Rok 2028: Prezident Jágr, Berbr na vnitru a všichni pijí Smartyho

01.01. 06:00 | Autor: Stanislav Zbyněk

Jaromír Jágr na Pražském hradě? Možná...

"Naše země už zase nevzkvétá," pronese pětapadesátiletý Jaromír Jágr v novoročním projevu svým spoluobčanům. Uhladí si reprezentační dres s osmašedesátkou na zádech (oficiální dresscode prezidenta republiky), hrábne do prošedivělých kadeří a mysliveckým Smartym připije na zdraví lidí i republiky.

Pamatujete, jak se ve snímku Zítra ráno vstanu a opařím se čajem snaží parta bývalých nacistů vytvořit zcela novou realitu pomocí stroje času a vodíkové bomby? Pojďte si s námi tak trochu zabrousit do fiktivní reality. Představte si jen, že Hnutí Sportovci vyhrálo právě uplynulé volby a spokojeně zůstává díky své oblíbenosti u moci. Jak by to asi vypadalo?

Parta dělníků právě opustila zcela novou Oválnou pracovnu, kterou si nový český prezident Jaromír Jágr nechal postavit na pražském hradě. Tak dlouho se totiž pohybuje v zámoří, že je zvyklý sledovat novoroční projevy právě z tohoto místa v Bílém domě. A pan prezident si nerad zvyká na nové věci.

Tak letos pronese projev ze zbrusu nové místnosti, která nahradila Španělský sál a je vyzdobena výhradně hokejovými relikviemi. Po zdech jsou rozvěšeny jeho dresy, místo těžítek má puky, kterými dosáhl na své rekordy a depozit prezidentské kanceláře doplňuje tiskový mluvčí Jiří Šlégr, který má s politikou rozsáhlé zkušenosti. Ten právě svolává premiéra a ministry. Pan prezident potřebuje pomoct s novoročním projevem.

Schůze vlády

Jako první se dostavuje vytáhlý předseda vlády Petr Čech. Kvalifikace pro výkon vysoké státní funkce jsou jasné. Perfektní znalost světového jazyka z působení v Londýně, příjemné vystupování, a hlavně zkušenosti z vysoké školy. Těmi se moc jeho kolegů ve vládě pyšnit nemůže. "Tak co, Čechíno, jak to letos provedeme?" ptá se prezident. "Co zkusit něco tradičního? O tom, jak je lidem dobře a bude líp?" polemizuje Čech? "Určitě bude Veronika dávat na Instagram, jak plácám takovýhle blbosti. Radši počkáme na ostatní" otáčí Jágr oči v sloup.

Do místnosti se vřítí oranžová šmouha. Prezidentova ochranka Radko Gudas a David Kočí jsou v pohotovosti. Hlava státu ale své muže uklidňuje. Když si šmouha sedne, jsou jasně patrné kontury liščího obličeje. Pak si lišák sundá masku a prezident kouká do obličeje jednoho z nejlepších marketérů a momentálně ministra průmyslu a obchodu Dominika Haška. Bývalý vynikající gólman sedí jako na trní. Za svůj život zkonzumoval tolik energetických nápojů, že jeho tělo běhá i ve spánku. "Jardo, dneska si dej rybářskýho. Fakt! Je skvělej. Je nejlepší. Pij, pij, pij!" vřeští kofeinem nadopovaný Hašek.

Ve chvíli, kdy prezident pozvedne láhev k ústům, rozlehne se jeho pracovnou ohlušující rána a flaška se rozletí na milion kousků. Zatímco Hašek kleká a snaží se zachránit každou kapičku "zázračného" nápoje, do místnosti vchází ministr zemědělství David Lafata a ještě se mu kouří z kulovnice. "Dej si pěkně mysliveckýho, Jaromíre," říká důrazně, když v rohu místnosti uvazuje dva jeleny, kdyby během schůze dostal chuť vystřelit si další trofej.

Než se Lafata usadil, z tajných dveří, za kterými je slyšet mužský pláč, vchází do místnosti "Velká trojka". Ministr vnitra Roman Berbr ověšený snad všemi svými milovanými artefakty z dob komunismu podává přítomným místo ruky obušek a nápadně hladí pistoli, kterou již od tří let nosí u pasu. Prý pro všechny případy. Nakonec políbí fotku Gustava Husáka a usadí se. K nohám jeho židle usednou na vodítku přivázáni šéf GIBSu Miroslav Pelta, který má s policejní prací velké zkušenosti (bohužel z druhé strany mříží) a šéfka bezpečnostního výboru ministrova pravá ruka Dagmar Damková.

"Hellou, boys! How are… jag se máte? Já well done, right now, na exhibition, já prodala six Muchova picture. Není to beautyfull? Ale víš jak, je to just sport." Na schůzi už se dostavil i ministr zahraničních věcí Ivan Lendl. Ten má tolik zkušeností s pobytem mimo svou vlast, že už skoro i zapomněl mluvit česky, nikoli však obchodovat, hrát tenis a golf. Prakticky nikdo ani nezaregistroval, že už se usadil i Roman Kreuziger. Muž, který v době, kdy Česká republika prohrávala jeden soudní spor za druhým, se dokázal postavit (dokonce) Světové cyklistické unii. A svůj spor vyhrát. Kdo jiný by měl být ministrem spravedlnosti?

Kasa v prachu

Všichni přítomní najednou zpozorní. Zvenku se ozývá skřípění brzd, drobný náraz do zdi a déšť nadávek. Oknem skočí do místnosti ministr dopravy Tomáš Skuhravý. "Dneska jsem tu kluci opravdu jenom na skok, budete to muset zvládnout beze mě," křičí, zatímco hází po prezidentovi klíče od auta. "Jo a kdyby něco, tak ten Mercedes je tvůj. A Roman ať to nějak přikreje u chlupatejch. Jsme přece jeden tým ne? Díky, Jardo!"

Jágr krčí rameny, Berbr dělá, že nic neviděl a schůze může začít. Hradní kancléř přináší neschopenku ministra zdravotnictví Tomáše Rosického. Ten sice s obtížemi zdolal Staré zámecké schody, překonal i nástrahy poměrně dost (3,5 centimetrů) vysoké trávy v hradních zahradách, ale osudným se mu stalo první nádvoří hradu, kde mu při špatném šlápnutí zase louplo v koleni a pocítil nepříjemné píchnutí v Achillovce. Tak se radši vydal za nelepším přítelem docentem Kolářem.

"Tak pojďte na to," snaží se být aktivní Jágr. "Jednou jsem někde slyšel, jak někdo při projevu říká, že naše země nevzkvétá, co kdybych zkusil takovej protiútok a řekl bych, že naše země vzkvétá?" Všichni souhlasně mlčí, všem ve vládě připadá prezidentova myšlenka dobrá. V tu chvíli ale vchází do místnosti sekretář a něco zašeptá Jágrovi do ucha. "Tak on to udělal znova? A to v tý třetí autobiografii sliboval, že už nic podobnýho neudělá. Jestli to zase nacpe do nějakýho matu…" rozčiluje se Jágr. Odposlouchávací zařízení, které ministr vnitra nainstaloval do každého kusu nábytku odhalilo nepříjemnou pravdu všem: Ministr financí Tomáš Řepka si už zase "vypůjčil" kasu. Jenže tentokrát to nebyla ta na Spartě, ale státní. Českou republiku čekají hubené roky. Novoroční projev asi nebude tak pozitivní.

Celý článek je samozřejmě fikce. Nicméně, jestli jste v loňském roce nadávali na politiku a její aktéry, vězte, že vždycky může být hůř. Všem čtenářům i sportovcům hodně štěstí v roce 2018.

Foto: Vondrouš Roman, Kubeš Slavomír

Autor: Stanislav Zbyněk