, jenže počasí vyšlo ideálně, dobře se vyspal a tak to dokázal. Po výkonu si ani nezařval, skolilo ho vyčerpání. Jen visel a visel a cítil neskutečnou radost. Kam posune hranice lezení příště? Zatím je to spíš ve hvězdách, ale rád by přidal další trasy zatím nejtěžší obtížnosti v Itálii, nebo v jižní Francii.

Skvělé Račice

O tom, že čeští sportovci jsou na vodě jako doma, svědčí uplynulé mistrovství světa v rychlostní kanoistice. Před domácím publikem tuzemští sportovci excelovali a česká kanoistika zažila jedno z nejpovedenějších mistrovství vůbec. Zaplněné tribuny slavily tituly mistrů světa a to hned dvakrát. Nejprve zazářil kajakář Josef Dostál, následně ho napodobil kanoista Martina Fuksa.

Češi před domácím publikem vybojovali další čtyři medaile a předčili i ta nejvyšší očekávání. "Šest medailí, to je výsledek z říše snů. A kdyby mi někdo před šampionátem řekl, že budeme mít čtyři medaile z olympijských disciplín, nevěřil bych mu, že to dokážeme," komentoval úspěch kouč Pavel Hottmar.

Že Čechům vodní sporty svědčí předvedli i slalomáři. Olympijský medailista Jiří Prskavec na Mistrovství světa vodních slalomářů slavil medaili, stejně jako jeho kolegové Vít Přindiš a Ondřej Tunka. Českým slalomářům se ve Francii náramně dařilo, odvezli si po dvou medailích od každého kovu.

Radost doplnil skifař Ondřej Synek, který se stal popáté mistrem světa. V americké Sarasotě potvrdil stále skvělou formu a odrazil útok druhého Kubánce Fourniera o více než sekundu. Čtyřiatřicetiletý veslař navíc v uplynulé sezoně potěšil i domácí fanoušky v již zmíněných Račicích, které se letos stali oblíbeným a medailově plodným místem českých sportovcům. Tam se stal mistrem Evropy a vyrovnal tak bilanci Drysdala z Nového Zélandu, který je jeho věčným rivalem.

Oštěpařská paráda

A zase ta Špotáková, chtělo by se skoro říct. "Zlatá Bára" na mistrovství světa v Londýně opět vyšplhala na nejvyšší stupínek a její finálová jízda byla dramatická do posledního okamžiku. U šestatřicetileté oštěpařky už není zisk medaile ničím překvapujícím, i když po změření hodu stále vypadá stejně zaskočeně a nevěřícně. A stále prožívá spontánní radost, závody si obrovsky užívá.

Pro dvojnásobnou olympijskou vítězku je Londýn oblíbeným stadionem. Na mistrovství ji trochu překvapivě nejvíce potrápily Číňanky, jenže už druhým hodem dlouhým 66,76 metrů dokázala získat titul. Jindy by tento výkon nestačil ani na bednu, ale soupeřky už nedokázaly odpovědět. A co od Špotákové můžeme očekávat v dalších letech? Přestože už není nejmladší, do sportovního důchodu se zatím nechystá. Letos skončila druhá v anketě Sportovec roku, první v soutěží Atlet roku. Dokud ji to hází, těší se na další závody a rozhodně nic nebalí.

Pochybnosti, roky dřiny, výjimečný trenér, důvěra. Oštěpaři Jakub Vadlejch a Petr Frydrych oproti Báře Špotákové neprojevují emoce na plno, možná byste na nich ani nepoznali, že právě dosáhli úspěchu, o který usilovali několik let. A vrchol jejich snahy vytryskl právě v Londýně, kde svému kouči Janu Železnému připravili dokonce dvojnásobnou radost. Oba dva získali svou první medaili a to rovnou z mistrovství světa. "Nedokážu si představit lepšího trenéra," velebí Vadlejch oštěpařskou legendu, která oba borce koučuje již několik let. A v Londýně přišla satisfakce za odvedenou dřinu.

Nejdřív si hodil Vadlejch hodil nový osobák dlouhý 89.73 metrů a zajistil si druhou příčku. Snad ještě sladší byl šestý hod Petra Frydrycha, který tím odsunul na nepopulární "bramboru" olympijského šampiona z Ria Thomase Röhlera, který si věřil na zlato. Ale ne, přišli dva svěřenci Železného a ukázali výsledky své píle a dřiny v pravý čas. Na svou první bednu tak mohli vystoupat společně a vychutnat si krásné pocity vítězství. Kdo ví, třeba si jednou pro medaile půjdou tři čeští zástupci. Zase takové sci-fi to není.

Sympatická obojživelnice

Talent mají v rodině. Zatímco Janek Ledecký patří k nejpopulárnějším zpěvákům u nás, bratr české závodnice proslul jako výtvarník a komiksový kreslíř. Podle jeho návrhu dokonce Ester oblékla dres. Sama Ledecká je pak ve světě sportu naprostou raritou a to v tom nejlepším slova smyslu.

Dvaadvacetiletá závodnice se s prknem na nohou snad narodila. Pracovitá Ester na počátku roku ovládla celkové hodnocení Světového poháru ve snowboardingu a získala tak velký křišťálový globus. České i zahraniční hory brázdí už řadu let a skutečnost, že ve sportu vyniká by nebylo nic zase tak výjimečným. Jenže Ester prkno nestačí a pomalu se dere mezi nejlepší i na lyžích, což je kombinace naprosto ojedinělá.

Na konci roku si vysloužila uznání světoznámé lyžařky Lindsey Vonnové, když nazula lyže a naskočila do závodu v alpském lyžování. A vedla si skvěle, mezi špičkovou elitou skončila třináctá.

V čem tkví návod na úspěch pražské rodačky? Její okolí i tým se shodne na jednom - Ester neumí odpočívat a jak říká sama závodnice, víc než den volna nezvládne, prostě se začne nudit. A tak míří na svah, kde trénuje do tmy. Ještě jednou, řekne Ester. A pak znovu, a znovu. Její snowboardový kouč Justin Reiter ji často musí ze sněhu vyhnat, aby netrénovala nonstop a tělu dopřála potřebnou regeneraci. Její ambicióznost však funguje, což dokázala naposledy v půlce prosince. Z lyží naskočila na snowboard, tři dny potrénovala a v úvodním závodu světového poháru opět "přejela" všechny soupeřky. A určitě to nebylo naposledy.

Čtěte dále

další zprávy